To znamená, že dispoziční řešení má být doslova ušito na míru rodině a třeba i bytovému domu jako takovému.
Příklad? Je-li největší přednost kuchyně výhled na celé město, nedáte stůl do protějšího rohu, byť by jinak šlo o dispozici jako vystřiženou z učebnic architektury.
Do nepravidelného mnohoúhelníku (hlavně výrobci typových domků se v tom předhánějí) nedáte typové skříňky, ale necháte si vyrobit kuchyni kus po kuse – a na centimetr přesně.
Čím začít
Úplně na začátku si položte otázku: kde kuchyně bude? U rodinných domů by měla být na severovýchodě či severozápadě, aby nebyla zbytečně přehřívaná (vzhledem ke svému „teplotnímu“ provozu). Je vhodná dobrá návaznost na spíž, zahradu či sklep.
V nových bytech i domech mají odborníci celkem jasno: „Nejdůležitější je přijít před tím, než se udělají instalace odpadů, voda, elektro, tedy pokud to jde. Pro toho, kdo bude kuchyni navrhovat, je důležitá celková dokumentace prostoru, zejména když bude kuchyně spojená s jídelnou a obývacím pokojem. Vyloučí se mnohdy zkreslená představa o prostorových možnostech,“ vysvětluje Michal Král z firmy Cesare Interier v Praze.
U rekonstrukce kuchyně, kde není možné změnit rozměry dané místnosti, se musí dát pozor, aby se neopakovaly chyby z předchozí dispozice s odůvodněním, že „tak jsme na to zvyklí“.
Rozhodně se vyplatí přiznat, že třeba moc nevaříte nebo se naopak neobejdete bez 20 druhů vánočního cukroví – pak vám nikdo nedá troubu dolů, ale vždy do výše očí, abyste se zbytečně nemusela ohýbat.
Co je ve čtyřiceti letech pohyb, který lehce cítíte v zádech druhý den (a tudíž víte, že jste na živu), se v šedesáti často mění v utrpení.
Dobrým začátkem není ani podlehnout některým módním trendům. Je nutné se seznámit jak s klady, tak také se zápory daného řešení.
Opět příklad? Svého času oblíbený dřez v rohu se skříňkou nahoře znamená ztrátu spousty místa v spodní skříňce i těžkou dostupnost polic v horní skříňce, o výrazně vyšší pořizovací ceně daného nábytku i dřezu nemluvě.
Postavte se tam, kde toto řešení ve studiu mají, a zkuste, kam dosáhnete, jak by se vám udržovala hygiena za dřezem (tam voda nesmí zůstat!) nebo jak náročné bude vyjímání nádobí z horních polic.
„I tak praktický a v současné době oblíbený prvek jako vaření na ostrovním bloku nemusí každému vyhovovat,“ varuje Michal Král.
„Jde o nesporně efektní řešení, má však svá úskalí, což si klienti mnohdy neuvědomují. Musejí počítat s cákáním a prskáním kolem ostrůvku, a tudíž s náročnější údržbou, ne každému může být příjemné koukání do hrnce.“
Jeho slova nám potvrdila jedna z majitelek velké kuchyně, kde jsme fotografovali. A to na ostrůvku jen připravovala jídla, voda i varná plocha zůstaly u zdi. „Vůbec mě nenapadlo, že tak nacákám při přenášení oprané zeleniny či ovoce,“ popisovala problémy čistotná hospodyně.
Lucie Zajícová z brněnského kuchyňského studia Max Palladinelli své klienty varuje: „Jestliže máte doma trénujícího budoucího Pavla Nedvěda nebo Baroše, počítejte s tím, že u ostrůvkového řešení může míč skončit v pánvi nebo v polévce raz dva, u klasického řešení je větší šance, že se míč zastaví o kuchařčina záda!“
Ostrůvkové řešení bývá komplikované i technicky – jestliže zde chcete mít vodu i varnou desku, musíte již při stavbě počítat s přívodem energií i odpady či s ostrůvkovou digestoří – a jsme u financí. Ceny těchto spotřebičů se pohybují v desítkách tisíc korun, hmotnost v desítkách kilogramů. A unese to váš strop?!
Prostě správnou dispozici – neboli charakteristické rozmístění a vzájemnou souvislost jednotlivých částí a prostor stavby – nelze vymyslet za pět minut a bez dotažení všech detailů.
Pozor na plánky
Navštívit kuchyňské studio s plánkem od architekta či vlastníka domu – proč ne? Nemusíte nic měřit. Pamatujte však na to, že v pláncích je nutné umět číst. Nesmí chybět výška parapetu okna, umístění zásuvek a odpadu, kam se otevírají dveře.
Drobná rada? Jestliže je na plánku uvedena šířka dveří 80 centimetrů, neznamená to, že jde o rozměr dveří jako takových, ale pouze o vnitřní průměr! Přičtěte ještě šíři zárubní!
Jak se nenachodit
Jako základ dobré dispozice bývá vnímáno správné řazení tří základních pracovních kuchyňských zón – mycího, pracovního a varného centra. Před mycí centrum nebo do jeho blízkosti se zpravidla umisťuje lednice a spíž, aby se po přinesení nákupu postupovalo logicky – uložit věci (hlavně ty, co patří do chladu), omýt potraviny, jež budete hned zpracovávat, připravit jídlo a vařit.
