"Třeba při topení elektřinou dům nemusí mít komín, u topení dřevem je nutné počítat se skladovacími prostory," srovnává Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT.
Uvažovat lze i o kombinaci dvou zdrojů. Obvykle je to jeden zdroj vyžadující obsluhu a druhý bez obsluhy, nebo kombinace kamen se zdrojem na elektřinu. "Kombinuje se ohřev vody ze zdroje pro vytápění s elektřinou, aby se v létě kotel nemusel roztápět," říká Zdeněk Krejčí, energetický poradce Energy Centre České Budějovice.
K hlavnímu zdroji se přidávají i solární kolektory a panely hlavně na ohřev vody třeba u početných rodin s více dětmi, kvůli pocitu nezávislosti na veřejné síti nebo potřebě snížit podíl primární neobnovitelné energie, což může být nutné pro získání energetického průkazu nebo dotací.
Plyn: kondenzace zlevnila
Je-li v místě přípojka plynu, do novostaveb má smysl uvažovat o kondenzačních kotlích. Jejich ceny výrazně klesly. Je však nutné přizpůsobit otopnou soustavu. "Musí být nízkoteplotní. Zvolte otopná tělesa se zvětšenou plochou nebo podlahové vytápění," radí Zdeněk Krejčí. Pro větší rodiny Karel Srdečný doporučuje využít kotel se zabudovaným ohřevem vody. Slibným zdrojem energie jsou také mikrokogenerační jednotky, které kombinují výrobu tepla a elektřiny z plynu.
Výhodou plynu je kromě komfortu obsluhy i malá kotelna. Do budoucna má však toto palivo rizika. Cena plynu poroste, je tu nejistota v dodávkách z ciziny. "Bude narůstat podíl pevných plateb. Může se stát, že při malé spotřebě budou cenu plynu určovat stálé platby a ohřev vody plynem bude dražší než elektrickým bojlerem," odhaduje Zdeněk Krejčí.
Elektřina: teplo z panelů
Přímotopy se hodí hlavně do úsporných domů. Úřady však nepovolí dům vytápěný jen elektřinou. "Proto je lépe instalovat teplovodní systém s elektrokotlem, který lze kombinovat třeba s kotlem na dřevo," doporučuje Zdeněk Krejčí.
Tepelné čerpadlo je dražší, ale na rozdíl od přímotopů splňuje kritéria na energetickou náročnost. Proto jeho popularita roste. Tepelné čerpadlo nejlépe spolupracuje s podlahovým vytápěním, lze využít i větší radiátory na nižší teplotu vody. V poslední době roste zájem o čerpadla vzduch-voda, díky klesajícím cenám a dotacím. V oblibě jsou i čerpadla vzduch-vzduch. "Pozor však na hluk, který dělá venkovní část čerpadla. Často vadí sousedům. Tento typ tedy nelze doporučit třeba do řadovek," upozorňuje Karel Srdečný.
Novým trendem je využití fotovoltaiky k ohřevu. "Existují již řešení s elektrickými bojlery s dvěma elektrickými vložkami, jedna funguje na síť a druhá na vlastní proud," dává tip Zdeněk Krejčí. Zařízení není dražší než systém s kolektory, je jednodušší, umožňuje získat teplo i elektřinu. Nevýhodou je větší plocha panelů.
Biomasa: triumfuje nad uhlím
Podle posledních údajů už se prodává víc kotlů na biomasu, tedy především na dřevo a výrobky z něj, než kotlů na uhlí. Na vzestupu jsou hlavně peletky, které díky automatickému přikládání nabízejí vysoký komfort. Stojí za to o nich uvažovat v místech, kde není k dispozici plyn. Rozšířily se i krby a kamna na peletky. O něco levněji vycházejí dřevěné brikety, jež mají velkou výhřevnost a odpadá u nich práce s přípravou dřeva.
Kusové dřevo vyjde z biomasy nejlevněji, ale v poslední době podražilo a někde je ho málo. Vyplatí se hlavně na venkově těm, kteří mají ke dřevu přístup. Ke kotlům na dřevo je pro lepší regulaci vhodné připojit akumulační nádrž. Tyto kotle se vyrábí s výkonem okolo 20 kW a víc. "Když je chcete použít do moderního domu s nízkou tepelnou ztrátou, je třeba počítat s větší akumulační nádrží. Úsporný dům tedy paradoxně potřebuje dražší kotelnu. K akumulační nádrži je možné připojit solární systém na ohřev vody v době mimo topnou sezonu," popisuje Karel Srdečný.
Vytápět se dá i krbovou vložkou s tepelným výměníkem. Pozor však na správný poměr tepla dodávaného do místnosti s krbem a do vložky. V úsporných domech se místnost rychle přetopí. "Lépe je použít vložku s vícenásobným zasklením, kterou lze tepelně izolovat a vyrobené teplo ukládat do zásobní nádrže," doporučuje Zdeněk Krejčí.
Uhlí: automatický provoz
U uhlí, které si udržuje popularitu pro nízkou cenu, mohou být problém kotle. Od ledna 2022 bude možné provozovat už jen kotle emisní třídy 3 a lepší. Proto bude muset řada lidí starší kotle vyměnit. Při koupi nových však toto riziko není, na trhu jsou jen vyhovující výrobky. Doporučit lze třeba automatický kotel na uhlí. "Podává si palivo sám ze zásobníku. Kromě jednodušší obsluhy je výhodou snížení emisí, protože spalování probíhá za vyrovnaných podmínek," vysvětluje Karel Srdečný.
Rozhodující pro platby za vytápění jsou tepelně-izolační vlastnosti každého rodinného domu. Pro objektivní srovnání je nutné počítat i s dalšími náklady.
U starého neizolovaného domu je průměrná výpočtová tepelná ztráta kolem 20 kW. Zde je zřejmé, že se vyplatí investovat do tepelného čerpadla nebo automatického kotle na uhlí. Ten je sice méně ekologický, ale poskytuje poměrně slušný komfort s relativně nízkými náklady na vytápění, které výrazně převažují nad ostatními náklady. Naopak pro tento dům je velmi drahé vytápění elektřinou a jen o něco levnější vytápění dřevěnými peletami nebo zemním plynem.
U dnes běžné novostavby jsou tepelné ztráty kolem 7 kW. Při porovnání celkových nákladů vychází, že náklady mezi jednotlivými palivy se příliš neliší, kromě propanu a lehkého topného oleje. Takže palivo a zdroj lze zvolit podle místních podmínek a nároků na komfort obsluhy, který je větší u pelet než u dřeva. Velmi dobrá je zde i volba tepelného čerpadla.
Výhodnost pasivního domu s tepelnou ztrátou 3 kW ukazuje třetí graf. U tohoto domu hrají náklady na vytápění podružnou roli oproti ostatním nákladům na energie. Nejvýhodnější jsou přímotopy, nejlépe podlahové. U těchto dokonale utěsněných domů je nezbytné řízené větrání s rekuperací tepla v odváděném vzduchu. Například u elektrického přímotopného vytápění se i při uvažované účinnosti 75 % celkové náklady sníží z 30 904 Kč/rok na 27 079 Kč/rok, tedy o 12,4%.
ZDROJ: TZB–info.cz, údaje na osách jsou v tisících Kč
