Zatímco člověk žehrá na způsob tohoto léta, ovoce a zelenina si rostou a zrají podle svého. A protože se rychle blíží doba sklizně, je třeba nachystat místo, kde by přežily několik dalších měsíců. To však v mnohém bytě, ale i domě nemusí být právě snadné.
Zdánlivě nejjednodušší je to v domech se sklepy. Těch však svým způsobem ubývá, protože většina nově postavených už sklep nemá. Podsklepený dům totiž stojí až o půl milionu korun víc. Firmy, které tyto domy nabízejí, argumentují tím, že to odpovídá živ otnímu stylu současných majitelů. Jen málokterý z nich je podle nich ochoten pěstovat na zahradě ovoce či zeleninu ve velkém a raději si potřebné vitamin y koupí i v zimě v obchodě. Pro ukládání tak zbývají jen spíže a samozřejmě mrazničky.
Šťastlivci se sklepem
"Pro dlouhodobé uskladnění ovoce je ideální tmavý sklep se stálou teplotou," vysvětluje Vladimír Novotný z poděbradského velkoobchodu ovocem a zeleninou Ovozel. "Jablkům vyhovuje nejlépe teplota 3 až 5 stupňů Celsia, hrušky jsou otužilejší, mají rády jen 1 až 2 stupně." Liší se i způsobem ukládání, jablka mají "odpočívat" stopkami dolů, hrušky naopak stopkou nahoru. Pro všechny bez rozdílu je nejvhodnější uložení v jedné, nejvýše dvou vrstvách. Je ovšem pravda, že tak chladný sklep má jen málokdo, ale měli byste se pokusit, aby teplota ve sklepě nepřesahovala 10 stupňů, nebo naopak neklesla pod bod mrazu, aby ovoce nenamrzlo. Nepatrně zvýšit teplotu v mrazivých dnech vám může pomoci například rozsvícená žárovka. Pokud jde o velikost, pro uskladnění ovoce a zavařenin by měl mít sklep plochu alespoň tři až pět metrů čtverečních, pro brambory a zeleninu postačí i menší, ale oddělený. Pokud to není možné, dejte zeleninu alespoň do opačného kouta, nežli je ovoce, a přikryjte ji lehkou textilií nebo papírem.
Prostor mimo dům
Kdo nemá sklep, může si pomoci jako Jaroslav Zítka z Břeclavi: "Náš dům nemá sklep, a tak jsem vyhloubil ve svažité zahradě malý prostor do země. Vchod je sem jako do vinného sklípku, vidět jsou jen dveře. Ve sklípku je vysoká vlhkost, a tak nám taková ontária, což je ideální zimní jablko, vydrží až do léta. Ještě teď je máme na míse a vypadají a také chutnají jako čerstvá." Větrání vyřešil Jaroslav Zítka mřížkou sotva 20 krát 20 centimetrů, která ústí trubkou do zahrady. Bohatě to stačí. Ovoce a zelenina se ve sklepě nemají rády, jejich vztah je srovnatelný s pověstným přirovnáním o vztahu psa a kočky. Ovoce totiž snadno absorbuje pachy z okolí a samo vylučuje do vzduchu řadu látek. Například etylen vylučovaný zralými plody - třeba jablky, hruškami, rajčaty nebo švestkami může uspíšit zrání všeho ostatního v místnosti. Dokonce i v ledničce je dobré tyto plody ponechávat v papírovém sáčku nebo v uzavřené nádobě z umělé hmoty, aby se ostatní ovoce příliš rychle nekazilo. Vhodně uskladněné ovoce může vydržet až do jara. Nízká teplota zpomalí jeho životní pochody na minimum a cenné cukry a vitaminy zůstanou zachovány v dostatečné míře. Zelenina potřebuje teplotu 1 až 4 stupně Celsia. Kořenové vyhovuje uskladnění v kupce mírně vlhkého písku nebo rašeliny. Kořeny směřující špičkou dolu by se neměly vzájemně dotýkat. Hlávky zelí či kedlubny lze položit volně na police, košťálem nahoru. "Pro dlouhodobé uskladnění brambor je nejideálnější tmavá místnost s teplotou 4 stupně Celsia," sděluje zkušenosti Jaroslav Čepl z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. "Nízká teplota maximálně omezí ztráty způsobené klíčením a výparem." Sklep má být mírně ale dobře větraný a přiměřeně vlhký. Ovoci vyhovuje relativní vzdušná vlhkost okolo 80, zelenině kolem 90 procent. Příliš suchý vzduch je možné zvlhčit nádobami s vodou nebo pilinami nasáklými vodou. Pomoci může i pokropení podlahy, a to zvlášť, když je hliněná. Voda však v žádném případě nesmí přijít na uskladněnou úrodu. Naopak příliš vlhké místnosti je možné vysušit třeba pomocí suchého vápna, které vlhkost ze vzduchu pohlcuje. Umístěním hustých sítěk do oken se zase ovoce chrání před návštěvou nežádoucího hmyzu. Vedle požadované teploty a vlhkosti je důležitá i čistota skladovacího prostoru. Sklep nebo jinou místnost se vyplatí předem vybílit vápnem s příměsí tříprocentní modré skalice. Stejně tak lísky a police, ve kterých budou plody odpočívat, lze vydezinfikovat roztokem modré skalice či hypermanganu draselného. Sklep lze předem i vysířit. Ovoce je nutné pravidelně kontrolovat a okamžitě odstraňovat napadené kusy. Kdo nemá k dispozici chladný sklep, ale například pouze lodžii, může si vypomoci bednami, u nichž lze chránit jejich obsah deskami polystyrenu. Každý kus ovoce je možné ještě zabalit do papíru nebo "zasadit" do suché rašeliny.
