Hluk je pro nás „hmatatelnější“ než vibrace, protože snáze najdeme zdroj jeho původu. Na rozdíl od vibrací, které vnímáme jaksi celkově, hluk slyšíme konkrétním smyslem – sluchem. Navíc se mu můžeme bránit účinněji než vibracím.
Při ochraně budov proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, je důležité, aby byla uplatněna systémová urbanistická opatření. Jsou to různé „zvukolamy“, od ochranných zdí a valů přes terénní vlny, zvýšené ploty až po vysazování zeleně a parkové úpravy.
Bytelná ochranná zeď z těžkých betonových prefabrikátů chrání před „městským“ hlukem Zdroj: www.mujdum.cz
Nejlepší obrana
Dalším průnikům venkovního hluku do obytného prostoru se můžeme bránit sami, například volbou materiálů již při stavbě domu. Největší ochranou proti pronikajícímu hluku zvenčí by měla být vlastní stavební konstrukce domu: zdi, okna, střecha, dveře, ale i samotná prostorová dispozice domu či bytu.
Řada moderních stavebních materiálů má zvýšené zvukově-izolační vlastnosti zdiva, které pomáhají účinně snižovat vnější hluk bez nutnosti zvětšovat tloušťku stěn.
U novostaveb i rekonstrukcí mohou sehrát výraznou roli dnešní moderní kontaktní zateplovací fasádní systémy. Jako izolant se v nich používají desky z polystyrenu či minerální plsti, které nejenom zateplují, ale mají i výrazný protihlukový efekt. Tloušťku izolačních desek můžete volit i s ohledem na potřebu potlačení pronikajícího hluku obvodovou konstrukcí domu.
Šíření hluku a vibrací není přímočarou záležitostí. Vida, co dokáže úder kladívkem... Zdroj: www.mujdum.cz
Pokud se řeší fasáda z tohoto pohledu, nesmí se zapomínat na výplně otvorů. Je nutné přizpůsobit materiál a zasklení dveří a oken zvýšeným požadavkům na ochranu proti hluku. V současné době převažuje trend zvyšování prosklených ploch domu, a tak volba vícekomorového prosklení a tlustších skel není vůbec od věci.
Velmi účinná jsou v tomto smyslu špaletová okna. Pokud máte stará, měli byste se pokusit je co nejlépe zrekonstruovat. Když okna měníte, pak stojí za to pořídit si venkovní špaletová okna opatřená vakuovým dvojsklem a jednoduché vnitřní okenice. Mají vynikající tepelné i zvukově-izolační vlastnosti. Pomůže také zasklení balkonu či lodžie tvrzeným bezpečnostním sklem.
Špatně vyvážená pračka šíří vibrace po celém domě. Moderní typy lze snadno vyvážit Zdroj: www.mujdum.cz
Úpravy v interiéru
Hladinu hluku pronikajícího do domu i vznikajícího činností uvnitř domu lze snížit i řadou jednoduchých opatření, která zvládnete i vlastními silami. Pro účinné snížení hluku existují i velmi účinné „dodatečné“ stavební systémy.
Například předsazené sádrokartonové stěny dokážou zlepšit stávající zvukový útlum až o 12 dB při pouhých 7,5 cm tloušťky. Podlahový systém, který se pokládá pod nášlapnou vrstvu, dokáže při 18 mm tloušťky (včetně např. dlažby) ubrat 18 dB. Při použití speciálního odlehčeného lepidla lze tuto hranici dokonce ještě zvýšit.
Zdvojené obvodové zdi domu z keramických bloků s vloženou zvukovou izolací, Rw = 62–69 dB Zdroj: www.mujdum.cz
Jednoduché triky
Chceme-li odhlučnit interiér bytu tak, abychom co nejméně obtěžovali své okolí, pak mezi jednoduché, ale velmi účinné fígle patří položení vysokého koberce na podlahu. Čím tlustší a chlupatější, tím lépe. Masa koberce dobře pohlcuje zvuk, jehož vlny se o husté chlupy tříští a ztrácejí energii k dalšímu pronikání.
Okna a dveře se dají zakrýt těžkými, popřípadě několikavrstvými závěsy, stěny lze polepit speciálními tapetami. Snižovat hluk lze i rozmístěním více kusů nábytku, který svou členitostí rozbíjí zvuk. Všechny hranaté stoly, skříně, skříňky a poličky tak mohou nalézt své nové uplatnění jako rozbíječi zvuku.
Hluk, vibrace a paragrafyZa vibrace se označuje pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem rovnovážné polohy. Vibrace a rázy vnímá člověk pomocí soustavy, která ovlivňuje celkovou psychosomatickou citlivost. Je to komplexní fyziologický a psychologický vjem zprostředkovaný relativně velkým počtem různých receptorů. Hluk definujeme jako zvuky, které jsou pro člověka nežádoucí, nepříjemné, rušivé, nebo i škodlivé. Má negativní zdravotní, psychické, společenské i ekonomické důsledky. Za hluk považujeme někdy i běžný hovor, hudební produkci apod., většinou podle vztahu osoby k vnímanému zvuku. |
Účinky hluku na člověka
Hluk působí na člověka v podstatě dvojím způsobem: přímým působením na sluchový orgán a vyvoláváním odvozených efektů fyziologických a psychologických. Příkladem může být zvuk komára v ložnici, který svým účinkem mnohdy překoná hluk startujícího letadla.
Ale ani nezvykle nízká hladina akustického tlaku člověku nesvědčí. Až hladina okolo 30 dB bývá považována za příjemné ticho. Působí-li hluk dlouhodobě na organismus, pozorujeme již během prvních minut posun sluchového prahu. Organismus se adaptuje a hluk vnímá v menší hlasitosti. Tento adaptační děj rychle nastupuje a brzo odeznívá.
Druhým stupněm je sluchová únava. Svého vrcholu dosahuje po sedmi až 10 minutách. Je spojena navíc se změněným rozlišováním frekvenčních změn, hlasitosti a změn maskování. Odeznívá pomaleji, hodiny, někdy i den.
Od hladin 65 dB výše se začínají nepříznivě projevovat účinky hluku zejména změnami vegetativních reakcí. Při trvalém pobytu v prostředí, kde hladiny akustického tlaku přesahují 85 dB, vznikají trvalé poruchy sluchu. Současně se ve větší míře projevují účinky na vegetativní systém a celou nervovou soustavu. Bolest ve sluchovém orgánu je obvykle spojena s hladinou 130 dB. K protržení bubínku dochází při 160 dB.
Zahraniční studie připouštějí vzestup rizika infarktu myokardu u populace žijící v hladinách dopravního hluku nad 60 dB(A). V SRN spočítali, že při postižení 10 % bytů zvukovými hladinami nad 65 dB(A) a při prokázaném vzestupu relativního rizika na hodnotu 1,2 je hluk zodpovědný za nejméně 2 % infarktů postihujících německou populaci.
Hluk a paragrafyPožadavky na ochranu proti vibracím jsou obsáhle definovány a rozpracovány v Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., v Nařízení vlády č. 190//2002 Sb. a ve Vyhlášce č. 137/1998 Sb., podle § 25. |
Více se dočtete v časopise Můj dům č. 2/2011.
