Po dvaadvaceti letech strávených ve zvýšeném přízemí na rušné ulici v pražských Radlicích stál majitel před rozhodnutím: má zásadně renovovat tou dobou již hodně "vybydlený" byt, nebo se pustit do neznámých vod a pořídit si novou adresu?
Hluk kolem projíždějících tramvají, který by třeba řadu lidí odradil, mu nikdy nepřekážel, Antonín má rád, když se něco děje. Chyběl mu však proudící vzduch, v přízemí nemohl nechávat otevřená okna po celý den tak, jak by se mu líbilo. Sedl k internetu a začal hledat.
Z kuchyně se vstupuje na balkonek určený k sušení prádla, který na nikotinu závislým návštěvám příležitostně slouží i jako "kuřácký salon".
Svůj nový byt si Antonín Trojánek našel prostřednictvím realitní kanceláře. Na přístup realitního agenta dodnes pěje ódy. Byt 2+1 v pátém patře mu přirostl k srdci okamžitě. Má výtah, nádherný výhled na východ i západ, skvělé dopravní spojení a výbornou dispozici, do které nebylo nutné nijak zasahovat.
Úpravy pro "dědulu"
Inspirován dožíváním vlastních rodičů přizpůsobil pan Trojánek nové bydlení rovnou budoucím požadavkům a potřebám starého člověka. Toaletu si vybral závěsnou a nechal ji instalovat výš (47 cm) než bývá zvykem, aby se na ni pohodlně usedalo, bez potíží vstávalo a klozet se dal jednoduše udržovat v čistotě.
Tady vznikají originální počítačové grafiky. Hluboký pracovní stůl se přistěhoval z předchozího bytu, rozkládací pohovku pořídil pan Trojánek novou, samozřejmě v červené barvě.
Vanu nechal nahradit čtvrtkruhovým sprchovým koutem, který je dostatečně prostorný, aby do něj později postavil (v případě potřeby) plastovou židli. Pult s umyvadlem je zavěšený ve výšce 90 cm a dobře uchycený do zdi, aby se o něj dalo plnou vahou opřít.
Téměř bez bourání
Renovační práce vedl dobrý kamarád Robert Tesař, považovaný znalci z okolí Antonína za jednoho z posledních českých řemeslníků. Dispozice zůstala stejná, s příčkami se nehýbalo. Byt získal novou elektroinstalaci, Antonín si vybral jednoduché osvětlení, zářivky s otáčecím krytem.
Koupelnu, toaletu, předsíň a kuchyň nechal vydláždit shodným typem dlažby, aby se prostory sjednotily. V ložnici a obývacím pokoji s pracovnou zůstaly původní krásně zachovalé parkety. Naštěstí…
Nejdříve přemýšlel o celoplošných kobercích, ale známí ho přesvědčili, že by byla škoda parkety zakrývat a teď je rád, že dal na jejich radu.
Kuchyně zůstala po předchozích majitelích, s jejím vzhledem byl vědec spokojen. Scházel mu však dostatek úložných prostor, do ložnice proto zakoupil vestavnou skříň.
Posuvné dveře zvolil ve stejném vzhledu jako ty, které uzavírají novou "dílničku". Výhradně chlapská záležitost vznikla v předsíni. Pánové, když přijdou na návštěvu, jen závistivě povzdychnou.
Ložnici si majitel vybavil pohodlným 60 cm vysokým lůžkem (odraz v zrcadle), z něhož se dobře vstává. Všudypřítomný dotyk živé červené barvy se nevyhnul ani klidové zóně.
Po chlapsku vyřešil majitel i věšení prádla na balkonku vedle kuchyně. Nechápala jsem, na co se mám s obdivem dívat, pomohl mi až fotograf – dokonale vypnuté ocelové lanko ukotvené do zdi unese velkou zátěž.
Vzduch a světlo
Ve svém domově se majitel cítí jako na dovolené u moře (tedy v letním období). Na terasu, kde vysedává navečer, si instaloval svítidlo, a nechává ji, inspirován nedalekým malostranským hřbitovem, zarůst břečťanem.
Byt je velmi světlý a slunný, Antonín se z cest rád vrací domů, cítí se tu svobodně. Lebedí si ve svém doupěti plném knih, uměleckých děl, hraček a hudby. Obklopuje ho nábytek, který na cestě životem různě posbíral.
Otevře si dveře na terasu i balkonek (a víno) a jeho domovem může proudit vzduch. Ačkoli se nachystal na budoucí chátrání těla, tenhle člověk ve skutečnosti nikdy starý a duševně zkostnatělý nebude.
majitel bytuRNDr. Antonín Trojánek, Csc. |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Pěkné bydlení č. 11/2010.