Parcela nebyla pro výstavbu rodinného domu příliš velká, nabízela ale příznivé podmínky: klidnou polohu, mírný jihovýchodní svah s přístupovou komunikací ze severní strany, kultivovanou lokalitu s již vybudovanou infrastrukturou a novou zástavbou.
Již zde stačila vyrůst i zeleň a architekti se nemuseli vypořádávat s u nás takřka univerzálním regulačním požadavkem na sedlovou střechu, který bývá zpravidla pro příznivce soudobé architektury velkým oříškem.
"Klienti měli přesnou představu, jak chtějí bydlet – zděný dům pro čtyřčlennou rodinu, s plochou střechou, s kvalitními materiály a barevně kontrastní fasádou, takže jsme se od začátku dobře shodli," komentuje svou práci Filip Ditrich, autor návrhu, jehož základem je účelná dispozice s důsledně oddělenou ložnicovou částí.
Dispozice jako stavebnice
Kompozice se skládá ze dvou základních geometrických těles - dvoupodlažní krychle, kde jsou umístěny ložnice a dětské pokoje se zázemím, a přízemního kvádru se společným obývacím prostorem.
Oba funkční celky dispozičně spojuje prosklená schodišťová hala, která odděluje klidovou zónu a také maximálně prosvětluje interiér. Příhodná orientace parcely umožňuje otevřít obytné místnosti velkými okny na jižní stranu, do slunné zahrady s terasou, do ulice a na sever pak umístit prostory zázemí.
Ve východní a západní fasádě, směrem k sousedním parcelám, se počet a velikost oken omezuje na minimum, aby bylo zachováno soukromí rodiny.
V přízemí napravo od vstupní haly najdete ložnici rodičů s vlastní šatnou a koupelnou a také pracovnu. Tu lze využít zároveň i jako druhou ložnici, případně pokoj pro hosty. Levá část dispozice začíná dvojgaráží, na niž v podélném směru navazuje zázemí, kuchyň, jídelna a obývací pokoj.
Úroveň podlah sleduje reliéf terénu, garáž a obývací pokoj jsou sníženy oproti úrovni kuchyně a jídelny o několik schodišťových stupňů. Tím jsou jednotlivé funkční celky důsledně odděleny, aniž by se navenek narušila jednolitá hmota kvádru, a obývací část získala větší výšku stropu, což prostoru dodává na vzdušnosti.
Detaily zhodnocují celek
Odmyslíme-li si barevné omítky, z čistě racionální dispozice mohl vyrůst nenápadný, možná až fádní dům. Architekti ale tento koncept oživili řadou atypických prvků, které dodávají stavbě "přidanou užitnou hodnotu" a posilují její individuální charakter.
Při pohledu zvenčí si všimneme arkýřového okna v jižní fasádě, zvýrazněného vyzděným orámováním. V interiéru vzniklo na jeho širokém parapetu příjemné intimní místo k odpočinku.
Dalším atypickým prvkem je zděná předstěna v obývacím pokoji, vybavená řadou nik, integrovaným osvětlením a vestavěným krbem. Jednoduchý, originální a nepříliš nákladný způsob, jak vyřešit knihovnu. Podobný prvek se opakuje i v jídelně, kde tvoří předěl mezi pracovní částí a stolováním.
Technickou lahůdku představuje schodiště v hale. V zájmu maximální vzdušnosti a prosvětlení zde nenajdeme podstupnice ani přiznanou nosnou konstrukci. Stupně jsou samonosné, osazené na konzolách kotvených do stěny. Subtilní ocelové tyče na volném konci stupňů plní pouze bezpečnostní funkci.
"Velkým kladem tohoto domu je, že klienti věděli, co chtějí, a přáli si dotáhnout realizaci až do konce včetně zařízení a zahrady. To je zároveň důvod, proč považuji výsledek za zdařilý," uzavírá Filip Ditrich.
Nejdéle se hledal pozemek
"Při rozhodování o tom, zda vůbec stavět vlastní dům, bylo pro nás zásadní, že nechceme dělat dětem taxikáře a jezdit každý den autem do práce. Tato zdánlivě jednoduchá podmínka způsobila, že nejobtížnější fází výstavby domu bylo získání vhodného pozemku. Trpělivost se vyplatila, k metru je to od nás asi osm minut chůze," říká majitel.
Vyhledání a pořízení vhodného pozemku trvalo více než tři roky, během nichž řada přátel majitelů domu již stavěla. "Jejich zkušenosti nám významně pomohly. Mohli jsme v praxi otestovat některé jejich nápady, využít ty, které jsme považovali za dobré a vyhnout se řadě chyb. Jsme přesvědčeni, že na výsledku to je znát," konstatují.
Kuchyňskou linku architekti navrhli z lakovaných MDF desek v neutrální nadčasové kombinaci antracitové a bílého laku
Toto období "přípravy" pomohlo majitelům vytvořit si jasnou představu a formulovat požadavky pro architekta. Vybírali ho na základě osobních doporučení, chtěli mít jistotu, že dům budou plánovat s lidmi, kteří mají obdobný přístup a vkus.
"Architekt občas dokázal být i nekompromisní, například když se nám ve stavební fázi zdála velikost některých oken předimenzovaná. Teď oceňujeme, že bydlení v domě je příjemné a vzdušné," říká spokojený investor.
Nejoblíbenějším místem celého domu se stalo jednoznačně arkýřové okno, které hojně využívají všichni členové rodiny jako čtecí a odpočinkový koutek. "Inspiraci k jeho vytvoření jsme si přivezli z Egypta," vysvětluje majitel.
Od počátku rodina věděla, že dům bude hodně barevný. "V bílé jsem žila třicet let a už toho bylo dost," usmívá se majitelka.
Technické údajeZastavěná plocha: 240 m² Užitná plocha: 241 m² Konstrukce: betonové základové pasy, zdicí systém Porotherm, obvodové zdivo zatepleno kontaktně fasádním polystyrenem, monolitické železobetonové stropy, jednoplášťové nevětrané ploché střechy Výplně otvorů: dřevěná euro okna s izolačními dvojskly, venkovní žaluzie, vnitřní dveře dřevěné dýhované do obložkových zárubní |
AutořiIng. arch. Filip Ditrich *1970 Mgr. Ing. arch. Jindřich Sadílek * 1968 |