Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se bydlí v kravíně, samoobsluze či klášteře

aktualizováno 
Byty v bývalé továrně, vodárenské věži, či dokonce v klášteře nebo kravíně? Netradiční, ale nikoliv nemožné. V poslední době se pro podobné bydlení rozhoduje stále více lidí a investoři i obce jim svou nabídkou vycházejí vstříc.

Samoobsluha předělaná na byty - Bývalou sídlištní budovu se samoobsluhou a provozovnami služeb architekti přeměnili na moderní obytný dům s kancelářemi a obchodními plochami. | foto: K4.cz

Jak by se vám líbilo bydlet v samoobsluze? Že by vás to ani nenapadlo? Možná jen proto, že jste neviděli, jak originálně přestavěli původně nevzhledný obchod socialistického typu na brněnském sídlišti Lesná. Tamní ateliér K4 Architects & Engineers jej přebudoval na dům s 67 byty.

A není to zdaleka jediný projekt podobného typu, který v poslední době v Česku vznikl. Chátrajících staveb, které si o podobnou přestavbu říkají, je dost. Řeč je třeba o opuštěných kasárenských objektech, z nichž už na několika místech vznikají obecní byty, jako třeba v Berouně.

Ruské baráky jsou na nic
Čím starší objekt, tím lépe pro budoucí možné využití. Podle architekta Miloše Schneidera z K4 Architects & Engineers je u armádních objektů nutno rozlišovat, z jakého období pocházejí: „Objekty z 20. až 30. let minulého století mají často slušnou architektonickou a stavební kvalitu a je možné je zachovat. Různé přístavky a přestavby z 60. až 80. let je lepší zbourat a namísto nich postavit nové.“

Zvláštním případem jsou budovy zbylé po Sovětské armádě. „Nebyly stavěny podle českých norem. Výsledkem je žalostný technický stav a nulová architektonická hodnota,“ říká Schneider.

Se Schneiderem souhlasí iVáclav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: „Objekty typu samoobsluh či kasáren z 50. nebo 60. let nemá většinou smysl adaptovat. Jsou sice obrazem doby, ale určitě ne té, ke které bychom se chtěli hlásit. Pro okolí by bylo milosrdnější, kdyby zmizely.“

Po zachovalejších podobných budovách však obce, shánějící byty pro své obyvatele, sahají rády, protože je často mohou získat zdarma nebo za symbolickou cenu. Na jejich přebudování na bydlení navíc mají šanci získat státní dotace.

„Obce mají o přestavbu nevyužitých nebytových objektů zájem a často také žádají o dotace na přestavbu. Těch projektů jsou desítky,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. U kasáren přestavbám napomohlo i to, že loni padla zákonná desetiletá lhůta, během níž obce původně nesměly armádní budovy prodávat dál.

Náš byt chrání UNESCO
V Berouně přestavěli kasárna od základu. „Postavili jsme zde 50 malometrážních bytů, gymnázium, mají zde sídla neziskové organizace, v komunitním centru Červeného kříže je 20 azylových bytů,“ vyjmenovává starosta města Jiří Besser.

Zbylé budovy město prodalo developerovi, který zde hodlá postavit 670 bytů. Starosta Besser přiznává, že tento systém je pro města výhodný, a to nejen finančně „Obce to nutí vyřešit problém, co s těmi budovami. Stát by to ani tak dobře nezvládl,“ soudí starosta. „Rekonstrukce kasáren na byty nás vyšla zhruba na polovinu, než kdybychom stavěli na zelené louce,“ dodává.

Kasárna na byty přestavěli nebo se k tomu chystají také v Kostelci nad Orlicí, Domažlicích, Jičíně či Vamberku. Kolínští využili vojenské objekty k vybudování bytů pro zaměstnance automobilky TPCA. Byty v bývalých kasárnách lze koupit v Milovicích, kde však zčásti jde o zrekonstruované budovy zbylé po sovětské armádě. Byt 1+1 se zde prodává od 680 tisíc korun výše.

Jindy obce stavějí obecní byty v bývalých průmyslových objektech. To je případ Třebíče, kde radní v letech 1997–98 postavili malometrážní, startovací byty pro mladé rodiny v bývalé Subakově koželužně.

Rekonstrukce stála 24,5 milionu korun, z toho stát přispěl téměř 10 miliony. Výlučnost budovy podtrhuje, že stojí v židovské čtvrti, která byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V Praze se zase bydlí v někdejší vinohradské vodárenské věži, která svému původnímu účelu neslouží již od roku 1962. Už tehdy uvnitř vznikly kanceláře a čtyři byty, původně služební pro zaměstnance pražských vodáren. Dnes je věž v majetku magistrátu a její obyvatelé jsou obecními nájemníky.

Z fary rodinný dům
Na byty se mohou měnit a také se mění církevní objekty, které uplynulé roky často přestály jen za cenu velkého poškození. Církev se proto snaží některých zbavit – jsou to především nevyužité fary. Jen plzeňská diecéze jich už prodala asi patnáct, například ve Vejprnicích, Dešenicích nebo Zadním Chodově. „Většinou slouží soukromníkům jako rekreační nebo rodinné domy,“ říká plzeňský biskup František Radkovský.

