Bydlení v Londýně láká tisíce milionářů, od obchodníků až po světové celebrity. Důvod? Je to obchodní i kulturní centrum s transparentním realitním trhem, místo, kde se respektuje právo i soukromí.
Ve městě, kde žije 12 % obyvatel Velké Británie, kteří vytvářejí více než 21 procent hrubého ekonomického "výkonu" státu, se však už těžko hledají domy a byty v atraktivních lokalitách. I kvůli tomu, že zájemci mají hodně vysoké požadavky.
Byty a domy musejí mít klimatizaci, pokoje pro personál, domácí kino, spoustu koupelen i bazén. Obrovský důraz se klade na bezpečnost a soukromí. A především na tzv. dobrou adresu.
Nejlepší adresa už 200 let
Když se před více než dvěma stoletími začal přestavovat Buckinghamský palác, londýnské sídlo britského panovníka, byly v jeho okolí leda pastviny a bažiny.
Tehdy napadlo Roberta Grosvenora, druhého markýze z Westminsteru, že jednou půjde o velmi atraktivní adresu. Měl geniální nápad, na němž hodně vydělal.
Postupně zde jeho hlavní stavitel Thomas Cubitt ("Donald Trump své doby") vytvořil na prostoru o velikosti více než 100 akrů čtvrť Belgravii. Ta se stala nejlepší londýnskou adresou, tedy kromě již zmíněného Buckinghamského paláce. A zůstala jí dodnes.
Její tři velká náměstí (Belgrave, Chester Square a největší Eaton) lákala všechny: ty nejbohatší z bohatých, umělce i předsedy vlád.
V typickém bílém domě se štukovými ozdobami a černými dveřmi bydlí dodnes na Chester Square i bývalá ministerská předsedkyně, "železná lady" Margaret Thatcherová. Na stejném náměstí si koupil dům i Roman Abramovič, ruský miliardář a majitel fotbalového klubu Chelsea.
Uniformita bílých štuků a černých dveří v Belgravii nevznikla náhodně, lidé rádi bydleli tam, kde měli pocit, že vedle nich žijí sousedé ve stejném postavení a se stejnými příjmy.A právě tomuto pocitu napomáhal jednotný vzhled domů.
Jenže tolik obdivovaná a léta respektovaná tradice už současným milionářům nevyhovuje. Ulice vznikly v době, kdy neexistovala auta. Chybějí tady garáže i vjezdy pro limuzíny, vstupy jsou rovnou na chodník.
Úzká schodiště nikdo nechce, ani kuchyně v suterénu (ty při rekonstrukcích nahrazují bazény, vaření se přemisťuje do blízkosti jídelen). Vadí i dříve tak typické pokoje pro služebnictvo v horních podlažích, protože majitelé přicházejí o své soukromí.
Velký problém představuje také tolik vyžadovaná klimatizace. "Její instalace do památkově chráněného domu je často nemožná," tvrdí zkušený realitní odborník Paul Taylor.
A památkově chráněné jsou v Belgraviii takřka všechny - navíc na rozdíl od některých jiných zemí se zákony ve Velké Británii dodržují.
Středně velké historické domy stavěné podle starého životního stylu novým kupcům svými dispozicemi už nevyhovují. A tak některé na zájemce čekají marně. I přes svou "dobrou adresu".
Inspirace z Francie i hotelů
Londýn vedle nedostatku vhodných domů zasahuje navíc stále výrazněji i trend, který dává přednost velkému bytu před domem.
Důvod? Pro bydlení je mnohem pohodlnější to, co se odehrává v jedné úrovni. A tak developeři kupují stále častěji dva či tři domy vedle sebe a vzájemně pak spojují byty v úrovni jednoho podlaží.
Britové se tak musejí smiřovat s tím, že pro mnoho lidí je atraktivnější hodnotný byt než dům. Tento přístup, typický třeba pro Paříž, se v poslední době začíná zamlouvat i Britům zvyklým mít za svůj životní cíl rodinný dům.
Přistupují i na další trend, a to inspiraci hotelovými interiéry i službami. Luxusní bytové rezidence nabízejí servis obdobný jako pětihvězdičkové hotely. Zařídí vám recepci pro sto hostů, letenky do Itálie i lístky do La Scaly.
Byty v těchto rezidencích se i svým vybavením blíží hotelu. Spoustu věcí lze řídit dálkovým ovladačem, místnosti můžete spojovat a opět oddělovat pomocí posuvných dveří či stěn podobně jako je tomu ve velkých hotelových apartmánech.
A co je symbol opravdu kvalitního bydlení? Koupelny. Jde o čistě osobní luxus, který si žádá soukromí. Ke každé ložnici proto patří minimálně jedna (a opravdu velká).
Designové vany, vířivky a sprchy ovládané počítači tak odlišují bydlení milionářů od ostatních smrtelníků. Na to musí pamatovat každý dobrý developer nebo realitní makléř.
Vnitřní bazény s protiproudem, další požadavek bohatých, odpovídají nejen britskému sychravému počasí, ale také snaze o soukromí a bezpečnost.
Bohatí nestojí o publicitu, vědí, že jsou terčem zájmu bulváru – a mnohdy i konkurentů. Kamerové systémy kulku nezastaví. Proto vše, co se v domě odehrává, musí zůstat skryto zraku okolí.
A nerozhoduje, zda jde o plavání nebo příjezd autem. Nic a nikdo nesmí být viděn. Za splnění této podmínky jsou ochotni zaplatit třeba 25 milionů liber, tedy téměř 700 milionů korun. Když však bezpečnost není dokonalá, dům neakceptují.
Nechci být viděn, ale vidět
Protože Londýn leží v rovině, patří dobrý výhled k těm nejdražším atributům. Například majitel domu v hodnotě 1,5 milionu liber s unikátním výhledem na Londýn si mohl k jeho ceně klidně připočíst další milion liber.
Cena byla tak vysoká zejména proto, že vynaložil velké úsilí na to, aby nová výstavba takový výhled nezničila. Přitom před dvaceti lety za dům zaplatil pouze 120 tisíc liber.
Prodej domů a bytů však není jen o zisku, ale také o tom, že se bohatí lidé často stěhují. Domov je pro ně tam, kde právě žijí.
I pohled na Temži a centrum Londýna je drahý, ale záleží na konkrétním místě. Pokud okolí domu nenabídne typické zázemí londýnského centra s kavárnami a obchody, shání se kupec obtížněji, zejména pokud jde o Brita. Ten vnímá centrum velmi citlivě.
Cizinci tolik nerozlišují – jenže zase mívají více prostředků na to, aby si vybrali bydlení zcela podle svých představ i finančních možností.
Za luxusní bydlení v centru tak klidně zaplatí v přepočtu i více než milion korun za metr čtvereční. A někdy ještě mnohem víc.
Domy či byty za tři, sedm, patnáct až dvacet pět milionů liber tak v Londýně nikoho nepřekvapí. Ačkoliv hospodářská krize rozhodně nekončí, Londýn si své unikátní postavení a vysoké ceny - po krátkém poklesu – stále udržuje.
Ceny začínají od jara 2009 dokonce opět lehce stoupat. Londýn tak svůj post města s nejdražšími byty a domy v Evropě neztratil, naopak zůstává i nadále barometrem evropského realitního trhu. Včetně trendu hledání "dobrých adres" na předměstí velkoměst.
bydlení milionářůJak bydlí milionáři v Londýně - druhý díl seriálu BBC - uvádí Česká televize v sobotu 19. září v 13:50 na druhém programu. |