Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moravský rodák a slavný architekt Gessner má v Kloboukách svou lavičku

  1:00aktualizováno  1:00
Co by nejlépe vystihlo odkaz slavného architekta a valašskoklobouckého rodáka Huberta Gessnera? Tuto otázku vyřešilo město netradičně a na počest architekta, po němž v Kloboukách zůstalo několik významných domů, odhalilo lavičku, která nese jeho jméno.

Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne lavička výhled na tři z Gessnerových staveb. | foto: Zdeněk Němec

„Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne výhled na tři z jeho skvostných architektonických děl, dům Jana Horného, dům U Slunce a dům občanské záložny,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.

Lavička upoutá návštěvníky už vzhledem, jímž se liší od ostatních. „Má kovovou konstrukci a dubové je opěradlo i sedací část. Vyrobila ji Waldorfská škola Příbram pod vedením kovářského mistra Michaela Šimka a Jarmila Bryndy,“ doplnila mluvčí radnice Lenka Zvonková.

Architekt Hubert Gessner, který proslul stavbami ve stylu secese a moderny, je považován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století. Jeho stavby lze nalézt v řadě moravských a slezských měst, ale i ve Vídni. Významně se podílel také na utváření podoby svého rodiště - města Valašské Klobouky.

Fotogalerie

Gessner se narodil 20. října 1872 v rodině valaškoklobouckých barvířů. Studoval na průmyslové škole v Brně, později ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otto Wagnera.

První práce realizoval již během studií, a to pro vídeňského sládka a klobouckého rodáka Josefa Bratmanna a také pro klobouckého starostu Franze Bratmanna, kterému navrhl obytný dům kombinovaný s tkalcovskou.

Po studiích pracoval ve Wagnerově ateliéru a také začal spolupracovat se svými spolužáky Aloisem Ludvigem a Otokarem Bémem a především se svým mladším bratrem Franzem, který rovněž studoval na vídeňské akademii.

V letech 1900 až 1906 pracoval pro zemský stavební úřad v Brně. V té době projektoval například sídlo Okresní nemocenské pokladny, ústřední městské lázně či přístavbu sanatoria. K jeho významným stavbám z té doby patří kroměřížský Zemský léčebný ústav Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Jako jeden z prvních architektů ve střední Evropě začal inklinovat k geometrizující moderně, což se projevilo například na hotelu Slezský dům v Opavě či na hotelu Jindřichův dvůr v Novém Jičíně. V rodném městě vyprojektoval například dům zámožného obchodníka Jana Horného, dům U Slunce a dům Františka Růžičky. Z jeho dílny pocházejí i mnohé průmyslové objekty.

Ve Vídni je podepsán například pod budovou nakladatelství s tiskárnou Vorwärts ve Vídni, mezi městskými parky na Sternwarterstrasse vybudoval svoji vlastní vilu. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni.

V této době vznikly podle jeho návrhu bytové komplexy Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po zabrání Rakouska hitlerovským Německem v roce 1938 dostal zákaz činnosti. Zemřel 24. dubna 1943 ve Vídni. Jeho dílo inspirovalo a ovlivnilo celou řadu dalších architektů.

Autoři: , ,




Nejčtenější

Rastr policového systému probíhá celým bytem.
Ze dvou malých bytů vznikl velký obytný prostor s posuvnými stěnami

Udělat ze dvou menších bytů jeden větší. To bylo přání mladého páru, který měl k dispozici dva byty v horním ustoupeném patru pražského činžovního domu z 20....  celý článek

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří...
Michael Douglas prodává své útočiště na Mallorce z 19. století

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří sedm nemovitostí s deseti ložnicemi a deseti koupelnami. „Jde o unikátní...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům na předměstí Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

Další z rubriky

Veškeré knihy a police se zrcadlí i na podlaze.
Knihkupectví, které vás pohltí. Architekti udělali z obchodu obří tunel

Takhle si mnozí milovníci knih představují ráj. Kam se podíváte, všude jen knihy. Knihkupectví ve starobylém čínském městě Čen-jüan využilo moderní...  celý článek

Majitel stodolu opravil a nyní ji prodává za 1,25 milionu liber, v přepočtu 40...
Třicet let chátrala. Neuvěřitelná záchrana stodoly ze 17. století

Stodola ze 17. století stojí v obci Greywell v anglickém hrabství Hampshire. Od roku 1980 byla opuštěná a chátrala, až si ji v hodně špatném stavu koupil...  celý článek

Mnoho v jednom. Hotel v nizozemském Zaandamu, předměstí Amsterdamu, je zdánlivě...
Nejzářivější světové stavby. Domov pro oceánology i činžák po plastice

Světové trendy, zářivé barvy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z nich získala nominaci či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.