U moderních dřevostaveb vás už často ani nenapadne, o jaký typ stavby jde.

U moderních dřevostaveb vás už často ani nenapadne, o jaký typ stavby jde. | foto: Martin Vejrosta

Na dřevostavbu můžete dostat dotaci 450 tisíc. Ovšem jen na pasivní

  • 97
Z celkového počtu 13 412 loni dokončených nových rodinných domů bylo 1 791 dřevostaveb, uvádí statistici. To znamená, že každý sedmý až osmý rodinný dům je dřevostavba. Na pasivní dřevostavbu dokonce získáte 450 000 Kč dotaci z programu Zelená úsporám.

Obliba dřevostaveb u nás v posledních letech strmě roste, dotahujeme se dokonce na okolní státy. V Německu je podíl dřevostaveb u nových domů kolem 15 %, v Rakousku až 30 %. Zdá se, že lidé mají k dřevostavbám stále větší důvěru. A také oceňují rychlost a čistotu výstavby, zejména ti, kteří potřebují rychle bydlet.

„Tady v okolí Berouna je podíl dřevostaveb ještě vyšší, tak kolem 40 procent,“ tvrdí třeba Lukáš Černík ze společnosti Lucern, která staví dřevostavby podle individuálních přání zákazníka.

„Lidé vidí, že tyto domy mohou být moderní, nízkoenergetické nebo i pasivní. Na ně dokonce mohou dostat dotaci 450 000 korun z programu Zelená úsporám. A životnost? U dobře provedené dřevostavby, o kterou se její majitel správně stará, je stejná jako u zděného domu,“ vypočítává Černík.

Blower Door test pomocí ventilátoru a měřícího přístroje anemometru měří, kolik vzduchu proudí netěsnostmi.

Životnost dřevostavby je závislá na vzduchotěsnosti obálky budovy, aby se do konstrukce nedostávala žádná vlhkost z domu ani z vnějšího prostředí.

Zkušení dodavatelé si ji ověřují takzvaným Blower Door testem, kdy po dokončení stavby interiér domu „nafouknou“ ventilátorem a anemometr měří, kolik vzduchu proudí netěsnostmi. U pasivních dřevostaveb je tato kontrola dokonce povinná. Proudění nesmí překročit rychlost 0,5 m za sekundu a vzduch v místnosti se nesmí vyměnit více než dvakrát za hodinu. Pokud jsou naměřené hodnoty vyšší, musí se netěsnosti opravit.

Jak se starat o dřevostavbu

Co přesně znamená „správně se starat o dřevostavbu“? Zásadní je udržet v ní správnou relativní vlhkost vzduchu, ideálně 40 až 50 %. Pasivní dřevostavby musí být vybaveny rekuperačním systémem, který výměnu vzduchu zajišťuje, vytápějí se tepelným čerpadlem.

Pokud ale dřevostavbu v pasivním standardu nechcete (rekuperační systém v domě pořídíte od 120 000 do 200 000 Kč), musíte se spolehnout na správné větrání domu a vhodné užívání vnitřního prostoru.

„V dřevostavbě, ale i v jiných domech, doporučujeme větrat průvanem, tedy využívat možnosti přirozeného větrání. Zní to možná legračně, ale pokud několikrát za den na chvilku, maximálně na čtyři minuty, otevřete všechna okna a dveře v domě, vzduch uvnitř se vymění, sníží se hladina vzdušné vlhkosti, sníží se tak i pravděpodobnost vzniku kondenzátu, tedy rosení oken,“ upozorňuje Libuše Šindelářová, odborná technička ze společnosti JIS, která dodává plastová okna.

„Hladinu vlhkosti v domě zásadním způsobem ovlivňuje i způsob jeho užívání. V domě bychom neměli sušit prádlo, důsledně při vaření používat digestoř, během koupání zavírat dveře od koupelny a tak dále,“ říká Šindelářová s tím, že tato pravidla samozřejmě platí i pro zděné domy. I u nich může dlouhodobá nadměrná vlhkost vzduchu vyvolat kromě rosení oken také vznik plísní.

Okna a jejich bezchybná montáž jsou pro dřevostavbu velmi důležité. Odborníci doporučují provést montáž stavebních výplní s použitím parotěsných a paropropustných pásek (na základě norem ČSN 730540-2 a 746077). Aby pásky plnily svou funkci, je nutné zvolit vhodný typ a vše provést maximálně pečlivě. Okna by tedy raději měli instalovat odborně vyškolení montážníci.

„Jsem sice zastáncem přírodních materiálů, ale viditelná povrchová úprava dřevěných oken v některých případech nevydrží dlouho. Renovace je pak dost náročná. Dřevostavby, a zvláště ty postavené v pasivním standardu, musí mít navíc okna s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi. Hliníková okna jsou zase příliš nákladná. Proto se používají i kvalitní plastové profily,“ říká k výběru oken Lukáš Černík.

V poslední době preferují zákazníci hlavně profily Inoutic, které mají probarvené i jádro profilu, a věrně tak jako jediné na trhu napodobují moderní šedé odstíny hliníku, od něhož jsou k nerozeznání.

Dřevostavby, a zvláště ty postavené v pasivním standardu, musí mít okna, která splňují přísné normy na tepelněizolační vlastnosti. Ty mohou nabídnout i plastová okna.

Ani velké prosklené plochy nejsou pro dřevostavbu problém. Nosnost dřevěné konstrukce je dostatečná. Dokonce i pasivní dřevostavba může mít velká okna či prosklené terasové dveře. Doporučuje se jejich orientaci směrem na jih, aby v zimě mohla tepelnými zisky přispívat k vytápění domu.

V létě je samozřejmě nutné zajistit předokenní stínění, například ve formě předokenních žaluzií. Při výběru těchto oken či dveří je důležité mít na paměti, že součinitel tepelné prostupnosti u oken (Uw) pro pasivní stavbu musí být nižší než 0,8 W/m2.K a u dveří pak (Ud) 0,9 W/m2.K.