Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hříšný byt sochaře Opočenského změnila jeho mladá manželka

aktualizováno 
Sochař Pavel Opočenský, jeho mladá žena Julie a kocour Šeďák, to jsou zatím tři nájemníci bytu 2+k.k. v pražských Nuslích. V dubnu k nim přibude miminko, které spolu manželé čekají a tak byt prochází velkou rekonstrukcí.

Sochař Pavel Opočenský s manželkou Julií bydlí v pražských Nuslích | foto: Milan NováčekiDNES.cz

Ta ostatně pomalu začala už dávno předtím než se známý sochař vrátil z vězení, kde si odpykával tříletý trest za zneužívání nezletilých dívek. Tehdy hospodařila v bytě po jeho mamince jeho půvabná přítelkyně, kterou si vzal před rokem při jednodenním „opušťáku“ z vězení.
 
„Doma jsem to nepoznával, Julie to tady velice změnila. Hlavně to tu zprůhlednila, bylo to totiž hotové skladiště. Stůl v obývacím pokoji býval například zarovnaný do výšky dvaceti centimetrů. Mně to ale nevadilo. Vždycky jsem si odhrnul malý kousek na rohu a na něm pracoval. Stačilo mi to. Když padl nějaký prach, sklepal jsem ho z vrchních papírů a bylo to. Žil jsem zkrátka jako svobodný chlap, který se nehodlá zabývat uklízením a dalšími nesmysly,“ vzpomíná Opočenský.
  
„Bylo těžké všechno tady uklidit a pořád to ještě není v té fázi, v jaké by to mělo být,“ pokračuje jeho manželka.

„Už je to skoro pět let, co tady bydlím. Když jsme s Pavlem ještě chodili, tak jsem tady bydlela první rok tak napůl. Pak ho zavřeli a já tady tři roky bydlela sama. Ale když je člověk sám, nemá na nic tu správnou energii a tak se mi do nějakého zvelebování ani nechtělo. Těšila jsem se, až na tom tady budeme pracovat společně. Stihli jsme už kuchyň a architekt nám vyrábí skříně na míru do ložnice. Na ty se hodně těším. Budu taky ráda, až  budu mít svůj kout s psacím stolem. Dřív mi nechyběl, protože tady Pavel nebyl, ale teď, když si chce třeba nahlas pustit nějakou hudbu a já se potřebuju  naopak na něco soustředit, je to problém. Nemáme zase tak malý byt,  pětapadesát metrů čtverečních je fajn, ale já mám stejně pocit, že o sebe zakopáváme. Musíme to nějak řešit,“ míní Opočenská. 

Jak bydlí Pavel Opočenský

Stěhování na půdu
Řešení se nabízí v probourání se na půdu. Na to jsou ale potřeba finance. „Jakmile budou, jdeme do toho,“ slibuje Opočenský, který jiný problém nevidí. „Jsme družstevníci, navíc je v domě pět nájemníků a tři z nich včetně nás chtějí mít něco na půdě, tak se určitě nějak domluvíme.“
 
Centrálním místem bytu je pro manželský pár pohovka, stůl a postel. Svoje oblíbené místo však ani jeden z nich nemá.

„Většinou je to tak, že když jeden zabere asi nejoblíbenější místo na pohovce, tak je na pohovce a ten druhý si třeba čte vedle v ložnici v posteli. Anebo jsme spolu, posloucháme hudbu, nebo koukáme na filmy. Když ale potřebuju pracovat, tak Pavla obvykle  vyženu do ulic, nebo do vedlejšího pokoje,“ vypráví Opočenská, která studovala bohemistiku a chtěla by se nějakému jazyku věnovat daleko víc a překládat.

Tři roky se také starala o svého partnera – sochaře jako jeho manažerka, takže by také ráda komunikovala s galeriemi, které mají o jeho tvorbu zájem, připravovala výstavy a podobně.
 
V kuchyni bývá častěji mladá paní, ráda totiž vaří i peče. Její specialitou je thajská polévka s kokosovým mlékem. „S vařením to zase nepřeháním. Když udělám třikrát týdně večeři, je Pavel úplně blažený. Rádi zajdeme občas do hospůdky kousek od nás, kde vaří výborně a nešetří porcemi.“

Jak bydlí Pavel Opočenský

V ložnici bude brzy dětská postýlka
V ložnici bude již brzy stát vedle manželské postele dětská postýlka. Provinění budoucího táty bude připomínat už jen „svatební zátiší“ – usušená svatební kytice a také některé z květin, které dostávala milovaná žena od Opočenského při každé návštěvě vězení.

Až bude bydlení i v podkroví na půdě, povedou tudy schody a postele půjdou pryč. Na jejich místě bude stát Juliin vytoužený psací stůl. Prozatím ji uspokojí vestavěné skříně na míru, do kterých zmizí všechny věci, které čekají v krabicích na své uložení. A nejsou tam jen knihy, ale také všelijaké skvosty, které za deset let své sběratelské vášně nasbíral její manžel.

„V bazaru se občas najdou úžasné věci, které nejsou za velké peníze a které mě inspirují v mojí práci. Třeba součástka k mikroskopu za pár stovek, speciální břit, který se používá, když se dělají nějaké mikroskopické řezy. Některé mikroskopy jsem napůl sestavil, napůl koupil. Je mezi nimi i refraktometr, který se ještě dodneška používá třeba v cukrovarnictví. Držák na štětce je zase stará čínská práce z 19. století, to je sakra nádhera, muzejní kousek. Získal jsem ho z galerie v New Yorku, její majitelka naštěstí miluje moji práci a tak ho vyměnila za jeden můj kousek. Má cenu tak tří až čtyř tisíc dolarů," vypráví Opočenský.

Jak bydlí sochař Pavel Opočenský

"Od jiné galeristky mám zase kus čelenky na helmici z Indonésie. Nosil ji náčelník kmene a měl tím zastrašit nepřítele. Vrhací nůž původem z Afriky je zajímavý tím, že má ženské a mužské genitálie a používal se na lovení zvěře. Vrhal se pod nohy stádu a vždy nějaký kus zasáhl, je hodně ostrý. Čočku od televizní kamery jsem koupil v nějakém bazaru u nás asi za padesátikorunu. No a náhrdelník z víček od mléka jsem vyrobil ve vězení. Původně jsem si z nich chtěl udělat sako, ve kterém bych opustil bránu věznice, ale nedostal jsem se k tomu. Sbíral jsem je ale celé tři roky, vyhlásil jsem to po lágru a všichni mi je nosili po sáčcích. Mám jich asi dva a půl tisíce,“ dodává sochař.

A jaké pochopení má pro jeho sběratelství manželka Julie? „Budu ho mít větší, až tenhle byt bude větší,“ tvrdí nastávající maminka, jež si tu kousek místa našla i pro svoji zálibu v pěstování květin. Bohužel se zelené zátiší zalíbilo kocourovi, který stihl rychle zlikvidovat vzácnou palmu. A tak je to teď jeho zátiší. 

Autoři: , pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.