Jídelní stůl měl být původně zelený, Jana si prosadila barvu bouřkového mraku
Bydlíte v klidné části Prahy na Zbraslavi, navíc v malé vilce jen pro několik nájemníků. Jak jste získala půdní prostor právě tady?
V místech, kde je hlavní obytná část, byly dříve dva malé byty propojené domovní chodbou. Téměř před patnácti lety se mi podařilo pronajmout jeden z bytů, brzy poté i ten druhý a následně celý prostor odkoupit včetně půdy. Pak jsme částečně zrekonstruovali hlavní prostor.
Až do minulého léta byla hned za dveřmi ložnice půda, kterou jsme používali pouze jako úložný prostor. Jenže máme dvě děti, které rychle rostou a už si zaslouží každý své soukromí. Rozhodli jsme proto na místě půdy udělat druhý dětský pokoj. Šlo o rozsáhlou rekonstrukci, takže jsme postupně došli k závěru, že je ta pravá chvíle zrekonstruovat rovnou celý byt.
Pokoj dcery Klárky je na bývalé půdě, kvůli němu celá rekonstrukce začala
Původně jste tedy tak zásadní proměnu interiéru neplánovali?
Nejdřív šlo opravdu jen o jeden dětský pokoj, ale v průběhu stavebních prací se začaly rozpadat podlahy, ve stejnou dobu se dělala nová fasáda domu a všichni se rozhodli pro nová okna. Tak jsme si řekli, že je vyměníme také, navíc jsme potřebovali nové topení a pak už to na sebe navazovalo. A protože můj muž Martin pracuje ve stavebnictví a problematice rozumí, vymyslel kompletní přeměnu prostoru.
Pokoj staršího Vojty je zařízený jednoduše, ale účelně
Ovlivnila vás spolupráce s časopisy o bydlení?
Určitě. Každý z bytů nebo domů, který jsme s kolegou Jirkou Vaňkem fotili, měl nějaký nápad, jenž mě zaujal. Některé fotografie z Moderního bytu jsem si i vystřihávala a ukládala, opisovala jsem si kontakty na designérská studia a různé showroomy. Také se dost změnil můj vkus. Dřív jsem měla ráda romantický styl interiérů, který se označuje jako selské baroko.
Spolupracovali jste na realizaci s architektem?
Díky technickým a praktickým znalostem mého muže a tomu, kolik bytů už jsem prošla, spolupráce s architektem vlastně nebyla nutná. Martin vyřešil dispozici bytu a umístění nábytku, já jsem víc zasahovala do zařízení včetně doplňků.
Umístění klasického větráku na stropě bylo inspirováno filmy Alfréda Hitchcocka, stůl ze dvou palet je nápad manžela
Koho napadlo použít dvě europalety místo stolku?
To byl nápad Martina. Rádi kombinujeme kvalitní nábytek s industriálními prvky. A taky je zábavné dávat věcem novou funkci, nemyslíte?
Byla náročná koordinace rekonstrukce, když jste ji řešili sami?
Hlavním problémem bylo, že na celou rekonstrukci byly jen tři měsíce. Vojta je školák, a tak jsme ho měsíc vozili do školy na Zbraslav z Košíř, kde jsme přechodně bydleli. Martin měl tehdy podrobný plán, jak všechno udělat, a opravdu to zvládl. Spoustu věcí jsme ale museli objednat dlouho dopředu.
Jediné, co jsme nezvládli, byla kuchyňská deska, která měla být italská. A Italové mívají celý srpen prázdniny! Zaměřit desku na kuchyňskou linku, která ještě neexistovala, tak dlouho dopředu nešlo.
Koupelna zůstala jako jediná místnost v bytě v původním stavu
Co bylo pro váš nový byt prioritou kromě funkčnosti?
Určitě jsme chtěli co nejvíc využít přírodních materiálů. Chtěli jsme dřevěná okna, dřevěné podlahy i dveře, v tomto ohledu jsme nešetřili. Dispozičně nám šlo hlavně o to, aby byl celý prostor co nejvíce otevřený.
Udělali byste dnes něco jinak?
Nic bychom nepředělávali. Jen máme v plánu ještě postupně dokončit pár drobností. V pokojíku Klárky, kvůli kterému to vše začalo, chceme vybudovat schody na vyvýšenou půdu, ve Vojtově pokoji vytvoříme pro stejný účel lezeckou stěnu.
Do výklenku ve zdi u jídelního stolu chceme mít akvárium s rybičkami, do obývacího pokoje vestavíme knihovnu apod. Tento byt má rozhodně ještě nějakou budoucnost.
Modernizaci bytu přežila komoda, kterou si manželé koupili po narození Vojty, mají k ní proto osobní vztah
jana labuťová* 1974 Vystudovala fotografii, vyučuje na Škole kreativní fotografie, věnuje se fotografování převážně architektury a reportážní fotografii. 
Jana Labuťová s dětmi |
Moderní byt
Ve své kategorii si odnesl skleněnou sošku už potřetí. Cena se uděluje za výsledky a přínos v předchozím roce a opravňuje k označení titulem Časopis roku po celý rok 2010. |
