Stavba domu

Stavba domu | foto: Profimedia.cz

Jak stavět a rekonstruovat s novým stavebním zákonem

  • 31
Nový stavební zákon změnil po třiceti letech pravidla, podle kterých bylo možné stavět. Přinášíme přehled nejčastějších případů, kterých se změny mohou dotýkat.

Pokud chcete začít legálně stavět, od letošního ledna je to v řadě případů jednodušší. Protože je však zákon nový a všechna pravidla ještě nejsou dostatečně vyjasněná, předběžná konzultace se stavebním úřadem rozhodně neuškodí.

Lze se tak vyhnout chybám a snáze se dobrat správného úsudku, zda je ve vašem případě nutné stavební povolení, ohlášení, nebo je možné se bez nich zcela obejít.

Stavebníky budou nyní čekat přísnější kontroly a také vyšší pokuty za porušení zákona.

Praktické příklady u stavby

Stavím rodinný dům se zastavěnou plochou do 150 m2, se sklepem do hloubky tří metrů, do dvou nadzemních podlaží a s podkrovím

Dříve: Bylo nutné stavební povolení, vedlo se stavební řízení. Stavební řízení trvalo týdny, v některých případech i déle než sama následná stavba, protože v něm mohli podávat námitky různí účastníci řízení, například sousedi nebo občanské iniciativy.
Nyní: Pokud se pozemek nachází v místě, kde lze legálně stavět a nebude třeba k němu vést novou silnici či například kanalizaci nebo vodovod, podávám ohlášení stavebnímu úřadu bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Je to třeba případ, kdy chci stavět dům na zatím volném stavebním pozemku v ulici, kde již jiné domy stojí a jsou v ní zavedeny inženýrské sítě. V jiných případech budu potřebovat stavební povolení.

Dostavěl jsem vlastní rodinný dům a chci ho začít užívat

Dříve: Byla nutná kolaudace.
Nyní: Stavebnímu úřadu stačí oznámit alespoň 30 dnů předem, že chci stavbu užívat. Během 30 dnů od oznámení mohou přijít úředníci na kontrolu. Pokud najdou nedostatky, budu je muset odstranit. Pokud úředníci nepřijdou, můžu v domě po jeho dokončení bydlet.

Stavím technicky náročný dům (například na skále) a musím na něj získat stavební povolení

Dříve: Stavbu povoloval pouze stavební úřad, kvůli technické náročnosti mohlo být stavební řízení komplikované a zdlouhavé.
Nyní: Mohu si zaplatit autorizovaného inspektora, který je oprávněn stavbu povolit - namísto stavebního povolení vydává certifikát. Tato služba bude sice dražší, ale inspektor může být na konkrétní problematiku více odborně zaměřený. Díky tomu mohu mít stavbu povolenu v kratším čase.

Stavím garáž

Dříve: Bylo třeba územní rozhodnutí a stavební povolení.
Nyní: Pokud není podsklepená a vytápěná a má zastavěnou plochu do 25 m2, nepotřebuji stavební povolení ani ohlášení, stačí jen územní souhlas. Pokud jsem však z malé obce, musím ho vyřídit na stavebním úřadě. Po dokončení můžu garáž ihned užívat, aniž to ohlásím stavebnímu úřadu.

Stavím kůlnu, bazén, zahradní altán nebo kotec pro psa

Dříve: Stačilo ohlášení, které jsem mohl podat na místní úřad, pokud měl k tomu pravomoc, jinak na stavební úřad. Nebylo třeba územní rozhodnutí.
Nyní: Není třeba stavební povolení, ohlášení ani územní rozhodnutí, stačí získat územní souhlas. Pro ten však musím na stavební úřad. Po dokončení můžu postavený objekt ihned užívat, aniž to ohlásím stavebnímu úřadu.

Stavím rekreační chatu

Dříve: Bylo nutné získat stavební povolení.
Nyní: Stačí podat na stavební úřad ohlášení a není třeba územní rozhodnutí či souhlas, pokud má chata zastavěnou plochu do 150m2, sklep do hloubky tří metrů, maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, na pozemnku lze legálně stavět a nebude k němu třeba vést novou silnici či například kanalizaci nebo vodovod. V jiných případech je třeba stavební povolení.

Buduji kanalizační, vodovodní či elektrickou přípojku

Dříve: Bylo třeba územní rozhodnutí a stavební povolení.
Nyní: Pokud je její délka do 50 metrů, není třeba stavební povolení ani ohlášení. Budování delších přípojek musím ohlásit.

