Vždy je proto lepší obrátit se na odborníky ve specializovaných firmách, kteří s výběrem poradí a dokáží podlahu také odborně položit. I tady platí, že spěch se nevyplácí a zároveň že podlaha je základem kvalitního a pohodlného bydlení.
Dobrá podlaha vyžaduje nejen výrobu z dobrých a trvanlivých materiálů, ale také kvalitní základy. Těžko lze položit dobrou dřevěnou podlahu bez předchozí úpravy podlahové plochy v dané místnosti.
Pak už je jen potřeba rozlišit podlahu do jednotlivých prostor v domě nebo bytě. Například kuchyně patří mezi nejobývanější, nejnavštěvovanější a tudíž nejfrekventovanější prostory v domě. Vybrat podlahu do kuchyně proto patří k těm nejnáročnějším úkolům.
Na výběr je široká škála možností. Kromě koberců lze snad do kuchyně umístit v podstatě cokoliv, ani tady se meze nekladou – záleží na vkusu uživatele, provozním zatížení a nárocích uživatele na budoucí údržbu. Základní vlastnosti, které by měla podlaha v kuchyni splňovat, jsou především protiskluznost a odolnost vůči skvrnám a mastnotě.
Tradiční, velmi odolná a tvrdá krytina, kterou můžeme do kuchyně vždy bez obav použít, je dlažba. Snese vysoké zatížení, jakému je vystavena podlaha pod těžkou kuchyňskou linkou například s kamennou pracovní deskou. Hodí se sem podle zařízení kuchyně jak jednobarevné vzory, tak nejrůznější kombinace různě velkých a různě barevných dlaždic.
V poslední době jsou moderní obdélníkové tvary dlaždic v kombinaci se čtvercovými nebo dokonce s mozaikou. Barevná škála je natolik bohatá, že lze sjednotit podlahu s ostatními zařizovacími předměty. Výrobci prostě myslí na všechno.
Dobře položenou dlažbu poznáme i podle kvality spárovací hmoty. Správně zvolenou spárovací hmotou, která odpuzuje vodu, docílíme neusazování nečistot a tím zachování původního vzhledu. Ani keramická dlažba nemusí být studená, výborně se totiž hodí pro instalaci podlahového topení a tak ji lze průběžně temperovat.
Pro tuto vlastnost se dlažba hodí i do dalších obytných prostor, zejména koupelen. V rámci otevřeného prostoru v přízemních částech domů prolíná často dlažba z kuchyňské části přes jídelnu do obývacích prostor. Tady je podlahové topení také na místě. Majitelé mnoha domů nám také nezávisle na sobě potvrdili, že dlažba se příjemně uklízí.
Dá se kromě vytírání průběžně čistit i pomocí vysavače. A ještě jeden postřeh: vše, co spadne na dlažbu v kuchyni, se pravděpodobně rozbije, přičemž kvalitní dlaždice zůstanou bez jediného škrábnutí. Tím je jemně naznačeno, že ani na dlažbě se nevyplácí šetřit.
Velké možnosti trhu
To, co se hodí do kuchyně, hodí se pravděpodobně do celého domu či bytu: záleží hodně na tom, jakému zatížení bude podlaha do budoucna vystavena. Pro kuchyňské prostory se hodí výtečně také vinylové krytiny, linoleum a kaučuk.
Dnešní trh nabízí řadu velmi zdařilých PVC podlahovin, které jsou stále oblíbenější: kromě klasických rolí se vyrábějí i ve čtvercích nebo formátech, které odpovídají lamelám dřevěných parket. Dokáží výborně imitovat nejrůznější přírodní materiály, a to nejen pohledově, ale i plasticky.
Vinylová podlaha vyniká vysokou chemickou odolností vůči mastnotě a desinfekčním prostředkům, měkkostí nášlapu, celkovou elasticitou, která chrání podlahu při pádu těžkých předmětů a poměrně dobrou údržbou. Tyto materiály se pohybují v nejrůznějších cenových relacích, v případě velmi levných PVC podlahovin už riskujeme rychlé ošlapání povrchu.
Také linoleum je tradiční, velmi odolná přírodní podlahovina. V kuchyni určitě své místo obhájí. Linoleum se vyrábí ze směsi lněného oleje, pryskyřic a dřevěné nebo korkové moučky. Je probarveno v celé tloušťce a vykazuje odolnost proti oděru a rychlému prošlapání.
Nespornými výhodami je příjemný povrch beze spár, odolnost proti otlaku nebo popálení a pružnost. Této krytině pouze nesvědčí dlouhodobé působení vody, při správné údržbě však vznikne odolná a atraktivní podlaha na dlouhou dobu.
I kaučukové podlahy jsou možným řešením pro prostory kuchyní. Jsou nejen velmi odolné, ale také měkké v nášlapu, čímž tlumí kročejový hluk. Na trhu jsou mramorované vzory, syté pastelové barvy, velmi hladké povrchy i známé “penízkové“ gumy.
