Jak se žije v dřevěných kládách

Dřevo - jeden z nejpříjemnějších a nejoblíbenějších přírodních materiálů. Architekti i projektanti ho na svých domech hojně používají. Ať už na krovy, střechy, terasy, pergoly, nebo jako doplněk fasády. Avšak stále přibývá lidí, kteří se rozhodují pro dům, který je ze dřeva postaven celý.

Dřevostavby mají v České republice svou historii. Krásné staré roubené chaloupky obdivujeme dodnes. Pověst dřevěných domů pokazila desítky let stará výstavba okálů.

Ta naštěstí začátkem devadesátých let skončila. V současné době se domy stavěné ze dřeva dají kvalitou srovnat se stavbami zděnými. A kromě toho mají podle odborníků řadu výhod.

Druhy staveb
Dřevo jako stavební materiál se dá použít několika způsoby. První z nich, takzvané skeletové neboli sendvičové konstrukce, volí ti, kterým nezáleží na tom, aby bylo dřevo zvenku vidět.

Dřevěná konstrukce i desky kolem jsou schovány za fasádu (která může být klasická cementová, ale i dřevěná, podle volby zákazníka) a zevnitř obložené například sádrokartonem. Na takovém domě není na první pohled znát, z jakého je materiálu.

„Dřevěné panely a sendviče, což je v podstatě totéž, se budou určitě rozvíjet pro všechny typy staveb. Stále více se budou využívat kombinace s dalšími materiály, které vhodně doplní přirozené vlastnosti dřeva,“ říká architekt Vladimír Pacek.

Existují však i lidé, a není jich málo, kteří propadli kouzlu roubených chalup nebo severských srubů a rozhodli se pro vysloveně „ekologické“ bydlení. Ti chtějí, aby bylo dřevo zvenku vidět. Anebo i zevnitř. Právě takový dům stojí nedaleko Prahy.

Blízko přírodě
Na kouzelném místě za hranicí Prahy, v údolí řeky Berounky, by málokdo čekal celodřevěný srub. Přesto se sem hodí.

Projekt byl totiž zcela evidentně zpracován tak, aby dům zapadl do okolí. Majitelem je mladý pár, který se v roce 1998 rozhodl pro pořízení rodinného domu. Ale nechtěl v žádném případě bydlet fádně. Hledal proto projekt, pro který by se nadchl a získal tak motivaci pro vlastní stavební maraton.

„Na brněnské výstavě o bydlení mě tehdy zaujala jediná věc - autobusová zastávka ze syrové sruboviny,“ říká majitel, který si nepřeje být z osobních důvodů jmenován. „Tehdy jsem poprvé pocítil opravdovou touhu postavit dům, který dýchá, který postavilo slunce a voda ze země.“

Dům je dnes víceméně hotový. „Drobných změn ještě dozná kuchyň, aby více ladila s atmosférou celého domu,“ svěřuje se pán domu. Veškerý nábytek je vyrobený na zakázku z nahrubo opracovaného masivu. Nenajdete ho tu moc; jen ty nejnutnější funkční prvky.

„Cítím, že tento dům mnoho nábytku nevyžaduje, protože je teplý a útulný sám o sobě,“ vyslovuje své pocity majitel.

Pro a proti

Výhody

+ Výborné tepelně izolační vlastnosti
+ Rychlost výstavby - není nutno čekat, až materiál vymrzne
+ Příjemné klima v domě Dobré zvukově izolační vlastnosti
+ Poměrně dlouhá životnost
+ Dobrá dostupnost a obnovitelnost dřeva
+ Architektonická a konstrukční variabilita

Nevýhody

- Poměrně vysoká cena dřeva
- Pokud není dobře odizolován strop, mohou být slyšet kroky z patra do přízemí
- Nízká akumulace tepla v letních obdobích
- Vlhkost pronikající do domu například zatékáním může způsobit plesnivění

Stavební materiál: klády
Dnes by příchozí nepoznal, v jak těžkých „porodních bolestech“ se dům rodil. Jde totiž o jeden z prvních srubových domů, který byl v naší republice postaven řemeslným způsobem neboli ručně. Co to znamená?

„Každá kláda je tvarový originál,“ vysvětluje Otakar Koudelka ze společnosti OK Pyrus, která se stavbou srubových domů řemeslným způsobem zabývá. Na celém domě tím nenajdete dvě stejné klády, na rozdíl od průmyslové výroby, kde je tomu zcela naopak - klády jsou jedna jako druhá.

U ručně stavěných domů se tak dřevo pouze zbaví kůry a je připravené. Na stavbu srubových domů se ve zdejších podmínkách nejčastěji používá modřínové nebo smrkové dřevo. Navštívený dům za Prahou je z modřínu. Jinak je prý podle odborníků nejlepším materiálem dřevo z cedru.

„Pokud jde o kvalitu, přednost dostává vyzrálé dřevo ze zimní těžby, protože v období vegetačního klidu je míza ještě v kořenech a pod kůrou není vrstva nového, měkkého a sladkého dřeva, které láká dřevokazný hmyz,“ popisuje Koudelka.

Stěny z kulatiny ručně zbavené kůry o průměru 35 centimetrů pak fungují jako přírodní klimatizace. Uvnitř se tudíž nemusí tak často větrat. Kromě toho dřevo také příznivě upravuje vlhkostní poměry v místnostech, protože je schopno absorbovat přebytečnou vlhkost, případně ji naopak uvolňovat.

