Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moravský rodák a slavný architekt Gessner má v Kloboukách svou lavičku

  1:00aktualizováno  1:00
Co by nejlépe vystihlo odkaz slavného architekta a valašskoklobouckého rodáka Huberta Gessnera? Tuto otázku vyřešilo město netradičně a na počest architekta, po němž v Kloboukách zůstalo několik významných domů, odhalilo lavičku, která nese jeho jméno.

Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne lavička výhled na tři z Gessnerových staveb. | foto: Zdeněk Němec

„Díky umístění uprostřed Masarykova náměstí nabídne výhled na tři z jeho skvostných architektonických děl, dům Jana Horného, dům U Slunce a dům občanské záložny,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.

Lavička upoutá návštěvníky už vzhledem, jímž se liší od ostatních. „Má kovovou konstrukci a dubové je opěradlo i sedací část. Vyrobila ji Waldorfská škola Příbram pod vedením kovářského mistra Michaela Šimka a Jarmila Bryndy,“ doplnila mluvčí radnice Lenka Zvonková.

Architekt Hubert Gessner, který proslul stavbami ve stylu secese a moderny, je považován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století. Jeho stavby lze nalézt v řadě moravských a slezských měst, ale i ve Vídni. Významně se podílel také na utváření podoby svého rodiště - města Valašské Klobouky.

Fotogalerie

Gessner se narodil 20. října 1872 v rodině valaškoklobouckých barvířů. Studoval na průmyslové škole v Brně, později ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otto Wagnera.

První práce realizoval již během studií, a to pro vídeňského sládka a klobouckého rodáka Josefa Bratmanna a také pro klobouckého starostu Franze Bratmanna, kterému navrhl obytný dům kombinovaný s tkalcovskou.

Po studiích pracoval ve Wagnerově ateliéru a také začal spolupracovat se svými spolužáky Aloisem Ludvigem a Otokarem Bémem a především se svým mladším bratrem Franzem, který rovněž studoval na vídeňské akademii.

V letech 1900 až 1906 pracoval pro zemský stavební úřad v Brně. V té době projektoval například sídlo Okresní nemocenské pokladny, ústřední městské lázně či přístavbu sanatoria. K jeho významným stavbám z té doby patří kroměřížský Zemský léčebný ústav Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Jako jeden z prvních architektů ve střední Evropě začal inklinovat k geometrizující moderně, což se projevilo například na hotelu Slezský dům v Opavě či na hotelu Jindřichův dvůr v Novém Jičíně. V rodném městě vyprojektoval například dům zámožného obchodníka Jana Horného, dům U Slunce a dům Františka Růžičky. Z jeho dílny pocházejí i mnohé průmyslové objekty.

Ve Vídni je podepsán například pod budovou nakladatelství s tiskárnou Vorwärts ve Vídni, mezi městskými parky na Sternwarterstrasse vybudoval svoji vlastní vilu. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni.

V této době vznikly podle jeho návrhu bytové komplexy Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po zabrání Rakouska hitlerovským Německem v roce 1938 dostal zákaz činnosti. Zemřel 24. dubna 1943 ve Vídni. Jeho dílo inspirovalo a ovlivnilo celou řadu dalších architektů.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.