Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opuštěné město Julesa Verna aneb jak vypadá ticho nad Kladnem

  1:00aktualizováno  1:00
Je to unikát. Geografický střed největšího města Středočeského kraje tvoří rumiště v místě bývalé vlakové koleje. Tak dopadlo Kladno, jehož čtvrtinu plochy zabírá území bývalé Poldovky.

Ve středu města sice stojí i kulturní památka, tři vápenné pece (čtvrtá už byla zbouraná po roce 1975, kdy pece vyhasly), ale jsou v dezolátním stavu. Patří soukromému majiteli, který nemá snahu o jejich záchranu a prodej městu odmítl.

Vyrůstají z trosek industriálního molochu, kde pracovalo před lety dvacet tisíc lidí. Prohlášení pecí za památku nic na jejich stavu nezměnilo. Krádeže částí kovových konstrukcí vedou jen k rozestupování jejich zdiva.

Areál Poldi Kladno
Zničená hala v areálu Poldi.

Chátrající Poldi Kladno

Opuštěné věže i další trosky bývalého ocelářského gigantu působí depresivně, jako prostor duchů, ale zároveň představují unikátní industriální památku. I proto je někteří přirovnávají k opuštěným městům Julesa Verna.

Dokument Ticho nad Kladnem České televize z cyklu Zrezivělá krása (ČT2 v sobotu ve 14:25) tak připomíná historii Poldi Kladno i ty, kteří se o její slávu zasloužili. Včetně tvůrců, jakými byli Bohumil Hrabal nebo výtvarník Vladimír Boudník.

Fotogalerie

V Poldovce totiž pracovala řada umělců. A nalézali tu inspiraci. Pamětníci v dokumentu vzpomínají třeba na postavu, kterou ztvárnil Rudolf Hrušínský ve filmu Skřivánci na niti podle Hrabalovy předlohy. Měla svůj reálný vzor, a to "kovaného" Honzu Knechta.

Ani po letech nemohou zapomenout na cikánského mladíka, který z nešťastné lásky skočil do tavící se oceli. "Zkazil" tavbu, bylo v ní příliš fosforu...

Vápenné pece, které se díky architektovi Tomáši Volrábovi podařilo prohlásit za kulturní památku, byly součástí Vojtěšské huti, později Huti Koněv a ještě později Spojené ocelárny NP.

Tomáš Volráb pracuje v důlním muzeu v Kladně. Zpracoval historii vápenných věží pro zápis mezi kulturní památky, je i jedním se zakladatelů hnutí Kladno Koněv, které se snaží hledat budoucnost pro mimořádně zajímavé industriální památky v bývalé huti. V dokumentu klade otázky na budoucnost komplexu i jednotlivých staveb.

Vápenné pece v chátrající kladenské Poldovce

Areál Poldi Kladno (jméno i světově proslulá značka s ženskou hlavou vznikly podle paní Poldi, manželky Karla Wittgensteina) totiž tvoří tři částí - Dřín, Koněv (původní název Vojtěšská huť) a Poldi.

Jen území patřící pod Koněv je obrovské, patří 160 vlastníkům, pouhé vyčištění prostoru od ekologické zátěže předchozího období představuje téměř neřešitelnou záležitost.

Vápenné pece v chátrající kladenské Poldovce

A tak do Poldi jezdí milovníci industriální architektury a filmaři, aby zachytili neopakovatelnou atmosféru místa, které pomalu ničí čas i lidé.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.