Celý nábytkářský svět na něj čekal, protože milánskými trendy se řídí výrobci i zákazníci. A protože nábytkáři na "šrotovné" sázet nemohou, napjatě se očekávalo, s čím designéři přijdou. Jako politici i oni vsadili na změny.
Cíl je přece jasný - prodávat. Ve velkém. Proto zmizel zbytečný luxus (nebo dojem z něj), na prvním místě byla funkčnost a optimismus, radost ze života. Schopnost nebrat život tak vážně.
Designéři proto vyrukovali s bílou barvou, která výrazně potlačila tak pro Italy typickou tmavě hnědou a černou. Bílou doplnili veselými odstíny nebo elegantní černou, navíc si občas pohráli s dekorem, jímž ozvláštnili dvířka. Ale s citem!
Bílá v kombinaci s bílou je už klasika
Určitá zdobnost se prosadila ostatně všude, od textilu přes rámy zrcadel až po lampy nebo lustry. Po strohém minimalismu to byla pro mnohé příjemná změna.
Zmenšily se také proporce. Místo velkých kusů nábytku se objevily hlavně drobnější, které svým nepravidelným rozmístěním (hlavně zavěšené na zdi) vytvářely pocit pohybu a hravosti.
Pověsit skříňky podle momentální potřeby či nápadu usnadnilo i to, že na nich téměř – kromě dětského nábytku – zmizely úchytky. Odpadla tak nutnost brát ohledy na určitý řád při instalaci skříněk.
Posuvná dvířka šetří místo
Bezúchytková dvířka se otevírala buď na magnety (stačí lehce klepnout v příslušném místě a dvířka "odskočí"), nebo se posouvala do stran díky důmyslnému kování.
A samozřejmě zde byla řada regálů a policových knihoven, nezřídka v podobě sloupků, které lze postavit všude, a to i v naprosto miniaturním prostoru. Připomínaly spíše věšáky než knihovny.
Závěsné police si stále udržují velkou oblibu
Sklo a plasty
Snad nikdy nemělo na veletrhu premiéru tolik židlí a drobných solitérů z plastu. Předháněly se firmy i návrháři, vtipné nápady podpořily technologie, které dovolují vytvářet z plastů neuvěřitelné tvary.
Nejvyhledávanější expozice tak měly firmy, v jejichž nabídce se plastový nábytek objevuje nejčastěji – Kartell, Moroso, Magis i další.
Plast nemá žádná barevná omezení
Kult velkého stolu dovedli Italové k dokonalosti i díky kování, s jehož pomoc dokážou rozložit na velké formáty stoly dřevěné, kovové i skleněné. Nad nimi často zářily nikoli lustry, ale velké stojací lampy, které lze postavit kdekoli.
Sklo se výrazně prosadilo i na dvířkách skříněk a často vytěsnilo drahé laky. To byl další, velmi výrazný trend - drahé materiály na sebe rozhodně neupozorňovaly. Do pozadí ustoupily i výrazné dezény tropických dřevin.
Nábytek tak působil mnohem "mladistvějším" i finančně dostupnějším dojmem než v předchozích letech.
S tím souvisela i široká nabídka rozkládacích pohovek, které výrobci dokázali skrýt třeba i do čtvercového pufu.
Velký stůl nesmí v bytě chybět
Majitelé garsoniér a malých bytů tu mohli najít spoustu inspirace, jen škoda, že na českém trhu se zatím právě neobjevují.
Z českých firem byl na salonu pouze Ton Bystřice pod Hostýnem (již tradičně), několik se jich zúčastnilo veletrhu Euroluce.
Dětský nábytek hýřil barvami
Salone Internazionale del Mobile48. ročník Mezinárodního veletrhu nábytku v Miláně – Salone Internazionale del Mobile – navštívilo na výstavišti Rho během 22. až 27. dubna více než 300 tisíc návštěvníků, prezentovalo se zde téměř tři tisíce vystavovatelů. Vedle Salonu se zde konal 25. ročník veletrhu svítidel Euroluce, který se pravidelně střídá s výstavou kuchyní Eurocucina, a také výstava designérů SaloneSatellite (12. ročník), to vše na ploše více než 200 tisíc metrů čtverečních. |
