Podkroví už dávno nepatří k "nouzovým" řešením pro rozšíření obytného prostoru, vznikají v něm totiž působivé interiéry s nezaměnitelným charakterem. O oblibě tohoto typu bydlení svědčí jak adaptace ve starších domech, tak podkroví, s nimiž počítají návrhy novostaveb.
Podstřešní interiéry jsou specifické nejen svou dispozicí, ale i ze stavebního hlediska. Dělicí prvek mezi obytnými místnostmi a vnějším prostředím totiž netvoří stěna z klasických materiálů, ale upravená konstrukce krovu.
To představuje docela jiné nároky, od přípravy projektu přes volbu materiálů až po řemeslné provedení. Jde přitom zejména o požadavky na tepelnou izolaci a vzduchotěsnost, s tím souvisí skladba střešního pláště, typ krytiny a zejména volba izolačního materiálu.
Pátá stěna s vysokými nároky
O střeše nad podkrovím se někdy mluví jako o "páté stěně" domu a z toho
vyplývá, že musí sloužit (kromě požadavku na dokonalou hydroizolaci) jako kvalitní tepelně izolační prvek. Pro takové konstrukční řešení podkroví je podstatný materiál nosné konstrukce krovu, může být ze dřeva, ze železobetonu nebo z oceli. Pokud jde o konstrukci krovu, pod nímž má vzniknout podkroví, jde u rodinných domů se šikmou střechou nejčastěji o dřevěné trámy.
Druhy izolací pro podkroví |
Izolaci lze umístit mezi krokve (v případě dvouplášťové střechy) nebo nad ně (u jednoplášťové). Při izolaci krovu je situace složitější než třeba při izolaci zdí a k omezení tepelných ztrát nestačí pouze umístit mezi krokve co největší vrstvu izolačního materiálu.
Musí se počítat s vlastnostmi trámů, které se stávají součástí zmíněné "páté stěny". Dřevo má totiž jiné hodnoty prostupu tepla, které jsou horší než třeba v případě polystyrenových desek nebo panelů z minerální vlny. Pokud by byla střecha izolována pouze mezi krokvemi, každý z trámů by pak tvořil tepelný most, tedy zónu, skrze kterou uniká z interiéru teplo. Aby se tomu zamezilo, je nutné izolovat ze strany interiéru i trámy.
Tradice v izolacích drží pozice
Klasickým materiálem pro izolaci krovů je pěnový polystyren (EPS), který se dodává v nařezaných blocích a vyznačuje se velmi dobrými tepelně izolačními parametry, jeho součinitel tepelné vodivosti se pohybuje kolem 0,035 W/(m.K). Problémy mohou nastat, pokud je tento materiál delší dobu vystaven vlhku, snižuje to jeho izolační schopnost. V případě použití v krovu to znamená nutnost zajistit spolehlivou hydroizolaci. K výhodám užití EPS patří jeho přijatelná cena.
Novou generaci EPS představuje PUR polyuretanová pěna, která se od běžného expandovaného polystyrenu liší nejen vzhledem (šedá barva), ale především tepelně izolačními vlastnostmi. Šedý pěnový polystyren disponuje ještě lepšími tepelně izolačními vlastnostmi než klasický bílý polystyren, má o 10 až 20 % lepší izolační účinek a je přitom lehčí. Používá se obdobně jako bílý EPS, je však nutná ochrana před UV zářením, tedy přímým dopadem slunečních paprsků.
Polystyren má velmi dobré tepelně izolační parametry, jako izolant krovu ovšem vyžaduje spolehlivou hydroizolaci.
Podobnou tradici jako polystyren má v oblasti tepelných izolací též užití minerální vlny, která se vyrábí tavením hornin (nejčastěji čediče nebo křemene). Minerální vlna je po tepelném vytvrzení a ochlazení řezána do rolí nebo desek standardních rozměrů. Oproti polystyrenu má tento materiál vysoký bod tání a odolává lépe ohni. Ani minerální izolace by ale neměla být dlouhodobě vystavována vlhku.
