Mosaz na betonových kvádrech a levitujících kruzích  zde vlastně zdatně supluje...

Mosaz na betonových kvádrech a levitujících kruzích zde vlastně zdatně supluje zlato v jakési naturální, až surové podobě, která kontrastuje s elegancí a jemností zlatých šperků. | foto: Archiv soutěže Interiér roku

Když klenotnictví vypadá jako obývací pokoj a výstavní síň zároveň

  • 1
Tmavé, uvnitř nasvětlené vitríny se šperky, před nimi pult. Za ním obsluha, před pultem zákazník. Dva světy, které stojí proti sobě. Architekt Frank se rozhodl toto nepsané pojetí změnit a přišel s prostorem pro vzájemnou komunikaci.

Klenotnictví Diagram v centru Bratislavy získalo k dispozici pouze malý prostor, naštěstí s vysokou klenbou, typickou pro historické domy. Architekt Martin Frank jej nechal zcela „vyčistit“ a zbavit jakýchkoliv příkras.

Návrh postavil na kontrastech. „Jsou to symboly: elegance versus prostota, střídmost versus opulence zlatých a stříbrných klenotů, robustnost mosazných a betonových boxů versus jemné zpracování šperků,“ popisuje svůj přístup k řešení architekt Frank.

Tvary skleněných a betonových kvádrů korespondují i s architekturou v okolí.

Svůj projekt přihlásil do soutěže Interiér roku v kategorii Veřejný interiér, kterou organizuje Institut bytového designu, v letošním ročníku poprvé pro Českou i Slovenskou republiku.

Beton i bílý mramor

Při výběru materiálů se architekt kontrastů opravdu nebál: místo zde mají beton a mosaz, ale také sklo, kožešiny a bílý mramor. Na betonovou surovou podlahu umístil čtyři ostrůvky v pomyslném čtverci, který prostoru dává řád a zároveň umožňuje vzájemnou komunikaci.

Vedle dvou ostrůvků určených pro prezentaci a doplněných skleněnými krystaly a kožešinovými deskami tak stojí prodejní ostrůvek s jedinou nízkou skleněnou vitrínou a pak čtvrtý jako místo k usednutí a přemýšlení. Můžete si zde dát i sklenici vody či kávu. Připadáte si tu tedy spíše jako na návštěvě než v „nudném“ obchodě.

Mosazné kruhy levitující v prostoru s trubkami světelných zdrojů, které decentně svítí jen pod sebe, představují jediný lineární prvek v prostoru, který spojuje všechny ostatní do jednotného celku.

Pod kruhy vyrůstají z podlahy betonové kvádry v kombinaci s elegantní, ale hrubě patinovanou mosazí. Surově popraskané šedé dřevo, tak příjemné na dotyk na deskách pultu, funguje jako horizontál­ní členění prostoru. V nízkém horizontu odrážejí okolí odlehčené zrcadlové kvádry, opticky zvětšující prostor klenotnictví.

Místo přísných a uzavřených vitrín lemují stěny prostě osazené a decentně nasvětlené police pro bytové parfémy a luxusní svíčky, hlavní prostor pro vystavení však představují skleněné kvádry s geometricky uspořádanou skladbou mosazných „větví“, určených pro zavěšení jednotlivých šperků.

Martin Frank ani zde nezapřel tvůrce bytových interiérů, jejichž majitelé o nich mluví jako o relaxačním a uklidňujícím prostoru, kam se rádi vracejí. Totéž by mělo platit o tomto klenotnictví.