William Hanson tvrdí, že máloco může být horšího, než kožená sedačka uprostřed...

William Hanson tvrdí, že máloco může být horšího, než kožená sedačka uprostřed obýváku. | foto: Profimedia.cz

Nejčastější hříchy domácností. Pozor si dejte i na výběr toaleťáku

  • 200
Otlučený nábytek, prošlapané koberce a stohy knih. To jsou anglické symboly vyšší společenské třídy. Alespoň podle britského pana Etikety. William Hanson se s typickým suchým humorem zaměřuje i na vkus a eleganci místních domácností. V internetových diskusích ho čtenáři nešetří, pro ně je to ubohý snob.

Británie na ostré kastování a třídní dělení rozhodně nezapomíná ani v 21. století. Skutečně bohatí lidé s rodokmenem se většinou rodí s vkusem vypěstovaným generacemi. Vyšvihnout se k nim, do lepší společenské vrstvy, touží další tisíce Britů.

Záleží, jakým autem jezdíte, jaké nosíte oblečení i kam chodíte na večeři. Pokud vám chybí vzdělání a trochu čouhá sláma z bot, je dobré mít na vše poradce. S jeho radami lze vybudovat domov aristokrata.

Stylista poučí, že šaty dělají člověka, michelinští průvodci doporučí restaurace. Britové se propracovali do poslední fáze budování exkluzivní image: dávají si záležet, aby je neprozradil vlastní byt. Zájemcům radí mladý pan Etiketa, William Hanson, jak se chovat a bydlet.

Díky jeho radám můžete zjistit, jestli jsou vaši přátelé opravdu na úrovni. Razí teorii, že každý si samozřejmě může bydlet tak, jak chce, ale proč nebydlet „vznešeněji“? Hanson si získal pozornost díky tomu, jak s břitkým anglickým sarkasmem vysvětluje ostrovanům, co se ještě sluší a co už ne.

Publikum ho ovšem nešetří. I jeho vlastní fanoušci ho označují za snoba, když na svém blogu doporučuje, že je vhodné pro každou návštěvu ozdobně seskládat konec ruličky toaletního papíru do ozdobného ornamentu.

Přitom i toaletní papír podle něj říká o panu domácím víc, než jste kdy tušili. Projděte si s námi pár detailů, které podle Hansona není radno podcenit. Britský guru etikety upozorňuje na největší chyby, kterých se musíte vyvarovat.

Obývací pokoj bez obrovské televize

Může se hodit

Rezidence Zbraslav - působivá architektura a prosvětlené objekty s předzahrádkou. Krásné bydlení v klidové zóně v blízkosti řeky Vltavy.

Více domů k prodeji na Reality.iDNES.cz.

William Hanson tvrdí, že máloco může být horšího než kožená sedačka uprostřed obýváku. Povoleny jsou jen kvalitní textilie, prošlapané peršany a stohy zlehka zaprášených knih. Tak podle něj vypadá vkusný a elegantní domov.

Nedbalý styl, zdánlivě bez urputných aranží, tmavé barvy, těžké textilie a okopaný nábytek, to jsou symboly, které posouvají obývací pokoj do vyšší společenské třídy. Rozhodně chybí obrovská a naleštěná televize, zato poličky jsou zasypané rodinnými fotografiemi v poctivých stříbrných rámečcích.

Průměrný český obývák nemůže britské aristokracii konkurovat. Podle průzkumu, který už několik let v České republice provádí agentura Kaspen/Jung von Matt, je pokoj světlý, zařízený laminátovým nábytkem z řetězců a jediné, v čem se shoduje, je televizní úhlopříčka: 42 palců je u nás nejoblíbenější, podle Hansona na hraně únosnosti. Přítomnost větší obrazovky už degraduje domácnost (viz článek Z obýváku průměrného Čecha zmizel počítač, vysavač a žluté stěny).

Průměrný Čech míval ještě před pár lety v rohu obývacího pokoje uložený vysavač, těm, kteří dnes chtějí ukázat, že ke střední třídě rozhodně nepatří, se v rohu pokoje práší na golfové hole. Kožená sedačka u nich zaujímá výsostné postavení, nejlépe když je rohová. Pokud je někde na dohled kniha, bude pravděpodobně předražená ilustrovaná Bible.

Kuchyně jedině se starými kuchařkami

V Britské kuchyni opět vládnou knihy. Samozřejmě ani při výběru kuchařek nemůže Brit „aritokrat-čekatel“ sáhnout do mainstreamových vod. Nutné jsou knihy receptů od autorů, kteří jsou už pomalu zapomenuti.

Podobně, jako kdyby si u nás hospodyňky místo Deníku Dity P. daly do poličky bichli od Marie Janků-Sandtnerové. Bezpodmínečně nutné jsou značkové luxusní spotřebiče s retronádechem od renomovaných značek a poděděné stříbrné příbory a sváteční servis z kostního porcelánu.

Obývák průměrného Čecha. Televize byla vyměněna za novou s větší úhlopříčkou.
Obývák průměrného Čecha. Počítač a vedle něj stojící vysavač, i to je typické...

Obývák průměrného Čecha. Televize má větší úhlopříčku a nechybí pracovní kout.

Sto let starý porcelán není zpravidla nic, co by průměrný Čech skladoval v kuchyňské lince. Za to se na ní vyjímají lahve alkoholu: někdy vypité trofeje, jindy mizerně uskladněné kousky, které na konzumaci teprve čekají.

Na stěnách nezřídka visí reprodukce ze skandinávského řetězce a linku ovládají obrovské a nepoužívané přístroje, které si rodina za poslední roky pořídila. Z kuchyně průměrného Čecha se těm, kteří se snaží vyjet společenským výtahem nahoru, nedaří vymanit a odlišit.

Koupelna a toaleta

Každý, kdo navštívil ostrovní království, se musel poprat s nezvyklou umyvadlovou baterií: dvěma samostatnými kohoutky na teplou a studenou vodu. William Hanson říká, že právě oddělené kohoutky jsou esencí britské duše a koupelna bez nich ztrácí na kvalitě. To, že je mytí v nich obtížné a nepraktické, je průvodní jev, který nepovažuje za podstatný.

K mytí rukou nedoporučuje tekutá mýdla a kromě výběru vůní sáhodlouze řeší i výběr toaletního papíru: během návštěvy toalety tak hravě zjistí, jak si hostitel stojí na britském společenském žebříčku. Toaletní papír musí být bílý, zcela hladký, bez tisku a parfemace. Více než tři vrstvy jsou kvalifikovány jako nafrněnost zbohatlíků.

U nás si i po pětadvaceti letech vícevrstvý toaletní papír užíváme a jeho zpupnost nikoho netrápí. V koupelně je mnoho jiných prvků, které vypráví za své majitele: typické jsou zejména předimenzované rohové vany s vířivkou s pastelovým obkladem, které v devadesátých letech minulého století platily za luxusní.

, pro iDNES.cz