K mycímu centru se vedle dřezu řadí myčka a odkladní plochy po obou stranách dřezu, zejména po levé straně, což si ne každý uvědomí.
Pracovní centrum slouží k přípravě jídla. Jako minimum pro jednočlennou domácnost prý stačí 50 či 60 centimetrů, ale i jedinec ocení 80 a více. Varné centrum může být široké 30 centimetrů, ale po jeho obou stranách budete potřebovat odkladní prostor.
Zarazila vás „třicítka“? Proč – dvouplotýnka postačí mnohému „singlistovi“, zejména když vlastní varnou konvici a mikrovlnku.
Standardní, 60 centimetrů širokou varnou desku lze rozšířit na 90 i 120 centimetrů – oblíbené jsou třiceticentimetrové moduly, kde se kromě klasické dvouplotýnky objevuje indukce, lávový gril, hořák wok či zapuštěná fritéza.
Když seřadíte v odpovídající šířce všechny tři pracovní zóny za sebou včetně chladničky a spíže, zjistíte, že se při vaření stanete maratoncem. Proto se často navrhují kuchyně ve tvaru písmene L nebo U, případně ostrůvkové: stačí se otočit, abyste měli po ruce potřebnou zónu.
Při plánování pamatujte, že se vyplatí zkrátit trasy mezi jednotlivými pracovišti, příprava jídla by na sebe měla pohodlně navazovat, abyste nemuseli zbytečně pobíhat.
Ještě před dvaceti lety se tvrdilo, že na přípravu jídla v rodině se týdně spotřebuje asi 13,5 hodiny. Tyto počty se postupně mění, co zhruba zůstává, je poměr zastoupení jednotlivých činností – asi 20 procent času patří mytí, totéž platí o ukládání; kolem 18 procent strávíte vařením i přípravnými pracemi.
Z toho vidíte, že „cirkulace“ mezi jednotlivými pracovními zónami probíhá vlastně neustále a je ve vašem zájmu je zkrátit na minimum.
Mezi nábytkem byste měli mít dostatečně velký prostor, a to nejen pro vás - vyhnout by se měly bez obtíží i dvě osoby. To znamená, že třeba v místnosti s dvojřadovým uspořádáním (nábytek po stranách) potřebujete uličku širokou alespoň 120 centimetrů.
A protože standard představují spodní skříňky s hloubkou 60 centimetrů, musí mít taková kuchyně šířku 240 centimetrů. Že nějaký decimetr chybí? Zkuste dát na jednu stěnu skříňky s hloubkou 30 až 40 centimetrů, můžete je i zavěsit, protože takové řešení kuchyni opticky zvětší.
Pro bezpečnost a pohodlí se doporučují i širší dveře či průchody z kuchyně do jídelny či obývacího pokoje. Hospodyně nesoucí terinu s horkou polévkou či pekáč potřebuje volnou cestu.
Kdo nechce spojit kuchyni s obývákem a chce ji mít oddělenou, měl by z tohoto důvodu zvážit pořízení širších posuvných dveří, které mohou bez problémů zůstat otevřené po dobu přenášení nádobí a jídla. Standardní otvíravé dveře se šířkou 80 centimetrů budete otevírat loktem, protože máte plné ruce!
Spojit, či nespojit?
Pro dispoziční řešení kuchyně je zásadní odpověď na to, zda půjde o samostatnou, nebo spojenou místnost s dalším prostorem. Architekti mají jasno: „Za posledních 15 let jsem měl pouze jeden požadavek na samostatnou kuchyni,“ říká architekt Ladislav Langer z firmy CAD Projekt.
Nevytváří nikdy uniformní obdélník, kde kuchyni odděluje od obýváku pouze nábytek, preferuje členitý prostor, kde z obývací části pouze „tušíte“ přítomnost kuchyně.
Podle reakcí některých čtenářů na portálu iDnes, kde se v rubrice „bydlení“ objevují návštěvy z Livingu, je cítit, že určitá část populace má ke spojení těchto prostor stále výhrady.
Mnohdy jejich nesouhlas pramení z nedůvěry, protože znají jen nevýkonné panelákové digestoře, vadí jim hluk mytého nádobí v dřezu. Nemají myčku a netuší, že současné vestavné typy myjí tak tiše, že je neslyšíte.
Při spojení kuchyně s obývákem se musí řešit dispozice komplexně, nikdy ne pouze kuchyňská část! Proč? Třeba abyste při odpočinku na pohovce neměli před očima výhled na pracovní zónu se spoustou nádobí a zbytků.
Také rozhodnutí o pořízení ostrůvkové kuchyně vyžaduje pečlivé zvážení. Hlavní výhoda tkví ve zkrácení cest při přípravě jídla, na vaření se může podílet více lidí. Připravit si s přáteli něco dobrého je úžasný zážitek, který restaurace nikdy nenabídne.
Ve světě jde o velký trend probíhající už řadu let, výrobci spotřebičů mu jdou vstříc i nabídkou přístrojů s profesionálními parametry.
Jestliže k vám návštěvy chodí častěji – proč sobě i jim takovou možnost nedopřát?!
Technické řešení nechte na odbornících. Díky speciálním digestořím, které se vysouvají z pracovní desky, se můžete vyhnout i odsavači ukotvenému do stropu.
Více se dočtete v časopisu Living kuchyně č. 1/2007