Kdy začít se sklizní
První věcí, na které závisí trvanlivost uskladněného ovoce, je správná doba sklizně. U letních druhů se nesmí nechat dojít ovoce na "hranici" přezrálosti, rychle by se zkazilo. Zimní druhy jablek a hrušek bývá naopak vhodné sklízet co nejpozději. Pro podzimní odrůdy nastává nejvhodnější doba v čase, kdy začínají hnědnout jádra. Ovoce krájet nemusíte, stačí, když hrušku nebo jablko mírně pootočíte a nadzvednete. Zralé se oddělí od stromu i se stopkou. Stopka by měla v každém případě zůstat na ovoci, protože se tím zvýší jeho trvanlivost. (Výjimkou jsou pouze meruňky a broskve, které se trhají beze stopky.) Rankou po odtržené stopce mohou totiž do plodu snadno proniknout mikroorganismy, které mají na svědomí jeho hnití. Proto také nesmějí být plody poškozeny při česání. Kromě opatrnosti uvítají košík s dnem změkčeným třeba jutovým pytlem. Zeleninu určenou k uskladnění se vyplatí nechat na záhonech co nejdéle. V říjnu či listopadu je již zcela vyvinutá, a tím pádem kvalitní. Existují i speciální pozdní odrůdy určené k uskladnění. Odolný špenát, křen, pór či růžičkovou kapustu lze bez újmy ponechat na záhonech i přes zimu. Jen poslední jmenovaná však může za slunečného počasí vyschnout, zahradníci ji proto doporučují zastínit.
Tipy pro vás:
Ovoce lze uskladnit i v koši zavěšeném v hlubší studni těsně nad hladinou. Způsob vypadá sice trochu riskantně, ale teplotní i vlhkostní podmínky jsou zde většinou ideální. Pro zeleninu je možné také vykopat jeden či dva metry hlubokou jámu. Zelenina se zasype zeminou, nahoře jako izolaci můžete použít dřevěné desky s vrstvou slámy či polystyrenu. Košťálovou zeleninu je nejlepší uložit i s kořeny.
Zdánlivě nejjednodušší je to v domech se sklepy. Těch však svým způsobem ubývá, protože většina nově postavených už sklep nemá. Podsklepený dům totiž stojí až o půl milionu korun víc. Firmy, které tyto domy nabízejí, argumentují tím, že to odpovídá živ otnímu stylu současných majitelů. Jen málokterý z nich je podle nich ochoten pěstovat na zahradě ovoce či zeleninu ve velkém a raději si potřebné vitamin y koupí i v zimě v obchodě. Pro ukládání tak zbývají jen spíže a samozřejmě mrazničky.
Šťastlivci se sklepem
"Pro dlouhodobé uskladnění ovoce je ideální tmavý sklep se stálou teplotou," vysvětluje Vladimír Novotný z poděbradského velkoobchodu ovocem a zeleninou Ovozel. "Jablkům vyhovuje nejlépe teplota 3 až 5 stupňů Celsia, hrušky jsou otužilejší, mají rády jen 1 až 2 stupně." Liší se i způsobem ukládání, jablka mají "odpočívat" stopkami dolů, hrušky naopak stopkou nahoru. Pro všechny bez rozdílu je nejvhodnější uložení v jedné, nejvýše dvou vrstvách. Je ovšem pravda, že tak chladný sklep má jen málokdo, ale měli byste se pokusit, aby teplota ve sklepě nepřesahovala 10 stupňů, nebo naopak neklesla pod bod mrazu, aby ovoce nenamrzlo. Nepatrně zvýšit teplotu v mrazivých dnech vám může pomoci například rozsvícená žárovka. Pokud jde o velikost, pro uskladnění ovoce a zavařenin by měl mít sklep plochu alespoň tři až pět metrů čtverečních, pro brambory a zeleninu postačí i menší, ale oddělený. Pokud to není možné, dejte zeleninu alespoň do opačného kouta, nežli je ovoce, a přikryjte ji lehkou textilií nebo papírem.