Co se týká designu, výrobci hbitě zareagovali a přizpůsobili nabídku kaučukových podlahovin jak konzervativním zákazníkům, tak těm, kteří dávají přednost modernímu pojetí interiéru. Nelze říci, zda se jmenované podlahy hodí i do ostatních obytných prostor, nicméně “proti gustu žádný dišputát“.
Dřevo se vrací
Ke kuchyním se ještě vrátíme, ale ani ostatní místnosti nesmějí zůstat pozadu. Pokud dává uživatel přednost přírodním materiálům, pravděpodobně zvolí jako podlahový materiál přírodní dřevo. I tady je dobré obrátit se na odborníky. Přes mnohé a velmi zdařilé imitace dřeva mají dřevěné podlahy stále více příznivců.
Každý, kdo si chce takovouto podlahu pořídit, by měl mít na paměti, že dřevo je stále “živý“ materiál, který více či méně reaguje na vlhkost a teplotu a v závislosti na tvrdosti dřeva je poměrně náchylné na mechanické poškození. Ani se vznikem drobných škrábanců a povrchových škod si ovšem není třeba dělat starosti: stačí poškozené místo přebrousit, znovu opatřit nátěrem a oprava je hotova.
Ideální podmínky pro pokládku a užívání dřevěné podlahy jsou asi 40-60 % vlhkosti vzduchu a teplota okolo 20 stupňů. Tyto faktory příliš nepřejí kuchyním, kde jsou zmíněné hodnoty častokrát překračovány. Při nízké vlhkosti vzduchu se dřevo nepřiměřeně vysušuje a tvoří se spáry, naopak při vyšších hodnotách vlhkosti dřevěné parkety či fošny bobtnají a podlaha se deformuje.
Pokud je rozhodnutí pro dřevěnou podlahu v kuchyni konečné a zákazník si uvědomuje, že dřevo zůstane dřevem se vším, co k němu patří, měl by se poradit s odborníkem, jak dřevěnou podlahu ošetřit. Základní volba je mezi lakem a olejem. Olej dřevo impregnuje, povrch zůstává přirozený a podlaha může díky otevřeným pórům dýchat.
Tím je dostatečně chráněna proti zašpinění a působení vody. Takto ošetřená podlaha vyžaduje častější údržbu a alespoň jednou za rok novou vrstvu ošetřujícího oleje. Povrchová úprava lakem nabízí vysokou odolnost a mnohem nižší nároky na údržbu. Lak vytvoří ochrannou vrstvu, póry se zcela uzavřou a podlaha se celkově lépe udržuje. Dřevo se pak ovšem hůře vyrovnává s teplotními a vlhkostními rozdíly.
Vybírejte, ale s rozvahou
Napodobováním struktur a barevnosti dřeva se dlouhodobě zabývají výrobci laminátových podlahových krytin. Laminátové podlahy mají řadu odpůrců i příznivců a opět záleží na vkusu budoucích uživatelů a možnostech daných prostor. Řada inovací se na těchto materiálech odráží ve velké nabídce vzorů, barevnosti a imitacích vzorů dřeva či dlažby.
Laminátové podlahy nabízejí retro barevná provedení či povrch věrně kopírující přírodní struktury, pro větší autentičnost pak dokonce přiznávají spáry mezi jednotlivými lamelami. Do kuchyně se tyto podlahy příliš nehodí, zato jsou stále oblíbené v obytných prostorách, například v podkroví domů.
Zajímavou alternativou přírodních materiálů je bezesporu korek. Nutno říci, že kuchyní s touto podlahou k vidění moc není. Na trhu jsou k dostání celoplošné, lepené korkové dlaždice nebo plovoucí korková podlaha. Do kuchyně je lepší zvolit celoplošné lepení kvůli možným únikům vody.
Korková podlaha je měkká a teplá, zároveň lehce odpruží časté “pochodování“ sem a tam podél kuchyňské linky. Šetří přitom nejen nohy, ale především záda – a to je velké plus. Korek navíc dobře zvukově izoluje a poměrně snadno se udržuje. Přesto korkové podlahy nacházejí své místo spíše v podkrovích domů a zdá se, že se ještě úplně “nenašly“.
Také zatím ne zcela objevené bambusové krytiny skýtají mnoho možností nejen pro kuchyně, ale i pro ostatní prostory v domě nebo bytě. Jsou atraktivní a stále více žádané pro svou nezaměnitelnou tvrdost a odolnost proti oděru. Odolávají bezpečně dokonce chemikáliím, úporné mastnotě, mechanickému poškození i ohni.
Údržba této netradiční a dá se říci i poměrně atraktivní podlahy je vcelku jednoduchá, bambus je třeba po několika letech jen opětovně navoskovat či nalakovat.
