Hygiena něco stojí

- Voda má patrně smutný primát, alespoň pokud jde o zdražení. Ještě v roce 1990 se za kubík vody včetně stočného platilo osmdesát haléřů, dnes jej pod 36 korun, tedy za 45krát vyšší cenu, pořídí jen ti šťastnější. Ti, co mají smůlu, platí ještě mnohem více. Mýt se člověk asi nepřestane,a tak nezbývá nic jiného, než začít šetřit. Každý člověk má jinou spotřebu vody, ale její "rozložení" bývá přibližně stejné. Téměř sedmdesát procent připadá na koupelnu a klozet, zbývající část vody je spotřebována při přípravě jídla a mytí nádobí. Z tohoto rozdělení také vycházejí možnosti, kde ušetřit.
Začít lze od baterie

Po kohoutkových a směšovacích bateriích vedou dnes na trhu jednoznačně pákové baterie. Mají totiž v porovnání s prvními dvěma typy mnohem nižší spotřebu. Někteří odborníci tvrdí, že pákové baterie šetří kolem 30 procent vody, jiní se přiklánějí k číslům ještě vyšším: "Díky zkrácení času potřebného na regulaci množství a teploty vody je odstraněno její zbytečné odpouštění bez užitku. Při měření nám vyšlo, že pákové baterie ušetří až 50 procent vody v porovnání s kohoutkovými bateriemi. Je jasné, že se tím ušetří nejen voda, ale také energie potřebná na její ohřev," tvrdí Jan Fišer z finské firmy Oras, která patří k největším evropským výrobcům vodovodních baterií. Samozřejmě se dodnes prodávají baterie, u nichž z jednoho kohoutku vytéká voda studená a z druhého horká. Najdete je ovšem spíše u značkových firem, které mají v nabídce takzvané retro modely. Levné právě nejsou, umyvadlová baterie se zde klidně pohybuje kolem osmi až deseti tisíc korun. Aby byla spotřeba vody alespoň o něco nižší, bývají tyto baterie opatřeny omezovačem průtoku. Ten lze najít i u běžných pákových baterií, zpravidla pod označením ekoknoflík. Pokud jde o technické podmínky, pak by kartuše baterie měla mít keramické destičky, aby vydržela půl milionů cyklů neboli 500 000 otevření a zavření baterie. Tyto údaje má prodejce vědět velmi přesně! Za současný vrchol v šetření vodou i energií jsou pokládány termostatické baterie. Lze je vřele doporučit hlavně do sprchových koutů a k vanám, protože jsou nejen úspornější, ale i bezpečnější - spolehlivě zabrání opaření. Z termostatické baterie totiž otočením jediného knoflíku vytéká voda v teplotě, kterou si předem nastavíte. Zpravidla to bývá doporučená teplota 38 stupňů Celsia. Tím, že si nemusíte pracně "míchat" teplotu vody (u běžných kohoutkových baterií to trvá až 18 sekund, další litry mizí zbytečně při zavírání), ušetříte přibližně třetinu až polovinu vody. Náklady na baterii se vám tak vrátí během jednoho až tří let, ceny se totiž pohybují průměrně kolem čtyř až deseti tisíc. Samozřejmě je důležité, jak se myjete. Kdo se rád cachtá a máčí ve vaně, spotřebuje na jedno umytí hodně přes 100 litrů vody. Na sprchování však stačí asi třetina, zejména při použití úsporné sprchy. Zatímco běžné sprchy mají průtok kolem 20 až 30 litrů za minutu, úsporné necelých deset litrů. Přitom člověk pod sprchou rozdíl v množství vody díky regulátoru průtoku nepozná.

Klozet versus hygiena

Spousta peněz, alespoň obrazně řečeno, zmizí v černé díře. Staré klozety totiž mívají nádrž na devět litrů vody, což není množství, které by - po přepočtu na roční spotřebu vody - zrovna potěšilo peněženku. Ve čtyřčlenné rodině musíte počítat minimálně se čtyřmi "návštěvami" na osobu denně,a to znamená 144 litrů za den a 52 560 litrů vody za rok. Když se pořídíte novou klozetovou mísu s takzvaným dvojitým tlačítkem, které podle potřeby umožňuje spláchnutí třemi nebo šesti litry vody, ušetříte denně 84 litrů (počítá se s jedním "velkým" spláchnutím a třemi "malými"). Za rok je to 30 660 litrů, což při ceně 36 korun za jeden metr krychlový vody včetně stočného dělá 1104 koruny. A protože nový "kombík" neboli na zemi stojící klozet s pevně přišroubovanou keramickou nádržkou lze pořídit již kolem 2200 až 2500 korun, ušetříte si na něj během dvou let. Při výběru nového klozetu se proto doporučuje klozet s dvojitým tlačítkem splachování, nebo přímo výrobek, kde se výrobcům podařilo dosáhnout dokonalého spláchnutí již se 4,5 litry vody. "Dvojité tlačítko cenu klozetu nezvýší, protože jde vlastně jen o změnu plastové mechaniky umístěné v nádržce," tvrdí Richard Sukač z Keramických závodů Znojmo, jednoho z největších tuzemských výrobců sanitární keramiky. Upozorňuje však na to, že přibližně po pěti letech se vyplatí celou tuto mechaniku vyměnit, dříve, než začne zlobit sama. Jiří Štekr z firmy Sanitec, která zastupuje předního německého výrobce sanitární keramiky Keramag, má ještě jeden tip: "Tam, kde je v rodině hodně mužů nebo kde se vede rušný společenský život se spoustou návštěv, se může vyplatit i pisoár. Na jeho spláchnutí totiž stačí pouhé dva litry vody."

Podcenit znamená zaplatit

Někomu se může zdát, že kapající kohoutek nebo občas protékající klozet je maličkostí, nad níž lze mávnout rukou. Omyl. A pěkně drahý.Když si někdo dá tu práci a podívá se třeba na vodoměr ráno před odchodem a pak po návratu z práce večer, může s hrůzou zjistit, že peníze, které ho stojí protékající voda na WC, by klidně stačily na benzín pro jeho automobil. Měsíčně se tak totiž může "ztratit" 30 až 60 kubíků vody.
(řez)

Drobné úniky vody

ztráty (m 3) za hodinu za den za měsíc

kapající kohoutek slabě 0,001 0,024 0,72
silně 0,00225 0,0054 1,62
protékající splachovač slabě 0,006-0,0041 0,15-1 4,5-30
silně 0,041-0,083 1-2 30-60

Zdroj: Střecha - časopis majitelů domů

Páková baterie opatřená eko-knoflíkem, u nichž lze nastavit maximální teplotu vody, mohou mít i pohodlnou spršku.