Asi jako všechno, má i bydlení v historické části města nebo spíš v památkově chráněném domě rub i líc. "Na jednu stranu jde nesporně o jistý typ luxusního bydlení, daný především místem, geniem loci, historickými reáliemi," říká Jiří Fajkus z realitní kanceláře Real Spektrum.
Na straně druhé má takové bydlení mnohá omezení, například problémy s parkováním, dopravou, davy turistů nebo právě památkovou ochranou. Ta totiž staví limity úpravám, rekonstrukcím či dostavbám, které mohou zvýšit pohodlí a modernost bydlení.
Někdy památkáři bojují o každý kousek zdi
Jak moc velká omezení budou, záleží na tom, jestli je celá nemovitost zařazena pod konkrétním číslem do seznamu památkově chráněných objektů, nebo je 'pouze' v městské památkové rezervaci.
"Pokud je v seznamu a má číslo, má většinou i svoji 'složku', kde je spousta archiválií, stavebně-historických průzkumů a podobně,“ popisuje architekt Vladimír Pacek z kanceláře K4 Architects & Engineers.
V těchto případech potom památkáři bojují mnohdy o každý fragment zdi či ostění. Pokud je dům nebo byt 'pouze' v památkové rezervaci, platí pro něj obecná omezení a šance na úpravy jsou poněkud volnější. Nikde totiž není úplně jasně dáno, co se vlastně smí, a co ne.
Posuzování je vždy individuální, a podle zkušeností majitelů takových nemovitostí, architektů či projektantů záleží tedy nejvíce na konkrétním úředníkovi. Co na jednom úřadě projde, na druhém může úředníkům vadit. Tak jako tak se většinou zdají rozhodnutí památkářů příliš přísná.
Role památkové péče je určitě nezastupitelná. "Na druhé straně památkáři někdy kladou jakýmkoliv stavebním aktivitám v památkových zónách takové překážky, že reálně hrozí vznik chátrajících, neobyvatelných i jinak nevyužitelných skanzenů," říká Fajkus.
Za oprávněné se tak obecně považují požadavky památkářů na původní typy oken, barvy fasády i střechy včetně materiálu. Ty by měly korespondovat s celou lokalitou i s typem architektury.
"Plastová okna, krabice klimatizace na fasádě či satelit na střeše, nebo dokonce světelná reklama jsou skutečně faul," zdůrazňuje Jiří Fajkus.
Naopak méně přísní by památkáři podle odborníků mohli být při schvalování interiérových úprav, použitých zařizovacích předmětů.
Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu povoluje v některých případech modernizace, například výtahy či klimatizace nebo půdní vestavby i nástavby.
Které domy památkáři chrání?
Památkově jsou chráněny všechny stavby nacházející se na území památkových rezervací, památkových zón a objekty prohlášené za kulturní památky.
"V praxi to znamená, že při zamýšlené údržbě, opravě či rekonstrukci musíte mít stanovisko pracovníků památkové péče, kteří stanoví podmínky tak, aby bylo zachováno a chráněno vše důležité z hlediska památkové péče," vysvětluje Ivana Síbrtová z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy.
U kulturních památek (a to nejen v Praze, ale v celé zemi) musíte o takové vyjádření požádat obecní či v některých případech krajský úřad vždy předem.
"Podobně jsou povinni si vyžádat stanovisko majitelé nemovitostí, které sice nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu," říká Martin Kareš z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Na straně druhé má takové bydlení mnohá omezení, například problémy s parkováním, dopravou, davy turistů nebo právě památkovou ochranou. Ta totiž staví limity úpravám, rekonstrukcím či dostavbám, které mohou zvýšit pohodlí a modernost bydlení.
Někdy památkáři bojují o každý kousek zdi
Jak moc velká omezení budou, záleží na tom, jestli je celá nemovitost zařazena pod konkrétním číslem do seznamu památkově chráněných objektů, nebo je 'pouze' v městské památkové rezervaci.
"Pokud je v seznamu a má číslo, má většinou i svoji 'složku', kde je spousta archiválií, stavebně-historických průzkumů a podobně,“ popisuje architekt Vladimír Pacek z kanceláře K4 Architects & Engineers.
V těchto případech potom památkáři bojují mnohdy o každý fragment zdi či ostění. Pokud je dům nebo byt 'pouze' v památkové rezervaci, platí pro něj obecná omezení a šance na úpravy jsou poněkud volnější. Nikde totiž není úplně jasně dáno, co se vlastně smí, a co ne.
Posuzování je vždy individuální, a podle zkušeností majitelů takových nemovitostí, architektů či projektantů záleží tedy nejvíce na konkrétním úředníkovi. Co na jednom úřadě projde, na druhém může úředníkům vadit. Tak jako tak se většinou zdají rozhodnutí památkářů příliš přísná.
Role památkové péče je určitě nezastupitelná. "Na druhé straně památkáři někdy kladou jakýmkoliv stavebním aktivitám v památkových zónách takové překážky, že reálně hrozí vznik chátrajících, neobyvatelných i jinak nevyužitelných skanzenů," říká Fajkus.
Za oprávněné se tak obecně považují požadavky památkářů na původní typy oken, barvy fasády i střechy včetně materiálu. Ty by měly korespondovat s celou lokalitou i s typem architektury.
"Plastová okna, krabice klimatizace na fasádě či satelit na střeše, nebo dokonce světelná reklama jsou skutečně faul," zdůrazňuje Jiří Fajkus.
Naopak méně přísní by památkáři podle odborníků mohli být při schvalování interiérových úprav, použitých zařizovacích předmětů.
Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu povoluje v některých případech modernizace, například výtahy či klimatizace nebo půdní vestavby i nástavby.
Které domy památkáři chrání?
Památkově jsou chráněny všechny stavby nacházející se na území památkových rezervací, památkových zón a objekty prohlášené za kulturní památky.
"V praxi to znamená, že při zamýšlené údržbě, opravě či rekonstrukci musíte mít stanovisko pracovníků památkové péče, kteří stanoví podmínky tak, aby bylo zachováno a chráněno vše důležité z hlediska památkové péče," vysvětluje Ivana Síbrtová z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy.
U kulturních památek (a to nejen v Praze, ale v celé zemi) musíte o takové vyjádření požádat obecní či v některých případech krajský úřad vždy předem.
"Podobně jsou povinni si vyžádat stanovisko majitelé nemovitostí, které sice nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu," říká Martin Kareš z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
