Již od pohanských dob pochází tradice vánočních ohňů, které do naší doby přetrvaly v podobě každoročně zapalovaných svíček. Světlo svíčku má za úkol ukazovat cestu. a to všemu dobrému, co je mezi námi a v nás. V době před vynálezem a rozšířením elektřiny bylo vedle výroby olejových lamp a kahanů nebo loučí časté i zhotovování svíček. Vyráběly se nejen z loje, ale i včelího vosku.
Svíčky můžeme zhotovit z polotovarů - voskových mezistěn, které je možno sehnat v každém obchodě se včelařskými potřebami. Plát, který vyjde zhruba na deset korun, připomíná včelí plástve. Ve skutečnosti je však vosk již přetavený, pročištěný a znovu tvarovaný. (Včelaři je vlepují do rámečků jako podklady pro plástve.) Nezbytné je obstarat tenký knot, který je možno zakoupit mimo včelařských prodejen třeba i v domácích potřebách. Vhodný je i používaný do malých petrolejových lamp či vyrobený z bavlněného provázku namočeného do roztaveného vosku. Dále je potřeba pevná podložka, pravítko, nůž, fén nebo nádobka s teplou vodou. Plát nakrájíme na rovné podložce na obdélníky (válečková svíčka obr. 1) nebo čtyřúhelníky (šroubovaná obr 2.). Svíčky mohou mít různé velikostí a tvary, záleží na výchozím tvaru plátu - ten lze nožem lehce krájet. Vyříznout můžeme i nejrůznější motivy, které se na hotovou svíčku nahřáté přitaví. Svíčky je také možné odlévat z roztaveného vosku do formiček. Pro balení svíčky je potřeba, aby vosk změkla byl ohebný. Toho lze dosáhnout lehkým nahřátím u topení, fénem či vodou o teplotě přibližně 40 °C. Plát se na chvilku ponoří do teplé vody, aby se stal tvárným. Pozor, při nedesátí stupních se vosk rozteče. Při použití vody je nutné nechat vosk máčet jen krátce, aby se neporušila struktura plátu, a poté nechat hotovou svíčku jeden až dva dny vyschnout. Změknutý plát položíme na rovnou podložku, přiložíme knot a přehneme přes něj roh mezistěny. Poté, pomalu s ohledem na souměrnost na okrajích, balíme knot do plátu. Ve finále přitiskneme zakončení svíčky k jejímu tělu a necháme zatuhnout. Vůně svíčky, jejíž vosk se z velké části odpařuje a nestéká, provoní celý byt medovou vůní Vánoc.
* přání z ručního papíru
Přestože průmyslově se papír vyrábí už více než sto let, k dekorativním a reprezentativním účelům je stále více používán papír vyráběný ručně. Díky zjednodušené technologii je možno si ruční papír vyrobit doma a použít jej na vánoční a novoroční gratulace. K domácí výrobě papíru je potřeba větší nádoba s vodou, nejlépe obdélníkového či čtvercového tvaru, miska, mycí houba na vysoušení a mixér. Nejsložitější pomůckou jsou dva stejně velké dřevěné rámečky zhotovené z dubových či borových latěk, které nejlépe odolávají vodě. Vnitřní rozměr rámečků by měl odpovídat velikostí archu formátu A5. Jeden z rámečků potáhneme milimetrovým kovovým pletivem nebo jemnou síťkou proti hmyzu, čímž vznikne síto pro zachycení papírové hmoty. (obr 1.)
Nejvhodnější surovina
Nejmenní starosti s přípravou vhodné suroviny jsou se starými novinami. Ty nejprve roztrháme na malé kousky a po důkladném namočení je v poměru jeden díl papíru ku čtyřem vody rozmixujeme. Vznikne tak kaše podobná dětské přesnídávce, kterou rozptýlíme ve velké nádobě s vodou umožňující nabírání na předem vyrobené rámečky. Poté si na rámeček se síťkou položíme rámeček bez ní tak, aby síťka byl uprostřed. Rámečky si opatrně ponoříme do vody s rozmíchanou papírovinou a nabereme ji, aby její vrstva byla co nejrovnoměrnější.