Minerální vlna se často úspěšně používá v difúzně otevřených konstrukcích nebo u dvouplášťových střech. Součinitel tepelné vodivosti tohoto materiálu je od 0,035 W/(m.K). Dodává se v řezaných blocích nebo v podobě pásů, komplikací při její instalaci bývá nutnost chránit pokožku a dýchací cesty před prachem z minerálních vláken.
Celulóza: novinka se uchytila
Své místo mezi systémy tepelné izolace vhodnými pro adaptaci podstřešních prostorů si za posledních dvacet let vydobyla novinka, foukaná celulózová izolace Climatizer Plus. Jde o patent ze 70. let a technologie spočívá v zafoukání izolace vyrobené z novinového papíru.
Díky unikátnímu systému aplikace lze zabránit energetickým ztrátám přes těžko přístupná místa (zákoutí nad krokvemi apod.), kam běžnou izolaci nelze aplikovat. Speciální stroj zaplní izolací připravené dutiny stěn, střech nebo stropů, a vytvoří tak kompaktní izolační vrstvu.
V podkroví se uplatní okenní vícekomorové PVC profily v dekorech. Lze vybavit super energetickým zasklením U5.
Celulóza je přitom upravena tak, že odolává požáru, hnilobě, hlodavcům i hmyzu. Pro vstup do konstrukce postačuje například odtržení jednoho záklopového prkna a následně lze konstrukci vyplnit až do vzdálenosti čtyř metrů.
Podkroví je citlivé nejen na tepelné ztráty v zimě, ale i na přehřívání, během letních dnů může teplota pod krytinou dosahovat až 80 °C a není pak snadné udržet v obývaných místnostech teploty kolem 25 °C. Uplatnění foukané celulózové izolace má pozitivní vliv i na tepelný režim v tomto období.
Ve srovnání s minerální izolací nebo polystyrenem poskytuje výhodu, díky měrné tepelné kapacitě celulózy se značná část tepla procházejícího z exteriéru do interiéru absorbuje v izolaci a během noci se opět celá konstrukce ochladí. Climatizer Plus tak účinně vyrovnává náhlé výkyvy teplot a tlumí jejich nápor v interiéru.
Foukaná izolace z kamenné vlny
Další druh foukané izolace představuje například výrobek Climastone z kamenné vlny. Výroba je založena na spolupráci s firmou Saint-Gobain, která dodává polotovar pro tuto unikátní technologii. Izolace je k mání ve třech modifikacích označených L, Standard a Mini a každá se hodí k různým možnostem použití. Foukaná izolace z kamenné vlny zvyšuje odolnost správně vyplněných konstrukcí. Výborná je reakce na oheň, a to na stupni A1.
Ekologická varianta: konopí
Oblíbeným a s ohledem na environmentální trendy často využívaným stavebním materiálem je konopí. Přizpůsobil se tomu i trh se stavebními materiály, na němž je dostupná škála výrobků z konopí, jež jako přírodní produkt neobsahují přídavné látky poškozující životní prostředí. Široké uplatnění má konopí zejména v oblasti tepelných izolací.
Manipulace s konopnými deskami je příjemná a nehrozí podráždění z úlomků vláken.
Z konopných vláken jsou vyráběny tepelně izolační materiály ve formě desek či rouna - termokonopí. Díky tomu, že jde o přírodní materiál, je manipulace a práce při aplikaci mnohem příjemnější a bez zdravotního ohrožení ostrými úlomky vláken, jak je tomu například u minerální vlny.
Snadná manipulace umožňuje rychlou a jednoduchou montáž konopné izolace mezi krokve a díky srovnatelným tepelně izolačním vlastnostem, součinitel tepelné vodivosti 0,04 W/(m.K), mohou konopné materiály nahradit minerální vlnu. Uchovávají si dlouhodobě své vlastnosti, jsou pevné, odolné proti vlhkosti, nehrozí ani napadení škůdci či hnilobou.
