Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Luxusní Vlčí dům stál Londona život. Dráždíš bohy, varovali ho indiáni

  1:00aktualizováno  1:00
Slavný americký spisovatel, zlatokop a dobrodruh Jack London, oslovil v roce 1910 architekta Alberta Farra ze San Franciska. Ten mu navrhl jeho vysněný Vlčí dům. Ohromující budova měla vydržet tisíc let a stát se nejkrásnějším palácem ve Spojených státech.

Architekt Albert Farr navrhl pro Jacka Londona rustikální a individualistickou stavbu s obrovskou knihovnou o rozměrech 5,5 × 17,7 metru, kam se vešlo čtyři tisíce knih. | foto: Profimedia.cz

Stavba Vlčího domu s obytnou plochou 1 400 metrů čtverečních trvala čtyři roky a Jacka Londona stála 80 tisíc dolarů. Unikátní sídlo vyrostlo na nádherném pozemku o rozloze 490 hektarů v Glen Ellen v údolí Sonoma v Kalifornii. Parcela na rozlehlém ranči byla obklopena vinicemi, ovocnými stromy, sady a háji.

Během stavby žil se svou ženou Charmian v domě Winery Cottage, který je nyní přístupný a je v něm muzeum věnované spisovateli.

London si již v mládí vysnil ideální dům. Toužil po nejkrásnějším a nejoriginálnějším domě, moderních koupelnách, praktické snadné údržbě, elektřině, dobrém větrání a velkém počtu krbů.

Fotogalerie

Architekt Albert Farr navrhl pro Jacka Londona rustikální a individualistickou stavbu s obrovskou knihovnou o rozměrech 5,5 × 17,7 metru, kam se vešlo čtyři tisíce knih.

Na přání slavného spisovatele měl dům tekoucí vodu, ohřívače vody, elektrické osvětlení, chlazení potravin, větrání, centrální vysavač, prádelnu včetně rotační parní sušičky, vinný sklep a devět krbů. Celá stavba byla konstrukčně řešena tak, aby přečkala zemětřesení. Jack London věřil, že jeho vysněné sídlo vydrží věky a že se jím zapíše do dějin. V té době se mu neobyčejně dařilo. Dával práci lidem. Jen na ranči jich pracovalo přes padesát. Třicet dalších dělníků stavělo Vlčí dům.

„Byli lidé, kteří Jacka Londona varovali: Jenom tím domem budeš provokovat. Varovali ho také indiáni. Prý tou stavbou dráždí jejich bohy. London na to nedbal. Šel vytrvale a umanutě za svým snem,“ řekl reportér Stanislav Motl v pořadu Volání Jacka Londona na stanici Dvojka Českého rozhlasu.

Dům s 26 pokoji se stavěl z pěti základních materiálů: obrovských stoletých sekvojí, které rostly v okolí (při stavbě se používaly klády s neporušenou kůrou), balvanů, kusů vytěžené vulkanické horniny, modré břidlice a betonu.

Na zahradě vyrostl dlouhý venkovní bazén s okouny. Přízemí domu bylo určené pro společenské události, horní patra pro soukromý život a ubytování desítek hostů. V „mezonetové“ hlavní místnosti byl mohutný krb, v jídelně mohlo stolovat padesát hostů a nechyběl ani pánský salon. Veškerý nábytek v domě byl vyrobený na míru. Okapy a vodovodní potrubí bylo z mědi.

Během stavby svého vysněného sídla žil se svou ženou v domě, který je nyní přístupný a je v něm muzeum věnované spisovateli.

Během stavby svého vysněného sídla žil se svou ženou v domě, který je nyní přístupný a je v něm muzeum věnované spisovateli.

Opulentní obydlí, které se prý podobalo paláci římských císařů, bylo 22. srpna 1913 kompletně připravené na stěhování manželů Londonových. Ve dvě hodiny v noci vypukl požár. Z úžasného sídla zůstaly jen masivní kamenné stěny. Střecha se zřítila.

Požár měl ničivé účinky na všechny, kteří se na stavbě podíleli. Tragédie nejvíc dolehla na Jacka Londona. Jeho žena Charmian později napsala, že zničení domu zabilo něco v Jackovi, který se ze ztráty již nikdy nevzpamatoval. Neštěstí považoval za znamení osudu. Proč požár vznikl, nikdo oficiálně nezjistil. Šlo ale nejspíš o samovznícení.

Uvažoval sice o rekonstrukci celé stavby, ale nikdy s ní nezačal. Jeho zdraví se zhoršovalo a za tři roky od požáru, 22. listopadu 1916, London ve čtyřiceti letech umírá. Jen několik metrů od trosek paláce stojí velký pískovcový náhrobní kámen s jeho jménem, zde je uložen jeho popel.

Kamenné ruiny Vlčího domu stále stojí a jsou součástí státního historického parku Jacka Londona, který byl v roce 1963 vyhlášen národní kulturní památkou.

Jack London, který se narodil 12. 1. 1876 jako John Griffith Chaney v San Francisku v Kalifornii, byl slavný americký spisovatel, novinář, dobrodruh, zlatokop a socialista. Mezi jeho nejslavnější knihy patří Volání divočiny, Bílý tesák, Martin Eden a Tulák po hvězdách.

Na sklonku života trpěl kurdějemi, tropickými infekcemi, potýkal se s alkoholismem, závislostí na morfiu, úplavicí a urémií. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dvě dcery. Jack London napsal tolik knih o vlcích a psech, že mu jeho přítel George Sterling dal přezdívku Vlk.

Autor:




Nejčtenější

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.