Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Iglú, nebo plášť? Studenti navrhli, co s Labskou boudou, podívejte se

  5:04aktualizováno  5:04
Labská bouda jakožto výkvět normalizační architektury už léta leží v žaludku milovníkům Krkonoš. Studenti architektury z ČVUT navrhli, co by se s ní dalo dělat. "Byl to obrovský omyl doby a jen zaretušovat současný stav není správná cesta," míní jejich vedoucí, architekt Vít Kándl.

Viačeslav Filipenko navrhl skrýt Labskou boudu pod opláštění a zcela změnit její vnitřní dispozice včetně umístění vchodů. | foto: Viačeslav Filipenko

Na existenci návrhů vzniklých na fakultě architektury pod Kándlovým vedením upozornily Lidové noviny. V nich také pedagog a zkušený odborník jako nejlepší vizi pro přestavbu vyhodnotil práci Viačeslava Filipenka.

Viačeslav Filipenko navrhl skrýt Labskou boudu pod opláštění a zcela změnit

Viačeslav Filipenko navrhl skrýt Labskou boudu pod opláštění a zcela změnit její vnitřní dispozice včetně umístění vchodů.

Labská bouda

Labská bouda v Krkonoších v podobě, jakou jí dali architekti v 70. letech minulého století.

Ten navrhl místo ostrých rysů opláštění a změnu vnitřních dispozic. Pokojů by bylo méně, ale větších. "Správně přemístil vchod hotelu na jižní stranu a zakryl i problematické lodžie," vyzdvihl architekt.

Nejdřív se mělo bourat...

Jenže i vznik studentských návrhů byl složitější. První čtyři totiž spatřily světlo světa už v době, kdy se uvažovalo o tom, že boudu koupí ministerstvo životního prostředí a nechá ji zbořit. Pak by se stavěl nový, do okolí lépe zapadající objekt.

"Měla by to být spíš hospoda, protože zájem o stravování je tam celoroční. Na rozdíl od ubytování, to by stačilo nouzové, kdyby někoho postihla nepohoda," míní architekt Kádl.

Zadání se chopily čtyři studentky, které už před rokem předvedly výsledky na výstavě studentských prací. Jana Kusbachová navrhla dřevěné iglú s kruhovým půdorysem.

Jana Kuzbachová pojala náhradu za Labskou boudu jako kulaté dřevěné iglú se...

Jana Kusbachová pojala náhradu za Labskou boudu jako kulaté dřevěné iglú se třemi podlažími.

Návrh interiéru nové Labské boudy od Jany Kuzbachové

Návrh interiéru nové Labské boudy od Jany Kusbachové

Podle Terezy Pecárové by nová Labská bouda mohla půdorysně vypadat jako oblázek.

Podle Terezy Pecárové by nová Labská bouda mohla půdorysně vypadat jako oblázek.

"Vzduch může snadněji obtékat budovu a netvoří ostré závětrné strany, kde se v těchto podmínkách mohou tvořit několikametrové sněhové závěje," vysvětlila s tím, že fasádu by tvořily tradiční dřevěné šindele. Budova by měla dva vchody, rovněž proto, aby jedinou cestu nezablokoval sníh.

Další návrh na nový objekt vypadá půdorysně jako oblázek nebo hruška. "Využívá velkého sklonu svahu, spodní patro je zmenšeno a ustupuje terénu," popisuje autorka Tereza Pecárová.

Na severozápadní stranu situovala zázemí Horské služby, meteorologické stanice a zaměstnanců. "Hosté a návštěvníci restaurace by měli prostor na straně opačné a tak i výhled do okolí," zdůvodnila studentka.

... ale pak nebyly peníze

Jenže loni na podzim se stát rozhodl, že na zakoupení a bourání nemá peníze. A tak soukromý majitel Labské boudy, podnikatel Martin Pumr, požádal studenty o návrhy rekonstrukce. V mezičase se pustil alespoň do základního vylepšování stávajících interiérů, kapacitu chtěl snížit.

Nového zadání se chopilo vedle už zmíněného Viačeslava Filipenka i dalších pět studentů, z nichž tři ho dotáhli až k bakalářské práci. A čtyři ukázky můžete vidět ve fotogalerii.

Návrh na přestavbu Labské boudy od Markéty Jelínkové
Návrh na přestavbu Labské boudy od Elišky Oberhoferové

Návrh na přestavbu Labské boudy Markéty Jelínkové (vlevo) a Elišky Oberhoferové

Podle Kándla je zásadní otázkou, k čemu má objekt sloužit. Dnes nabízí 24 zrekonstruovaných pokojů. Turisté mohou využívat i bufet a restauraci. Právě na nich by budoucí provoz měl podle Kándla stát.

"Zájem o ubytování je v zimě mimo svátků prakticky nulový, není tam vyžití. Navíc se k budově nesmí jezdit autem, stavět tam lanovku by bylo brutální," zdůvodňuje svůj názor, proč by měla Labská bouda poskytovat hlavně občerstvení turistům a běžkařům.

Nakonec může dojít i na stany

Velikost vidí jako hlavní problém i krajinný ekolog a znalec krkonošské architektury Pavel Klimeš: "Mám pocit, že v zadání nebylo dostatečně zdůrazněno, že Labská bouda je prostě obrovská a nepřijatelně ruší krajinný ráz. A to žádné změny opláštění, se kterými přichází třeba návrh Viačeslava Filipenka, neřeší."

Návrh Václava Odvárky na proměnu Labské boudy. - Pohled severovýchod

Návrh Václava Odvárky na proměnu Labské boudy v budovu s částečně zcela odkrytým skeletem, přičemž na patrech by vznikly prostory pro stanování.

Tadeáš Kopča by střechu Labské boudy pokryl pochozí trávou, skelet skleněnými

Tadeáš Kopča by střechu Labské boudy pokryl trávou, skelet skleněnými panely, ve kterých by se zrcadlila okolní krajina.

Návrh na přestavbu Labské boudy od Markéty Jelínkové

Návrh na přestavbu Labské boudy od Markéty Jelínkové počítá se zachováním dnešního tvaru, ale s výraznou změnou pláště.

Nejreálněji se podle něj jeví představa ponechat jen několik pokojů a v obnaženém betonovém skeletu vytvořit místa pro stany. Takový návrh už dříve představil tehdejší student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Václav Odvárka (více o něm se dozvíte zde).

Uznává ho i Kándl: "Je tam naznačený princip odkrytí skeletu, je možné ho i zbourat a nechat fragment."

Všem účastníkům diskuse o Labské boudě je ale jasné, že nakonec záleží na tom, jak se k návrhům postaví majitel budovy a co bude ochoten zaplatit. Martin Pumr je v zahraničí a zatím představy studentů ani svoje nekomentoval.

"Nestačí, aby dům plnil jen své funkce, ale aby také byl v souladu s okolní přísně chráněnou přírodou. O všem se dá diskutovat," říká Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku. Ta se už dříve nechala slyšet, že současnou stavbu by bylo nejlepší zbourat.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.