Jak se bydlí v energeticky úsporném domě

  • 38
Tvar rozevřeného písmene L, právě tím zaujme dům na první pohled. Skvěle kopíruje terén. Architektům se podařilo výborně zasadit ho do svažitého terénu pozemku. Nadčasovost mu dodává moderní styl, zvláštní atmosféru fasáda z modřínového dřeva.

Na severním okraji Liberce stojí rodinný dům, který skvěle zapadá do okolní krajiny, což se nedá říci o některých jiných v sousedství.

Je to dřevostavba, navíc energeticky velmi úsporná. A to je v nižších podhorských teplotách velice užitečné. Od chvíle, kdy se majitelé rozhodli stavět, chtěli dvougenerační dům. Oba synové totiž byli již dospělí a měli o svých životech poměrně jasné představy. Jen jeden chce zůstat v Liberci, zatímco druhému se zalíbilo na Moravě, kde studuje.

O tom, jak by měl dům vypadat a z jakých materiálů by měl být postavený, měla rodina poměrně jasnou představu. Rozhodně nechtěla žádný katalogový domek.

Na jedné cestě do Rakouska je zaujalo staveniště, které bylo naprosto čisté, uklizené. Zdálo se jim to až neuvěřitelné, když si vzpomněli, jak vypadají stavby v Česku. Nepořádek je totiž často slabé slovo.

„A dům, který zde vyrůstal, nás chytil za srdce. Kontaktovali jsme proto firmu, která ho stavěla,“ vzpomíná pán domu. „Stavbu byli Rakušané ochotni provést i v České republice. Leč dodávají pouze dřevěné domy, nízkoenergetické, ale ty se u nás před pěti lety moc nestavěly.“ Firmy to zkrátka ještě neuměly.

Cesta do neznáma
Stavebníci se však nevzdali. Rozhodli se, že v tuzemsku najdou architekta, který takový dům navrhne. Byli úspěšní. Na nelehkou cestu se s nimi vydala brněnská architektonická kancelář Burian-Křivinka.

S technologií nízkoenergetických dřevostaveb, ve zdejších podmínkách tehdy (v roce 2001) ještě netradiční, se architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka jeli seznámit do Rakouska a požádali o spolupráci také tamního odborníka na ekonomický a ekologický provoz domu.

Teprve poté se pustili do práce. A výsledek stojí za to. Majitelé v domě bydlí druhým rokem a jsou spokojeni.

„Kromě základních věcí, jako je typ stavby či možnost budoucího rozdělení na dva byty, jsme architektům nechali volnou ruku,“ popisuje majitel. „Výsledek předčil naše očekávání.“


další foto

Zelená střecha jako zahrada
Dům stojí ve svažitém terénu. „Situovali jsme ho blíže k severozápadnímu cípu parcely, aby osluněná, pobytová část zahrady byla co největší,“ říká architekt Aleš Burian. „Půdorys domu má proto tvar písmene L, jehož rozevření je dáno nepravidelným tvarem parcely.

Vymezuje tak polouzavřené atrium, kde je možno vytvořit venkovní prostor zaručující soukromí.“ Rodinný dům je dvoupodlažní, severní křídlo má však pouze jedno podlaží. Jeho plochá střecha slouží jako zelená zahrada, která přesahuje spodní část domu a vytváří tak krytou pobytovou terasu pro přízemí.

Zde se rodina schází, když chtějí být pohromadě. „Někdy si tady jen tak posedíme. Hrozně rádi také grilujeme v krbu, který jsme si nechali postavit,“ říká pán domu.

Fasádu přízemní části domu tvoří přizdívka z lícových cihel. Patro má obložení z modřínového dřeva v původní barvě, povrchově ošetřeného přírodními oleji. Střechu zvolili architekti plochou a je z části osázená netřesky.

Bydlení pro dvě generace
Jelikož majitelé chtěli do budoucna oddělené bydlení pro sebe a pro děti, navrhli architekti dům se dvěma byty, které budou dočasně sloužit jako jedna komfortní bytová jednotka. Ze vstupní haly se vchází do přízemního bytu. V jižním křídle se nachází privátní část rodičů se samostatnou koupelnou.

V severním křídle najdeme kuchyň, jídelnu, otevřený obytný prostor a pracovnu. Kuchyň a jídelna jsou na úrovni přízemí, obývací část snížená; schází se sem po pěti schodech. O to vyšší je její strop, kde architekti nechali přiznané dřevo. Na pohled se ale moc neliší od těch, které známe z domácností našich babiček.

Směrem do zahrady je obývák celý prosklený. Odtud se dá vyjít na částěčně krytou terasu. Na obývací pokoj plynule navazuje pracovna. Oddělená je pouze částečně posuvnou stěnou. Prostor tak lze velmi jednoduše propojit.

V patře byt pro syny
Byt ve druhém nadzemním podlaží zatím využívají oba synové. Je prostorově úspornější než ten v přízemí. Ze schodiště navazujícího na vstupní halu je přístupný hlavní společenský prostor bytu. Jeho součástí je kuchyň s jídelnou, z níž se dá vyjít na menší terasu. Na ni navazuje zelená střecha.

Také pracovna je v tomto bytě od obýváku oddělená pouze posuvnou stěnou. V bytě jsou ještě dva samostatné pokoje orientované na jih a s přístupem na terasu nad garáží. Odkud se dá venkovním schodištěm sejít do zahrady.

Nadvláda přírodních materiálů
Interiér celého domu je vybaven podle současných trendů. „Volili jsme ale pouze přírodní materiály,“ říká majitel. Podlahy v celém domě jsou z masivu, stejně jako veškerý nábytek s výjimkou kuchyně v patře. Sedací soupravy jsou z kůže. Vše zcela podle vkusu majitelů. „Jediné, co bychom dnes řešili trochu jinak, je osvětlení. Ale dnes by to už nešlo předělat bez větších zásahů,“ říká pán domu.

V suterénu se nachází malý vinný sklípek s valenou klenbou, který se musel vystřílet do skály. Majitel domu totiž pochází z vinařské jižní Moravy.

Pán domu pochází z jižní Moravy. V podobě vinného sklípku s valenou klenbou si jí kousek přenesl i do Liberce.

Obývací pokoj rodičů s koženou sedačkou a tmavým nábytkem připomíná anglickou klasiku.

Kuchyně v bytě pro mladší generaci odpovídá nejnovějším trendům.

Dům v Liberci, skvěle zasazený do terénu, zaujme střízlivou a zároveň elegantní architekturou a prakticky řešenou dispozicí.

Strop ze dřeva a světlá sedací souprava v kontrastu s tmavě hnědou barvou podlahy a nábytku dodávají obývacímu pokoji v prvním patře mladistvý nádech.

Starší syn studuje na Moravě, kde chce zůstat žít. Svůj pokoj proto využívá už jen občas.

Dům v Liberci, skvěle zasazený do terénu, zaujme střízlivou a zároveň elegantní architekturou a prakticky řešenou dispozicí.

,