Papír se nehladí rukou
Rozvrstvení hmoty na rámečku upravujeme pouze pohyby rámečků - nikdy ne rukou. Po ustálení vrstvy vytáhneme rámečky ve vodorovné poloze, necháme protéct vodu a odstraníme horní rámeček. Na papírovinu položíme suchý list novin (obr. 3). Rámeček se síťkou překlopíme na stůl a z jeho vnitřní strany vysajeme houbou přebytečnou vodu (obr. 4). Když je voda dostatečně vysáta, lze jednoduše bez potrhání vrstvy vzniklé na listu novin rámeček odstranit. Mokrý list nového papíru necháme uschnout nebo použijeme žehličku: ale čerstvý papír raději překryjeme v leštičce fotografií. Po uschnutí lze nově vyrobený papír lehce odloupnout. Svou kvalitou připomíná klasický savý papír ze školních sešitů a je možno na něj psát vyjma fixů a plnicích per.
Barvení a aromatizace
Ruční papír si můžeme obarvit rozmixovanými kousky barevného papíru či vývarem z kopřiv, šťávou z červené řepy nebo borůvkami. Tyto příměsi pouze mixujeme spolu s kousky namočeného papíru. Papír lze také zkrášlit vložením vylisované květiny nebo listu, jeho žilnatinou dolů, ještě před vysušením přímo do papíroviny na sítku. Použít lze i různé druhy koření, kterými ještě nevysušený papír posypeme. V případě použiti voňavého koření, jako je například mletá skořice, je nutno se vyvarovat sušení žehličkou či na topení, čímž koření ztrácí svou charakteristickou vůni.
Vytváření vzoru
Vložením listů nebo papírových šablon do mokré papíroviny vznikne reliéfní vodoznak, kterému se také říká slepotisk. Papírovina přesně zkopíruje žilnatinu listu či jinou vloženou strukturu. Pokud list či šablonu ještě postříkáme pomocí fixírky barevným roztokem, získáme nápaditý barvený vzor (obr. 5). Lze také použít více barev přes sebe, čímž vznikají zajímavé barevné vzory připomínající mapy.
Svíčky můžeme zhotovit z polotovarů - voskových mezistěn, které je možno sehnat v každém obchodě se včelařskými potřebami. Plát, který vyjde zhruba na deset korun, připomíná včelí plástve. Ve skutečnosti je však vosk již přetavený, pročištěný a znovu tvarovaný. (Včelaři je vlepují do rámečků jako podklady pro plástve.) Nezbytné je obstarat tenký knot, který je možno zakoupit mimo včelařských prodejen třeba i v domácích potřebách. Vhodný je i používaný do malých petrolejových lamp či vyrobený z bavlněného provázku namočeného do roztaveného vosku. Dále je potřeba pevná podložka, pravítko, nůž, fén nebo nádobka s teplou vodou. Plát nakrájíme na rovné podložce na obdélníky (válečková svíčka obr. 1) nebo čtyřúhelníky (šroubovaná obr 2.). Svíčky mohou mít různé velikostí a tvary, záleží na výchozím tvaru plátu - ten lze nožem lehce krájet. Vyříznout můžeme i nejrůznější motivy, které se na hotovou svíčku nahřáté přitaví. Svíčky je také možné odlévat z roztaveného vosku do formiček. Pro balení svíčky je potřeba, aby vosk změkla byl ohebný. Toho lze dosáhnout lehkým nahřátím u topení, fénem či vodou o teplotě přibližně 40 °C. Plát se na chvilku ponoří do teplé vody, aby se stal tvárným. Pozor, při nedesátí stupních se vosk rozteče. Při použití vody je nutné nechat vosk máčet jen krátce, aby se neporušila struktura plátu, a poté nechat hotovou svíčku jeden až dva dny vyschnout. Změknutý plát položíme na rovnou podložku, přiložíme knot a přehneme přes něj roh mezistěny. Poté, pomalu s ohledem na souměrnost na okrajích, balíme knot do plátu. Ve finále přitiskneme zakončení svíčky k jejímu tělu a necháme zatuhnout. Vůně svíčky, jejíž vosk se z velké části odpařuje a nestéká, provoní celý byt medovou vůní Vánoc.
