Třicetiletá Karolína (nepřála si z osobních důvodů zveřejnit své jméno, ale redakce ho zná) si před pěti lety pořídila garsonku o velikosti 30 metrů čtverečních s balkonem přes chodbu a sklepní kójí v Plzeňské ulici v Praze 5.
"V bytě jsem nikdy nebydlela, chtěla jsem ho pronajímat. První tři roky jsem měla štěstí na seriózní nájemnici. Ta pak odešla, protože zatoužila po větším. A potom nastaly potíže," svěřuje se mladá žena. Další nájemníci už tak seriózní nebyli. Nechtěli platit, a z bytu se dokonce odmítli odstěhovat.
"Nakonec se to podařilo, ale stálo to hodně úsilí a nervů. Už jsem to nechtěla absolvovat znovu, tak jsem se rozhodla, že byt prodám," říká Karolína.
popis prodávaného bytu
|
Nápad ve špatnou chvíli
Bohužel její rozhodnutí přišlo v době, kdy ceny nemovitostí začaly rapidně padat kvůli finanční krizi. Nejvíce se to dotklo panelových domů, ale ani cihlové byty v některých částech hlavního města se poklesu nevyhnuly. A to byl i případ toho na Smíchově.
"Když jsem se o prodej zajímala loni v létě, všichni mi říkali: neprodávej, počkej ještě, ceny půjdou nahoru. Měla jsem tam dokonce člověka z realitky, který mi řekl, že v tu chvíli bych mohla dostat minimálně dva miliony korun," vypráví Karolína. Ona však chtěla ještě počkat a byt znova pronajala.
Ovšem opět s problémy. O loňských Vánocích se definitivně rozhodla pro prodej. "Všude se mluvilo o finanční krizi a mně bylo jasné, že na sumu dva miliony mohu zapomenout, ale chtěla jsem to zkusit," říká. Zvolila zkušenou realitní kancelář z Prahy. Pozvala makléřku na prohlídku a sdělila jí svou představu.
vysoká cenaSituace se vyvíjela přesně tak, jak makléřka předpovídala. Zájemců bylo málo, většina lidí odřekla kvůli vysoké ceně. Po měsíci se tedy makléřka s majitelkou dohodly na snížení. Situace se opakovala. Za další měsíc šly s cenou ještě níž - na 1 790 000 korun. |
"Při srovnání kladů a záporů a s přihlédnutím na aktuální sezonní útlum a celkovou situaci na realitním trhu jsem byt v duchu ocenila na částku 1,7 milionu korun. Majitelka však měla představu jinou, výrazně vyšší."
Makléřka jí tedy řekla, že její požadavek je zřejmě nereálný a že bude muset časem slevit. To Karolína zatím nechtěla a trvala na dvou milionech.
Kdyby dala na radu, mohla byt prodat rychleji
Situace se vyvíjela přesně tak, jak makléřka předpovídala. Zájemců bylo málo, většina lidí odřekla kvůli vysoké ceně. Po měsíci se tedy makléřka s majitelkou dohodly na snížení. Situace se opakovala. Za další měsíc šly s cenou ještě níž - na 1 790 000 korun.
"To už jsem začínala být nervózní a říkala jsem si, jestli se byt vůbec podaří prodat," vzpomíná Karolína. Heleně Kačerovské však bylo jasné hned, že s prodejem budou potíže.
"Kdybych ale svou představu o tom, za kolik je byt reálně prodejný, řekla hned na začátku, riskovala bych, že si klientka najde jinou realitní společnost, kde jí budou tvrdit, že její odhad je správný. Už se mi to v minulosti několikrát stalo."
Majitelka bytu přiznává, že udělala chybu - měla si nechat poradit. "Ušetřila bych si hodně času i nervů," dodává Karolína. Ani snížení ceny o dvě stě tisíc korun situaci nezměnilo. Sem tam přišel někdo na prohlídku. Většině lidí vadila okna do ulice. A to přesto, že jsou plastová a hluk projíždějících aut není skoro vůbec slyšet.
