Jsou dvě zprávy. Jedna dobrá, druhá špatná, alespoň pro někoho. V životě se většinou začíná tou druhou zprávou, a ta nezní příliš prakticky: čalouněný nábytek je nejmódnější v bílé, smetanové a šedé barvě. Druhá zpráva ale potěší toho, kdo miluje pohodlí. Současný čalouněný nábytek neslouží jen k sezení, ale doslova k trávení volného času. Návrháři pro to našli i speciální výraz - obývací ostrůvky.
Módním trendům, byť jen pozvolna, podléhá samozřejmě i nábytek, což dokázal před několika málo dny skončený Mezinárodní veletrh nábytku v Kolíně. Výrobci dnes s oblibou přistupují k čalouněnému nábytku jako ke skládačce domina, jejíž konečnou podobu si určuje každý sám. Jednotlivé programy tak představují řady prvků, z nichž lze vytvářet různě velké a různě "tvarované měkké ostrůvky". Charakteristickým rysem současného čalouněného nábytku je totiž měkkost. Po usednutí máte pocit, že jste se zabořili do nadýchané závěje. Tato měkkost je něco jako šlehačka na dortu, pod ní však už následují další pružné, ale výrazně tužší "sendvičové" vrstvy z polyéterových či jiných materiálů. Pohodlí napomáhají i ohebné opěrky na bocích, které je možné naklápět podle potřeby.
Život na ostrově
Sedací nábytek označovaný jako obývací ostrůvky, který má oslovit hlavně mladší zákazníky, mívá zpravidla podobu rohové sestavy. Ale pozor, označení ostrůvek je také o tom, že tento nábytek nemusí stát nutně v rohu jako zlobivý žák, ale že jej lze použít zcela volně, kdekoliv v prostoru. Na rozdíl od předchozích typů rohových sestav, které se běžně nabízejí i na tuzemském trhu, mívají obytné ostrůvky řadu zajímavých nových prvků. Patří sem například odkládací stolky, různě tvarované opěrky hlavy, jež lze libovolně přemisťovat, "vkládané" stolky mezi jednotlivé sedací prvky a také díly umožňující odpočinek vleže. Vznikají tak vlastně pohovky, kterým se dříve říkalo chaise longue neboli dlouhá židle. Tato křesla s protaženou podnožní částí a pečlivě tvarovaným opěradlem na opačném konci se v interiérech objevila už v 18. století. Člověk na nich mohl pohodlně odpočívat, číst si, poslouchat hudbu nebo si dopřát sklenku vína či krátký spánek, aniž by měl po probuzení dojem, že spal na Záhořově loži. Obývací ostrůvky nabízejí totéž, ale navíc se od těchto "emocionálně" laděných kusů vyznačují i velkou věcností a střídmostí tvarů. To je velmi důležité, protože jen tak může vzniknout nábytek, který šetří prostor. A toho má jen málokdo nazbyt. Navíc tento přístup nabízí ještě další výhodu není problém pořídit si další kusy podle toho, jak se zlepší vaše finanční nebo bytová situace.
Sezení na sendviči
Pro tuzemského zákazníka bude patrně nejobtížnější smířit se s tím, že "strakaté" sedací soupravy potažené kdysi velmi oblíbeným mikroplyšem patří nenávratně minulosti. Nové pohovky jsou téměř výhradně jednobarevné, maximálně se zde objeví velmi decentní grafické vzory. Pro tuzemského spotřebitele může být šokující záplava bílé, smetanové a světle šedé barvy, tedy stejných odstínů, jež dominují u současného módního oblečení. Ostatně i struktura čalouněných materiálů se velmi blíží oděvním. Máte pocit, že hladíte jemné kruly, samety nebo tvídy, výrazně se opět používá jemná kůže. Světlé barvy se prosadily u nábytku také díky tomu, že dnes už není problém chránit látku některou ze speciálních protišpinivých úprav. Navíc má světlý nábytek ještě jednu podstatnou výhodu - nepůsobí tak robustním a těžkým dojmem jako tmavé kusy. Designéři si k vytvoření subtilního dojmu pomáhají i tím, že používají "křehké" kovové nožky místo dřevěných. Kovové kostrukce jsou stabilní a pevné. Aby nedocházelo k případnému "pronášení", objevují se u delších pohovek nožky i ve střední části. Je jen otázkou, jak nové typy čalouněného nábytku osloví tuzemského spotřebitele, a to jak barevností, tak tvary. Na trhu je těchto výrobků z domácí produkce zatím velmi málo - sedací souprava ve větším provedení přijde asi na 40 až 70 tisíc - a dovozové stojí ještě podstatně více.
- pátek 28. ledna 2000