Efektní jednoplášťové řešení
Zatím zmíněné typy izolace se používají v konstrukcích dvouplášťových střech, které se budují jako součást krovu, vyplňují mezery mezi krokvemi i další součásti krovní konstrukce. Jiným přístupem k izolaci podkrovního prostoru je umístění izolační vrstvy nad krokve.
Jde o systém jednoplášťové střechy (Thermodach), kdy se na volné krokve kladou speciální izolační šablony z polystyrenu a teprve na tuto kompaktní izolační vrstvu se pokládají tašky. Systém vylučuje vznik tepelných mostů i problémy s vlhnutím dřevěných trámů.
Desky z minerální vlny se díky své pružnosti po vtlačení mezi krokve vrátí do původního stavu a dokonale přilnou k trámům. Pak lze dokončit finální montáž sádrokartonového obkladu.
Takto konstruovaná jednoplášťová střecha tvoří kompaktní hydro- i tepelnou izolaci, ale izoluje také dobře zvuk. I v případě jednoplášťové střechy je ale nutné uplatnit parozábranu.
Díky tomu, že celý vnější plášť vlastně leží až na krovu, se podkrovní prostor zvětší o objem, který by jinak zaujímala izolace mezi krokvemi. Přiznaná konstrukce krovu může být navíc zajímavým prvkem podstřešního interiéru. Výhodou je rovněž rychlá realizace stavby, a dokonce i možnost výměny střechy, aniž by byl nějak zásadně narušen běžný provoz v obytném podkroví.
Co je parozábrana
Krov je třeba chránit nejen před venkovní vlhkostí a chladem, ale i před vlivy působícími ze strany interiéru. V interiéru při pobytu osob vzniká vlhkost odpařováním vody, která proniká do obvodového pláště, "prosakuje" konstrukcí stěn, kde může způsobit jejich poškození (např. hnití krovů, vznik plísní apod.).
K ochraně slouží parozábrana, neprodyšná vrstva vložená do skladby stěny nebo střechy, která zabraňuje vnikání vodních par proudících z interiéru do střešního nebo stěnového souvrství.
Správně aplikovaná parozábrana zabraňující proudění vzduchu přes stěnu nebo střechu z interiéru ven navíc omezí i energetické ztráty. Pro zřízení parozábran se užívají materiály s velmi nízkou propustností: polyetylenové či hliníkové fólie. Parozábrana přitom musí být umístěna co nejblíže k interiérové části obvodové stěny a nesmí dojít k jejímu porušení nebo nepřesnému spojení.
Pro vstup do střešní konstrukce stačí odtržení jednoho prkna a následně lze konstrukci plnit celulózou.
Tepelný most
Jako tepelné mosty se označují místa, kterými dochází ke zvýšeným únikům tepla z vytápěného prostoru. Jde o místa, kde uniká na jednotku plochy mnohem víc tepelné energie než okolní konstrukcí při stejné ploše.
Tepelný most si lze představit jako proud vody vytékající z naplněné hráze skrze prasklinu. V praxi se tepelné mosty projevují chladnějším místem v interiéru, anebo naopak teplejším místem v exteriéru.
Zvýšený tepelný tok proudící z teplé místnosti často vyvolává kromě vyšších tepelných ztrát také problémy spojené s vyšší koncentrací vlhkosti v daném místě (vznik plísní, nižší životnost stavebních prvků a konstrukcí).
Kolik stojí izolační materiály
- Polystyren Penopol EPS 100 F, 100 mm, 126 Kč/m²
- Minerální vlna Fasrock, 100 mm, 384 Kč/m²
- Termo-konopí Premium, 100 mm, 290 Kč/m²
- Thermo Klasik (nadkrokevní izolace Thermodach), 120 mm, 629 Kč/m²