Zkusila to na vlastní pěst
|
Byt byl vzdušný, světlý, po částečné rekonstrukci, dobře řešený. Ale vždy se vyskytlo něco, co zájemce od koupě odradilo. Jedné klientce vadily vyšší zálohy na energie. Jiná řešila, že v bytě není kam dát sporák. |
Karolína se v tu dobu rozhodla, že zkusí hledat kupce také sama. Dala si inzerát na server Bezrealitky.cz. Ale ozývali se jí jenom realitní makléři s nabídkou, že její byt ukážou svým klientům. S několika se v bytě sešla, ale nikdy z obchodu nic nebylo.
Pak začala prohlížet časopisy a webové stránky, konkrétně rubriky, kde zájemci shánějí podobný byt, jaký nabízela.
"Inspirovala mě k tomu sestřenice. Ve stejnou dobu jako já se rozhodla prodat družstevní byt 2+kk ve Vršovicích, po částečné rekonstrukci. Než stačila realitní kancelář zveřejnit nabídku, sestřenice zavolala na inzerát z novin, ve kterém mladá rodina hledala podobné bydlení. Sešli se a do týdne byla podepsána kupní smlouva. A to za byt chtěli 2,2 milionu korun," říká Karolína.
Začala tedy obvolávat podobné inzeráty, až narazila na Naděždu Zemanovou - majitelku malé realitky Bonet. Sháněla byt pro svou klientku právě na Praze 5. I když si už Karolína nedělala moc velké naděje, sešla se s ní.
"Rovnou jsem řekla svůj názor, že cena 1 790 000 korun je nadsazená a že reálně lze byt prodat za cenu okolo 1,6 milionu korun," říká Naděžda Zemanová.
Karolína byla ochotná o ceně jednat. Pro začátek sundala cenu o sto tisíc. "To byl z mé strany první předpoklad naší další spolupráce. Pokud by na snížení ceny nepřistoupila, její byt bych neprodala," prozrazuje Naděžda Zemanová.
Byt se líbil, ale většině lidí vadila rušná ulice
nízká cenaKarolína nakonec snížila cenu na oněch 1,6 milionu korun. A o byt se strhla doslova rvačka. Zájemci volali jeden za druhým a chtěli si domluvit termín prohlídky. |
Poté, co si makléřka Naděžda Zemanová byt prohlédla, oslovila několik zájemců, kteří jejím prostřednictvím podobnou nemovitost hledali.
"Někteří hned na začátku odmítli, protože okna bytu vedou na rušnou ulici. Jiní oceňovali dobrou dostupnost do centra města. Jinému vadily tramvaje a auta pod okny," vypráví makléřka.
Naopak ti, kteří prohlídku absolvovali, byli příjemně překvapeni. Byt byl vzdušný, světlý, po částečné rekonstrukci, dobře řešený. Ale vždy se vyskytlo něco, co je nakonec od koupě odradilo. Jedné klientce vadily vyšší zálohy na energie. Jiná řešila, že v bytě není kam dát sporák. Ale co byl největší problém - stále vysoká cena.
Prodala za méně, ale oddechla si
Jak to všechno dopadlo? Karolína nakonec snížila cenu na oněch 1,6 milionu korun. A o byt se strhla doslova rvačka. Zájemci volali jeden za druhým a chtěli si domluvit termín prohlídky.
Rezervační zálohu nakonec složila a posléze podepsala i kupní smlouvu mladá žena, která se do Prahy stěhovala ze středočeského města a chtěla bydlet nedaleko centra. A to byt na Plzeňské splňoval. Okna na rušnou ulici jí nevadila.
"Jsem strašně ráda, že už to mám za sebou. Dostala jsem sice méně peněz, než jsem si představovala, ale vím, že jsem se rozhodla prodávat v nejhorším okamžiku. I cena byla nadsazená," komentuje Karolína.
"Kdyby mi Helena Kačerovská na začátku řekla, že bude byt prodávat za 1,7 milionu korun, spolupráci s ní bych asi opravdu ukončila. Ale měla pravdu. Měla jsem ji poslechnout, prodala bych byt daleko rychleji a možná ještě o něco dráž, než se to nakonec podařilo," uzavírá své vyprávění mladá žena.