Prostor mimo dům
Kdo nemá sklep, může si pomoci jako Jaroslav Zítka z Břeclavi: "Náš dům nemá sklep, a tak jsem vyhloubil ve svažité zahradě malý prostor do země. Vchod je sem jako do vinného sklípku, vidět jsou jen dveře. Ve sklípku je vysoká vlhkost, a tak nám taková ontária, což je ideální zimní jablko, vydrží až do léta. Ještě teď je máme na míse a vypadají a také chutnají jako čerstvá." Větrání vyřešil Jaroslav Zítka mřížkou sotva 20 krát 20 centimetrů, která ústí trubkou do zahrady. Bohatě to stačí. Ovoce a zelenina se ve sklepě nemají rády, jejich vztah je srovnatelný s pověstným přirovnáním o vztahu psa a kočky. Ovoce totiž snadno absorbuje pachy z okolí a samo vylučuje do vzduchu řadu látek. Například etylen vylučovaný zralými plody - třeba jablky, hruškami, rajčaty nebo švestkami může uspíšit zrání všeho ostatního v místnosti. Dokonce i v ledničce je dobré tyto plody ponechávat v papírovém sáčku nebo v uzavřené nádobě z umělé hmoty, aby se ostatní ovoce příliš rychle nekazilo. Vhodně uskladněné ovoce může vydržet až do jara. Nízká teplota zpomalí jeho životní pochody na minimum a cenné cukry a vitaminy zůstanou zachovány v dostatečné míře. Zelenina potřebuje teplotu 1 až 4 stupně Celsia. Kořenové vyhovuje uskladnění v kupce mírně vlhkého písku nebo rašeliny. Kořeny směřující špičkou dolu by se neměly vzájemně dotýkat. Hlávky zelí či kedlubny lze položit volně na police, košťálem nahoru. "Pro dlouhodobé uskladnění brambor je nejideálnější tmavá místnost s teplotou 4 stupně Celsia," sděluje zkušenosti Jaroslav Čepl z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. "Nízká teplota maximálně omezí ztráty způsobené klíčením a výparem." Sklep má být mírně ale dobře větraný a přiměřeně vlhký. Ovoci vyhovuje relativní vzdušná vlhkost okolo 80, zelenině kolem 90 procent. Příliš suchý vzduch je možné zvlhčit nádobami s vodou nebo pilinami nasáklými vodou. Pomoci může i pokropení podlahy, a to zvlášť, když je hliněná. Voda však v žádném případě nesmí přijít na uskladněnou úrodu. Naopak příliš vlhké místnosti je možné vysušit třeba pomocí suchého vápna, které vlhkost ze vzduchu pohlcuje. Umístěním hustých sítěk do oken se zase ovoce chrání před návštěvou nežádoucího hmyzu. Vedle požadované teploty a vlhkosti je důležitá i čistota skladovacího prostoru. Sklep nebo jinou místnost se vyplatí předem vybílit vápnem s příměsí tříprocentní modré skalice. Stejně tak lísky a police, ve kterých budou plody odpočívat, lze vydezinfikovat roztokem modré skalice či hypermanganu draselného. Sklep lze předem i vysířit. Ovoce je nutné pravidelně kontrolovat a okamžitě odstraňovat napadené kusy. Kdo nemá k dispozici chladný sklep, ale například pouze lodžii, může si vypomoci bednami, u nichž lze chránit jejich obsah deskami polystyrenu. Každý kus ovoce je možné ještě zabalit do papíru nebo "zasadit" do suché rašeliny.
Kdy začít se sklizní
První věcí, na které závisí trvanlivost uskladněného ovoce, je správná doba sklizně. U letních druhů se nesmí nechat dojít ovoce na "hranici" přezrálosti, rychle by se zkazilo. Zimní druhy jablek a hrušek bývá naopak vhodné sklízet co nejpozději. Pro podzimní odrůdy nastává nejvhodnější doba v čase, kdy začínají hnědnout jádra. Ovoce krájet nemusíte, stačí, když hrušku nebo jablko mírně pootočíte a nadzvednete. Zralé se oddělí od stromu i se stopkou. Stopka by měla v každém případě zůstat na ovoci, protože se tím zvýší jeho trvanlivost. (Výjimkou jsou pouze meruňky a broskve, které se trhají beze stopky.) Rankou po odtržené stopce mohou totiž do plodu snadno proniknout mikroorganismy, které mají na svědomí jeho hnití. Proto také nesmějí být plody poškozeny při česání. Kromě opatrnosti uvítají košík s dnem změkčeným třeba jutovým pytlem. Zeleninu určenou k uskladnění se vyplatí nechat na záhonech co nejdéle. V říjnu či listopadu je již zcela vyvinutá, a tím pádem kvalitní. Existují i speciální pozdní odrůdy určené k uskladnění. Odolný špenát, křen, pór či růžičkovou kapustu lze bez újmy ponechat na záhonech i přes zimu. Jen poslední jmenovaná však může za slunečného počasí vyschnout, zahradníci ji proto doporučují zastínit.
Tipy pro vás:
Ovoce lze uskladnit i v koši zavěšeném v hlubší studni těsně nad hladinou. Způsob vypadá sice trochu riskantně, ale teplotní i vlhkostní podmínky jsou zde většinou ideální. Pro zeleninu je možné také vykopat jeden či dva metry hlubokou jámu. Zelenina se zasype zeminou, nahoře jako izolaci můžete použít dřevěné desky s vrstvou slámy či polystyrenu. Košťálovou zeleninu je nejlepší uložit i s kořeny.