Ne všechny církevní objekty se podle něj pro bydlení hodí stejně. „Když je to klášter, tam vlastně dřív byty byly. Ale když je to kostel, je to přece jenom násilné,“ hodnotí biskup Radkovský.

Přesto zná hned dva příklady kostelů, v nichž se dnes bydlí. „Ve Švihově je gotický kostel přeměněný na bydlení. Ale to už někdy od předminulého století. Vpresbytáři jsou dveře do domu, to člověka praští do očí. Nebo v Praze na Pohořelci je kostel přeměněný na byty někdy v 18. století,“ uvádí příklady biskup.

Trochu jiným případem je bývalý klášter piaristů v Ostrově nad Ohří, který je čerstvě zrekonstruovaný na obecní byty. Město Ostrov jej však nezískalo od církve, jak by se mohlo zdát, ale od armády, která v něm měla přes 40 let kasárna.

Armáda předala obci klášter v dezolátním stavu. Město jej částečně se státním příspěvkem za 65 milionů opravilo a vyměřilo zde trojnásobné nájemné, tedy 51 korun za metr čtvereční měsíčně. I tak se podařilo všechny nadstandardní byty naplnit.

Bydlí se i v prostorách, kde ještě nedávno bučely krávy. Z jednoho kravína postavila obec Slatinice na Olomoucku bytový dům, v Hodějovicích u Českých Budějovic je zase přebudovali na řadové domky.

Přestavba na bydlení potká občas i některé nevyužité stavby na sídlištích. V Jihlavě se tak bydlí v bývalé kotelně, výměníková stanice posloužila pro byty v Chebu.

Bydlení v továrnách
Samostatnou kapitolou je velkoprostorové bydlení v bývalých průmyslových budovách, takzvané lofty. Na západě jsou mimořádně populárním, byť poměrně drahým bydlením. Pro stavbu loftů v Česku se objevila řada vhodných obřích prostor zvlášť poté, co zkrachovalo velké množství továren.

Loft je byt s vysokým stropem, ve kterém nejsou příčky mezi místnostmi, do prostoru bývá vestavěno patro. Tento typ bydlení je u nás i ve světě spíše výjimečný, ale projektů i zájemců přibývá. Vyhledávané jsou nejen staré továrny, ale i bývalé mlýny, pivovary a další objekty.

„Jeden projekt, pražský Nuselský mlýn, už máme hotový, začali jsme pracovat na dvou dalších – to je prachárna v Praze-Libni a pivovar ve Škvorci – a chystáme se na pivovar v Praze-Hlubočepích,“ uvádí příklady nejznámější stavitel loftů v Česku architekt Alberto di Stefano. Ve Škvorci lze koupit byt za ceny od 1,4 do 6 milionů korun, v Praze-Libni za 2,2 až 6,3 milionu korun.


Lofty hlavně v Praze
Klasický loft bývá obvykle poměrně drahý a přitahuje jen určitý druh zájemců. Investoři proto někdy stavějí vedle velkých loftů i menší nebo klasičtější byty pro konzervativnější klienty.

Místnosti mají rozděleny příčkami, zachovávají si však genius loci průmyslového prostředí a neobvykle vysoké stropy. Příkladem je bývalá textilka Moravan v Brně-Židenicích nebo původně továrna na klobouky v Praze na Palmovce.

„Zájem je hlavně o lofty střední a menší,“ říká Alberto di Stefano. „Ještě tu není taková kupní síla, aby si lidi vydržovali loft o 200 nebo 300 metrech čtverečních, jak je to běžné třeba v New Yorku,“ vysvětluje.

Vnových projektech se proto di Stefanova společnost Itaka zaměřuje na malé a střední byty, nabízí však i možnost je spojovat do větších.

Nevýhodou pro lofty je skutečnost, že kvůli jejich výrazné osobitosti je o ně zájem téměř výhradně ve velkých městech a jejich okolí. Většina se jich staví v Praze a ve středních Čechách.

„Nabídka v budoucnu už moc neporoste, protože v Praze není tolik vhodných objektů. Několik jich bylo zbouráno, několik přestavěno na nákupní centra nebo kanceláře,“ říká di Stefano. Přestože je tedy o lofty stále větší zájem, brzy mohou být nedostatkovým zbožím.

Autoři:




Nejčtenější

Architekti ze studia Labor13 navrhli dům přesně na míru pozemku a přání jeho...
Dřevostavba ve tvaru Y má vše, co si rodina přála. I nízké náklady

Atypický dům, který se doslova rozpíná do tří stran, nevznikl jako rozmar. Architekti ze studia Labor13 jej navrhli přesně na míru pozemku a přání jeho...  celý článek

Vila Hermína je zasazena do svažitého terénu, neobvyklou fasádu tvoří...
Majitelé růžové stavby to vzdali: vila s šikmou podlahou je na prodej

Češi se nebojí experimentovat ani na poli architektury. Důkazem toho může být netradiční rodinná vila v obci Černín na Benešovsku. Je postavena v prudkém svahu...  celý článek

Vilu si nechal postavit Michael Thonet v parku vedle své továrny, kterou...
Vila slavného Michaela Thoneta, tvůrce ohýbaného nábytku, chátrá

Vila geniálního Michaela Thoneta, který proslul výrobou ohýbaného nábytku, chátrá. Dům si rodák z Boppardu nechal postavit v parku hned vedle své první...  celý článek

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.