V centru města by člověk tak půvabné místo nehledal.
Martin: Původně jsme plánovali výstavbu rodinného domu v Machníně, ale neskutečné průtahy kolem stavebního povolení předběhla příležitost usadit se v tomto krásném domě, moderní bílé terasovité kostce, která odpovídala našemu vkusu.
Byt je prostorný, má 115 metrů čtverečních a je velmi světlý. Okna jsou obrácena na východ a terasa, která nabízí 25 metrů čtverečních, na jih. Slunce máme od rána až do večera.
Co jste od bydlení očekával?
Martin: Příjemné místo k životu s rodinou.
Měl jste jako vrcholový sportovec nějaké specifické požadavky na bydlení?
Martin: Potřebuji hodně úložného prostoru, to architekt v rámci našeho bytu zohlednil dostatečně. Máme samostatnou šatnu a hodně vestavěných skříní. Postrádáme sklep, ale nahradila jej poměrně velká komora. Jen já sám mám věcí víc než dost.
Jaký úkol jste zadali architektu Martinu Sladkému a proč jste vsadili právě na něj?
Martin: Tak tohle šlo mimo mě, všechno řešila moje manželka Vanda, která je sestrou Martina Sladkého, takže volba architekta byla jednoznačná.
Vanda: Mám ráda bratrův styl, plně se s ním ztotožňuji. V řešení interiéru preferuji maximální jednoduchost, v nábytku, v množství věcí, v barvách. Stejně jako on mám v oblibě bílou barvu a jako doplňkovou šedou.
Bratr dostal půdorys bytu a jednoduché zadání vyřešit a vybavit náš byt, který měl být bílý a z 3 + kk se měl proměnit ve 4 + kk. Z výsledku jsme byli všichni nadšení. Nic tu nechybí a všechno je logicky uspořádané. Zmenšil prostorný obývací pokoj a přidal příčku, aby vznikla samostatná ložnice pro nás rodiče a každé dítě mohlo mít svůj pokoj.
Další změnou bylo spojení dvou malých místností. Z druhého WC s umývátkem a technické místnosti vznikla další plnohodnotná koupelna se sprchovým koutem, klozetem, standardním umyvadlem a posuvnými dveřmi s odděleným prostorem pro technickou místnost, kde je pračka se sušičkou a kotel.
Shodli jste se s manželkou na stylu, nebo jste v některých případech přistoupili na kompromis?
Martin: Mám rád stejný styl jako manželka. Vanda mi otevřela oči, o interiéry se už zajímám daleko víc a vnímám je jinak než před pár lety. Skutečně mám hodně rád moderní jednoduchý styl.
Na čem si doma nejvíc zakládáte?
Martin: Jsem rád, že mám doma manželku a děti. Zbytek jsou pro mě jen doplňky, které mohu kdykoli vyměnit.
Vanda: Nejvíc mě těší kuchyň. Jsem nadšená z originálního svítidla nad jídelním stolem, které bratr navrhl i s digestoří, aby spolu tvořily kompaktní celek. Jako bezvadný nápad oceňuji netradiční umístění trouby z boku linky. Dvířka se tak otvírají na pracovní desku, nikoliv do otevřeného prostoru kuchyně, kde by překážela. Zprvu jsem o tomto řešení pochybovala, ale jsem ráda, že jsem dala na bratra, je to totiž velmi praktické.
S čím jste se při budování interiéru nejvíc potýkali?
Martin: S ničím. Přijeli truhláři montéři, přivezli na míru vyrobený nábytek a během pár dní to zde celé postavili. Zbývalo jen přinést si osobní věci. Necelých 14 dní jsme pak čekali na výrobu kuchyňské desky z corianu, jejíž výrobě předchází přesné zaměření v místě namontované kuchyňské sestavy.
Součástí desky je totiž i dřez včetně vyřezaného otvoru na baterii a odkapávacích rýh v desce a všechno je z jednoho kusu. Druhý kus corianu tvoří pracovní desku ostrůvku, kde také musel být přesně vyřezaný otvor pro zapuštěnou varnou desku.
Je v tomto interiéru místečko, kam utíkáte před světem? A na co se nejvíc těšíte, když se vracíte domů?
Martin: Když se odněkud vracím, tak se v bytě nejvíc těším na postel. A před světem se zavírám v koupelně, to je jediná místnost, kde to jde.
Vanda: Osobně mám nejradši terasu, hlavně v létě. Pro mě to je nejlepší místo v bytě, pro příjemnou relaxaci, posezení s kamarády, grilování i koupání v dětském nafukovacím bazénku.
Splnila výsledná podoba interiéru vaše očekávání?
Martin: Ano. Žije se mi tady dobře, rodině se tu líbí, je spokojená a to je pro mě důležité. Víc jsem od bydlení neočekával.
Vanda: Připadám si tu jako někde na dovolené. Byt si užívám neustále a moc mě baví tu být. Nemám teď ani potřebu jezdit na dovolenou. S výsledkem jsme naprosto spokojeni a máme to tu rádi.
Martin Koukal (34)Mistr světa v běhu na lyžích na 50 km z roku 2003 ve Val di Fiemme, finišman bronzové štafety z olympiády ve Vancouveru. V roce 2011 opustil českou reprezentaci a začal se věnovat dálkovým běhům za rakouský mezinárodní tým Skinfit, jehož členem je i v současnosti jeden z nejlepších dálkových běžců na světě Stanislav Řezáč. |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt č. 10/2012.