* přání z ručního papíru
Přestože průmyslově se papír vyrábí už více než sto let, k dekorativním a reprezentativním účelům je stále více používán papír vyráběný ručně. Díky zjednodušené technologii je možno si ruční papír vyrobit doma a použít jej na vánoční a novoroční gratulace. K domácí výrobě papíru je potřeba větší nádoba s vodou, nejlépe obdélníkového či čtvercového tvaru, miska, mycí houba na vysoušení a mixér. Nejsložitější pomůckou jsou dva stejně velké dřevěné rámečky zhotovené z dubových či borových latěk, které nejlépe odolávají vodě. Vnitřní rozměr rámečků by měl odpovídat velikostí archu formátu A5. Jeden z rámečků potáhneme milimetrovým kovovým pletivem nebo jemnou síťkou proti hmyzu, čímž vznikne síto pro zachycení papírové hmoty. (obr 1.)
Nejvhodnější surovina
Nejmenní starosti s přípravou vhodné suroviny jsou se starými novinami. Ty nejprve roztrháme na malé kousky a po důkladném namočení je v poměru jeden díl papíru ku čtyřem vody rozmixujeme. Vznikne tak kaše podobná dětské přesnídávce, kterou rozptýlíme ve velké nádobě s vodou umožňující nabírání na předem vyrobené rámečky. Poté si na rámeček se síťkou položíme rámeček bez ní tak, aby síťka byl uprostřed. Rámečky si opatrně ponoříme do vody s rozmíchanou papírovinou a nabereme ji, aby její vrstva byla co nejrovnoměrnější.
Papír se nehladí rukou
Rozvrstvení hmoty na rámečku upravujeme pouze pohyby rámečků - nikdy ne rukou. Po ustálení vrstvy vytáhneme rámečky ve vodorovné poloze, necháme protéct vodu a odstraníme horní rámeček. Na papírovinu položíme suchý list novin (obr. 3). Rámeček se síťkou překlopíme na stůl a z jeho vnitřní strany vysajeme houbou přebytečnou vodu (obr. 4). Když je voda dostatečně vysáta, lze jednoduše bez potrhání vrstvy vzniklé na listu novin rámeček odstranit. Mokrý list nového papíru necháme uschnout nebo použijeme žehličku: ale čerstvý papír raději překryjeme v leštičce fotografií. Po uschnutí lze nově vyrobený papír lehce odloupnout. Svou kvalitou připomíná klasický savý papír ze školních sešitů a je možno na něj psát vyjma fixů a plnicích per.
Barvení a aromatizace
Ruční papír si můžeme obarvit rozmixovanými kousky barevného papíru či vývarem z kopřiv, šťávou z červené řepy nebo borůvkami. Tyto příměsi pouze mixujeme spolu s kousky namočeného papíru. Papír lze také zkrášlit vložením vylisované květiny nebo listu, jeho žilnatinou dolů, ještě před vysušením přímo do papíroviny na sítku. Použít lze i různé druhy koření, kterými ještě nevysušený papír posypeme. V případě použiti voňavého koření, jako je například mletá skořice, je nutno se vyvarovat sušení žehličkou či na topení, čímž koření ztrácí svou charakteristickou vůni.
Vytváření vzoru
Vložením listů nebo papírových šablon do mokré papíroviny vznikne reliéfní vodoznak, kterému se také říká slepotisk. Papírovina přesně zkopíruje žilnatinu listu či jinou vloženou strukturu. Pokud list či šablonu ještě postříkáme pomocí fixírky barevným roztokem, získáme nápaditý barvený vzor (obr. 5). Lze také použít více barev přes sebe, čímž vznikají zajímavé barevné vzory připomínající mapy.
