Rodinný dům plný zajímavých kamenů

Rodinný dům plný zajímavých kamenů | foto: petr.zhor@volny.cz

Jak vybrat správný pozemek pro stavbu domu

  • 32
Kde si postavit nový dům - to je první otázka pro každého, kdo si chce vybudovat nové rodinné hnízdo. A na jakém pozemku? Většinu kupujících při pořizování pozemku kromě lokality zajímá cena, která obvykle vychází z kvality pozemku, například rozsahu zasíťování. Co ovšem do pojmu „kvalita“ všechno zařadit, to je záležitost ošidná a vyžaduje značnou obezřetnost.

Hned na počátku rozhodování je třeba zvážit, zda obstarání pozemku budete řešit na vlastní pěst, nebo za pomoci realitní kanceláře. V prvém případě ušetříte nemalou sumu peněz, ale ne už tolik starostí a času.

Realitní kanceláře naproti tomu mají velké množství informací o nabídkách, ale i službu právníka či notáře. V neposlední řadě poradí i s financováním pozemku prostřednictvím úvěru - zváží vaše možnosti a mohou doporučit i nejvhodnější banku či stavební spořitelnu. Zaplatíte ovšem kolem pěti procent z kupní ceny pozemku.

Ukvapenost se nemusí vyplatit
Dříve než se rozhodnete pozemek koupit, navštivte jej v denních i nočních hodinách, vyhnete se tak případným překvapením. Z hlediska stavebních nákladů se za optimální považují rovinaté či mírně svažité pozemky na únosném podloží.

K dokonalé jistotě o vhodnosti vytipovaného pozemku je podle stavebního inženýra Josefa Gollnera dobré vědět i to, co se skrývá pod povrchem budoucího staveniště. Od podloží se totiž budou odvíjet náklady jak na vybudování základů, tak celé stavby. Při nejasnostech se proto ještě před koupí stavební parcely vyplatí stanovisko odborníků.

Po čem je dobré pátrat na úřadech
Když už máte pozemek vytipovaný a majitel souhlasí s jeho odprodejem, začíná náročná komunikace s úřady. „Především je třeba zjistit, zda je vůbec možné na pozemku stavět,“ upozorňuje architekt Miloš Schneider z architektonické a projekční kanceláře K4.

„To nám prozradí územní plán, vedený stavebním úřadem. Dozvíte se z něj i to, co může být v budoucnu postaveno na pozemcích v sousedství,“ doplňuje.

Zároveň je třeba ověřit i možnosti připojení na inženýrské sítě, tedy elektrický proud, plyn, vodovod, kanalizaci, a navázání na příjezdovou komunikaci. Tyto informace získáte u příslušných správců sítí a komunikací.

Avšak pozor! Sama existence sítí u pozemku ještě nemusí být zárukou možnosti připojení. Na překážku může být omezená kapacita, například příkonu elektrického proudu.

Pozor na skrytá omezení
Existují však i další nástrahy, zejména při nabídce levných pozemků v záplavových územích, v ochranných pásmech a v chráněných krajinných oblastech. Není rovněž prozíravé koupit si pro budoucí stavbu pozemek, který je ještě zemědělskou půdou.

Teprve při převodu na stavební parcelu se může přijít na to, že na jeho část zasahuje ochranné pásmo a na vlastní stavbu zůstane jen omezená plocha.

„Ochranné pásmo má kolem sebe například železnice, všechna vedení vysokého napětí, silnice nebo les,“ upřesňuje architekt Miloš Schneider. „Do vzdálenosti padesáti metrů od něho lze stavět jedině se souhlasem orgánu ochrany lesa.“

Nelze zapomenout ani na to, že vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu je podmíněno vyřešeným přístupem na pozemek. Při zahájení jednání s prodávajícím je třeba si na katastrálním úřadě ověřit doklady o vlastnictví - takzvaný list vlastnictví. Naleznete v něm důležité údaje například o majiteli pozemku, výměru, způsob nabytí pozemku, bonitu nebo případné věcné břemeno.

List vlastnictví si dobře zkontrolujte
Dalším podkladem by měl být snímek z pozemkové mapy s vyznačenými hranicemi. Na katastrálním úřadě se rovněž zajímejte, zda pozemek není zatížen některými omezeními, například věcným břemenem, předkupním či zástavním právem.

Pokud by na listu vlastnictví byla dokonce vyznačena plomba (označení P), je lepší od obchodu odstoupit. Pozemek již je totiž předmětem jiného řízení katastrálního úřadu.

Smlouvu o koupi je vhodné nechat sepsat právníkem. Ten by vám měl také v budoucnu pomáhat i při sepisování všech dalších smluv, a to jak s projektanty, tak i zhotoviteli stavby.

Jak velkou parcelu?

* Malé parcely s rozlohou kolem 300 m2 se hodí pro výstavbu řadových domků. Za optimální šířku parcely pro vhodné dispoziční řešení domu se informativně uvádí 10 metrů, minimum je 7 metrů.

* Střední parcely s plochou kolem 500 m2 jsou vhodné pro výstavbu volně stojících rodinných domků. Někde však může být podmínkou například minimálně 800 m2. Optimální je šířka 15 až 18 metrů.

* Velké parcely s plochou kolem 1000 m2 a více umožňují stavbu větších domů včetně zázemí pro zahrádku a rekreaci.