Stavím plot

Dříve: Bylo třeba podat ohlášení na obecní úřad, pokud k tomu měl pravomoc, jinak na stavební úřad.
Nyní: Pokud neodděluje zahradu od veřejného prostranství, chodníku či silnice a má výšku do 1,8 metru, není třeba ohlášení ani stavební povolení. Pokud však s veřejným prostranstvím či silnicí sousedí, v některých případech bude třeba i stavební povolení. To má například zabezpečit, aby plot nijak nebránil ve výhledu při provozu na této komunikaci. Vhodné je proto jít se poradit na stavební úřad.

Kopu studnu

Dříve: Bylo třeba stavební povolení.
Nyní: Je třeba stavební povolení.

Postavil jsem svůj dům „načerno“

Dříve: Za stavbu bez stavebního povolení hrozila pokuta do 50 tisíc korun, a pokud jsem stavěl v chráněném území, až 100 tisíc korun.
Nyní: Za stavbu bez ohlášení mi hrozí pokuta do 200 tisíc korun, bez nutného stavebního povolení až milion korun. Pokud bych dům postavil v chráněném území, hrozí mi pokuta dokonce dva miliony korun.

Při stavbě jsem našel historický předmět, část stavby, chráněnou rostlinu nebo živočicha. Neohlásil jsem to stavebnímu úřadu a památkářům nebo ochranářům a pokračoval ve stavbě.

Dříve: Stavební zákon vysloveně pokutu nevymezoval.
Nyní: Stavební zákon přímo říká, že za spáchání tohoto přestupku mi hrozí pokuta až milion korun.

Rekonstrukce a opravy: papírování zůstává

Změny ve stavebním zákoně se netýkají pouze nových staveb, ale také oprav či rekonstrukcí domů a bytů.

Stejně jako u staveb je dobré se o záměru předem poradit na stavebním úřadě, protože v případě nedodržení zákona hrozí vysoké pokuty.

Rekonstruuji rodinný dům se zastavěnou plochou do 150 m2, se sklepem do hloubky tří metrů, do dvou nadzemních podlaží a s podkrovím

Dříve: Pokud se nezasahovalo do nosných konstrukcí, neměnil se vzhled ani způsob užívání domu, stačilo ohlášení na obecním úřadě, pokud k tomu měl pravomoc, jinak na stavebním úřadě. V jiných případech bylo třeba žádat o stavební povolení.
Nyní: Pokud se nezasahuje do nosné konstrukce a nemění se vzhled, například zůstává stejná barva domu, ani způsob užívání domu a rekonstrukce nemůže negativně ovlivnit životní prostředí a požární bezpečnost, není třeba ohlášení ani povolení. Vestavbu podkroví, kterou se nebude měnit vzhled stavby, musím ohlásit na stavebním úřadě, protože měním způsob užívání části stavby.

Zasklívám balkon nebo lodžii

Dříve: Bylo třeba stavební povolení. Zákon stanovil, že stavební povolení je třeba na každou úpravu, která mění vzhled domu.
Nyní: Podle charakteru zasklení je třeba ohlášení na stavebním úřadě nebo stavební povolení.

Rekonstruuji jádro v panelovém domě nebo přestavuji příčky

Dříve: Pokud se nezasahovalo do nosných zdí, stačilo ohlášení na obecním úřadě, jinak bylo třeba stavební povolení.
Nyní: Pokud přestavba nezasáhne nosné zdi a rekonstrukce nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost, není třeba stavební povolení ani ohlášení. Pokud stavba zasáhne nosné zdi, je třeba stavební povolení.

Měním střešní krytinu

Dříve: Bylo třeba ohlášení na obecním úřadě, pokud k tomu měl pravomoc, jinak na stavebním úřadě.
Nyní: Pokud je krytina stejná jako ta původní a můj dům není chráněnou památkou, není třeba stavební povolení ani ohlášení. V jiných případech musím práci ohlásit na stavebním úřadě.

Měním stropní podhledy

Dříve: Bylo třeba ohlášení na obecním úřadě, pokud k tomu měl pravomoc, jinak na stavebním úřadě.
Nyní: Pokud například neovlivním požární bezpečnost, není třeba stavební povolení ani ohlášení.

Měním podlahu

Dříve: Bylo třeba ohlášení na obecním úřadě, pokud k tomu měl pravomoc, jinak na stavebním úřadě.
Nyní: Není třeba stavební povolení ani ohlášení.

Měním okna

Dříve: Pokud jsem měnil například dřevěná okna opět za dřevěná, stačilo ohlášení na obecním úřadě, v jiném případě bylo třeba stavební povolení.
Nyní: V případě výměny oken za jiná stejného vzhledu není třeba stavební povolení ani ohlášení. Jinak, třeba v případě výměny plastových oken za původní dřevěná, potřebuji ohlášení na příslušném stavebním úřadě.

,