Nejde totiž pouze o únik tepla, jak se však bránit jeho útoku v teplém období? Už sama dispozice bytu nebo domu totiž může ovlivnit tepelnou pohodu. Pokud je to možné, okna ložnice by měla směřovat na východ nebo sever. V dětském pokoji na jih a v obývacím nejlépe na jihozápad. Pocity horkosti může člověku snižovat interiér laděný do studených barev. V ložnicích by po celý rok mělo být chladněji, proto se radí jejich interiér zařizovat do modra. To se týká i materiálů pro ložní prádlo. V letních dnech bývá vhodné vyměnit froté prostěradla například za lněná, která příjemně chladí. U bytového textilu se také vybírají studenější barvy, v chladnějších měsících zase teplejší odstíny. V současné době jsou na trhu i oboustranně potištěné tkaniny, takže není nutné kupovat závěsy nadvakrát. Použít můžete i materiály, které nepropouštějí světlo a odrážejí sluneční paprsky. Ráno se celý byt vyvětrá a pak se zatáhnou závěsy. Na rubové straně tohoto materiálu je takzvaný zátěr bránící pronikání nejen světla, ale i hluku a tepla. Běžný metr takového závěsu stojí přibližně od sto osmdesáti až do tři sta padesáti korun.
Žaluzie patří před okno
Účinnou ochranou před slunečními paprsky bývají zejména předokenní žaluzie. Ty mohou být vybaveny i časovými a světelnými čidly, která reagují na změnu teploty. Za metr čtvereční zaplatíte asi od jedenácti set až do tří a půl tisíce korun včetně montáže. Aby slunce nepronikalo do místnosti, pomohou protisluneční fólie. Odborníci je instalují většinou na vnější stranu okna. Jejich cena se podle provedení a účinnosti pohybuje kolem pěti set až patnácti set korun za metr čtvereční. V poslední době se na trhu objevily polymerové barvy, které mají stejnou funkci jako fólie a lze je použít především na velké prosklené plochy, kde by bylo nutné nastavovat okenní fólie. Za nanesení barvy na metr čtvereční se zaplatí přibližně od sedmi set korun výš.
Klimatizace levná není
Jakýkoliv pohyb vzduchu v místnosti navozuje pocit ochlazování. Ať už je to větrák postavený na stole, nebo umístěný pod stropem jako součást stropního svítidla. Nejúčinnější obranou proti horku však bývá klimatizace, která upravuje teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti. "Máme byt v posledním patře panelového domu. Na ploché střeše leží speciální třiceticentimetrová vrstva valounů. Je sice pravda, že nám do bytu nezatéká, ale v létě se nedá v bytě vydržet," stěžuje si Anna Rezková z Prahy 7 a dodává: "Horko přes den prohřeje vrstvu kamenů a ty pak sálají teplo stropem ještě dlouho do noci, dokonce ještě tři dny poté, kdy skončí vedra. Chtěli jsme nechat polévat kameny studenou vodou, ale to bychom se nedoplatili. Nezbývá nám nic jiného než si pořídit klimatizaci." Klimatizační jednotky představují dva typy. První pouze ochlazuje vzduch v místnosti, druhý se používá v chladnějších dnech na přitápění nebo vytápění. Tato zařízení fungují jako tepelná čerpadla vzduchvzduch. Odebírají energii ze vzduchu a přeměňují ji na chlad nebo teplo v místnosti. Než padne rozhodnutí, jakou klimatizaci vybrat, bylo by dobré si nejdříve nechat spočítat takzvanou tepelnou zátěž místnosti a stanovit celkový chladicí výkon zařízení. Hodnota zátěže záleží především na orientaci místností na světové strany, velikosti oken, zda mají žaluzie a kde jsou umístěny. Dalším parametrem je okolní zdivo pokoje z jakého je materiálu, použití izolace, jestli jde o vnitřní nebo vnější stěnu. Hodnotu také ovlivňuje počet lidí v místnosti, frekvence otevírání dveří, umístění zapojených elektrických spotřebičů, konstrukce podlahy či stropu. Podle výše tepelné zátěže se určí výkon klimatizace. Neměla by být poddimenzována, protože pak by ztrácela svůj význam. Nejvhodnější bývají dělené klimatizace - takzvané split jednotky, které se instalují napevno. Lze je pořídit od třiceti až do sto třiceti tisíc korun včetně montáže. Jejich kompresor je umístěn ve venkovní části objektu, ale může být také na půdě, ve sklepě nebo na střeše. "Z klimatizační jednotky vystupuje chladný vzduch, který je svislými a vodorovnými lamelami rozmisťován po místnosti od stropu dolů. Při vytápění je pohyb opačný - teplý vzduch se fouká k podlaze a pak stoupá ke stropu," vysvětluje Luboš Pouzar z firmy Artel Kostečka, která se přes deset let specializuje na dodávku a montáž klimatizace a čištění vzduchu. Na jeden venkovní kompresor mohou být napojeny dvě až čtyři vnitřní jednotky. V e vnitřní části klimatizace se vzduch kondenzuje. Kondenzát se zadržuje ve vaničce a odtud je sveden třeba do odpadního potrubí či do okapu. Vnitřní jednotka klimatizace může být například nástěnná, kazetová nebo podstropní. Bývá vybavena dálkovým ovládáním, díky kterému si můžete teplotu v místnosti upravovat i z křesla ve svém obývacím pokoji. "Ovšem při venkovních čtyřicetistupňových vedrech nemůžete mít v bytě dvacet stupňů Celsia, protože pak vám hrozí nachlazení, případně další zdravotní komplikace," varuje Milan Poláček z firmy Elektrolux, která se již dlouho zabývá klimatizačními jednotkami. "Největší pokles vnitřní teploty oproti venkovní by měl být pět až šest stupňů Celsia. Optimální podmínky v létě pro pobyt v místnosti jsou teplota kolem 26 stupňů Celsia, relativní vlhkost vzduchu 50 procent a rychlost proudění vzduchu pod dvě desetiny metru za sekundu." V e složitějších prostorách nebo v historických budovách, pokud nelze umístit kompresor do venkovních prostor, pak se může využít mobilní klimatizace, která má však menší výkon. Ta bývá také doplněna o dálkové ovládání a lze ji pořídit od pětadvaceti tisíc korun. Teplo se odvádí hadicí, kterou je vhodné upevnit do otvoru v okně nebo ve zdi. Tento otvor se po sezoně zaslepuje.
Zvýšení vlhkosti
Na trhu jsou také přístroje, které ochlazují vzduch vodou a lze je pořídit od deseti tisíc korun. Nejsou však příliš účinné, a navíc zvyšují vlhkost vzduchu. Musíte je také neustále doplňovat vodou. Doporučená hodnota relativní vlhkosti v místnosti je od 45 až do 60 procent. Pokud je nižší, pak mohou nastat dýchací potíže, v opačném případě se mohou začít tvořit plísně.
- pátek 26. května 2000