Za důležitý lze jistě označit i fakt, že dřevo dokáže účinně odbourávat i takové škodliviny, jako je cigaretový kouř, prach, bakterie nebo elektrostatické vlivy. Zároveň je dřevo dobrým tepelným izolantem. Dvaadvacet centimetrů masivního dřeva v obvodové konstrukci totiž vydá asi za jedenapůlmetrovou zeď z klasických plných cihel.

Ohně se nemusíte bát
A jak je to s hořlavostí? Podle odborníků není třeba mít strach. Dřevo je sice hořlavé, ale jen pokud je v malých kouscích. U velkých kusů se naopak vytvoří při hoření na povrchu uhlíkatá vrstva, díky níž dřevo pomaleji hoří.

Navíc - normy požadují požární odolnost 30 minut. Asrubová stěna z klád o průměru 35 centimetrů odolá dokonce 160 minut. Jejich další protipožární ošetření nějakými chemickými prostředky tedy není nutné. Jako další otázka každého bezpochyby napadne, jak je to s dřevokaznými škůdci.

„Tady platí zásada, že je nutné vytvořit trvale takové podmínky, které škůdci nemají rádi - tedy průvan, šero a sucho,“ vysvětluje Koudelka. „Pak to funguje i bez chemie.“ Jinak je samozřejmě možné dřevo ošetřit, nejlépe ekologickými, vodou ředitelnými prostředky proti dřevokazným škůdcům.

Další ošetření dřeva závisí na tom, zda chcete, aby dům přirozeně stárnul, získával patinu. Pak není další úpravy třeba. Vzhled domu se v tomto případě mění v podstatě každým dnem.

Kdo chce, aby dřevo vypadalo stále jako nové, musí ho natírat každé tři roky. V interiéru se potom dřevo může napustit včelím voskem. Ten byl použit také u srubu, který jsme navštívili.

Údržba je zcela nenáročná. Zvenku stačí dům v horkých letních dnech jenom omýt vodou, aby se na povrchu dřeva neusazoval prach a pyl. Pokud jde o interiér, v podstatě je údržba stejná jako u dřevěného nábytku. Vystačíte s hadrem a vlažnou vodou.

Postup stavby
Jak takový dům prakticky vzniká? Sruby se nejdříve sestavují přímo u firmy, která dům staví. Poté se jednotlivé klády očíslují a dům se zase rozebere. Tím se ušetří nejen čas, ale i peníze. Montáž přímo na místě je pak otázkou velice krátké doby.

Každého nejspíš napadne otázka, jak se utěsňují spáry mezi jednotlivými kládami. Dříve se k tomuto účelu používal mech. Dnes je tomu jinak.

„Stavba obvodových stěn je založena na obkreslení tvaru spodní klády (přenesení nerovností) na kládu vrchní. Ta se posléze upraví motorovou pilou tak, aby do sebe obě klády přesně zapadly,“ popisuje Koudelka. Mezi jednotlivé klády se aplikují těsnicí systémy. Stěny se pak předvrtávají pro elektroinstalaci.

Střecha je na tomto domě sedlová, krytá taškami. Sem do blízkosti velkého města se hodí. V horských oblastech by byl stylovější dřevěný štípaný šindel anebo břidlicová taška. Zásadní je také otázka topení.

V navštíveném domě je přízemí vyhřívané podlahovým teplovodním vytápěním, v patře jsou umístěny radiátory etážového topení. Bezpochyby ve srubovém domě nemůže chybět krb, který dotváří kouzlo celku.

Stejně neodmyslitelně patří k tomuto domu velká stylová zahrada. Ideální je, pokud zde nechybí vodní prvek, a je-li to možné, tak od začátku ji zdobí vzrostlé stromy.

5 mýtů o dřevostavbách

V oblasti dřevostaveb je celá řada zažitých "informací" - mýtů, a to pro dřevostavby jak pozitivních, tak i negativních. Mají tyto mýty reálný základ?

1. Dřevostavby jsou levnější než zděné domy
Při srovnání dvou stejně rozsáhlých staveb se výrazně cenově neliší jejich hrubá stavba, to je kolem 0,8-1,2 milionu korun. Záleží na vnitřním vybavení domu: standardní či komfortní.

2. Dřevostavby jsou méně odolné vůči povětrnosti
Dřevo je materiál s dlouhou životností, což dokazují roubené stavby staré i několik stovek let. Běžně poskytovaná záruka na konstrukční systém domu je 30 let.

3. Dřevostavby jsou hořlavé
Každá dřevostavba musí splňovat normu minimálně 30 minut neprohořlavosti stěny. Dřevěné prvky déle udrží statickou pevnost do okamžiku zhroucení než ocelové či betonové.

4. Dřevostavbu na první pohled pozná každý
Vnější podoba domu závisí na použitém venkovním materiálu a mnohdy nesouvisí s dřevostavbou. Na vnější stranu dřevěného skeletu se používají omítky, fasádní desky či obklady. Takovýto dům může stát na jakémkoliv místě, vzhledem k okolní zástavbě.

5. Dřevostavby kupují lidé s nižšími příjmy
Typickými zákazníky dodavatelů dřevostaveb jsou zástupci vyšší střední příjmové třídy, například lékaři či advokáti (statistické údaje dodavatelů).

Zdroj: Ing. Zdeněk Kalinovský

Ke srubovému domu patří neodmyslitelně velká zahrada se vzrostlými stromy.

Dům byl celý vyroben ručně. Každá kláda je tedy tvarový originál.

Aby kuchyně ladila s atmosférou celého domu, rozhodli se majitelé i zde pro masiv.

V žádném srubovém domě by neměl chybět krb.

Kulatiny dodávají této intimní místnosti značnou originalitu.

Z kulatin je i schodiště. Atypičnost mu dodává zábradlí z provazů a kovu.