První otázka bývá tradiční - je lepší koupit zasklené či otevřené knihovny? Pokud jde o finanční stránku, je to jasné. I nejlevnější zasklená knihovna přijde o 100 až 200 procent dráž než tentýž typ s otevřenými policemi. Například regál na knihy široký 80 a vysoký 200 centimetrů stojí kolem 2500 až 3000 korun, se skleněnými dveřmi už přijde asi na 7500 korun. Proto je jasné, že vám výrobci i prodejci budou zasklené regály s největší pravděpodobností vřele doporučovat.
Někomu však nemusí jít ani tak o peníze jako o bezpečnost jeho potomků. Do dětských pokojů zasklené knihovny nepatří v žádném případě. V rodinách, kde se mohou malé děti volně pohybovat po celém bytě, je také lepší používat sklo jen omezeně. Prosklené knihovny od podlahy až ke stropu bývají sice efektní, ale nebezpečné. Nepozorné dítě do nich může snadno narazit tříkolkou, o běžném pádu nemluvě. O vtipy „byla to hlava otevřená, spravilo to pár stehů“ není co stát. Kvůli dětem je také třeba přichytit vyšší knihovny s hloubkou 30 centimetrů úhelníky ke zdi, aby je na sebe nestrhly. Vysvětlujte tříletému prťousovi, že knihovna není žebřík!
PRACH SE DOSTANE STEJNĚ VŠUDE
Pokud jde o prach, který bývá rozhodujícím argumentem při výběru hnihoven zejména u pečlivých hospodyněk, je to sporné. Většina zasklených knihoven totiž chrání svůj obsah před prachem jen „na půl úvazku“. Časem zde najdete stejné množství prachu jako na knihách v otevřených regálech. Tady se totiž prach sice ukládá rychleji, ale protože v místnosti se víří vzduch, prach zde jen „posedí“ a pak „pospíchá“ podívat se jinam.
Kdo chce své knihy chránit před prachem skutečně důsledně, měl by pro jejich uložení volit knihovny s horizontálními výklopnými skleněnými dvířky pro každou polici. Tyto typy vypadají jako vitríny do muzea, za jejichž skly se skrývají například vzácné minerály. Ceny těchto knihoven, které bývají většinou italské provenience, se ovšem řádově pohybují v desítkách tisíc korun.
Určitým kompromisem jsou knihovny opatřené velkými skleněnými posuvnými dveřmi. Část polic zůstává odkrytá, část uzavřená - a časem si to mohou prohodit. I tento trend přivezli na tuzemský trh zejména Italové, ale dnes jej nabízejí také tuzemští výrobci, zejména některá designérská studia. Zákazník zde ovšem platí nejen za funkčnost, ale také za design a zajímavé detaily včetně dovozového kování. Cena knihovny široké kolem 150 až 200 centimetrů a výškou kolem 180 centimetrů se pak pohybuje kolem 40 až 80 tisíc korun. Dovozové výrobky stojí běžně i dvojnásobek.
KNIHOVNY PRO NÁRUŽIVÉ ČTENÁŘE
Užitnou hodnotu knihovny zvyšuje možnost nastavit výšku polic tak, jak to odpovídá velikosti vašich knih. Dobrou knihovnu ovšem netvoří jen police. „Nejlepší knihovny jsou ty, které mají dole příjemný ‘schůdek’ na odkládání knih,“ tvrdí architektka Zdena Maňáková z brněnské firmy Maniac Interier.
Odkladní schůdek mohou tvořit také hluboké zásuvky s takzvaným plným výsuvem, což znamená, že je můžete otevřít až „nadoraz“, aniž by vám vypadly z vodicích lišt. Do těchto zásuvek lze ukládat časopisy, ale také knížky, na nichž už mohutně zahlodal zub času a nejsou tedy zrovna na „ukazování“ - a přitom jejich stav má na svědomí právě to, že je berete do rukou nejčastěji. Do zásuvek se tyto knihy ukládají samozřejmě hřbetem vzhůru, abyste svůj oblíbený titul nemuseli dlouho hledat.
Schůdek mohou případně nahradit i výsuvné desky, takové, jaké se používaly například u starých kancelářských registratur. Pro náruživé čtenáře bývá typické, že mívají knihy i ve dvou řadách. Pak je ovšem potřeba odkladní prostor. Architektka Maňáková však takto ukládané knížky nevidí ráda: „Když není kniha po ruce hned, jako kdyby nebyla. Abyste nemuseli mít knížky ve dvou řadách, bývá lepší pořídit si knihovny třeba až do stropu. Aby se pak z hledání jediné knížky nestal horolezecký výstup, bývá nejlepší pořídit si ke knihovně také pojízdný žebřík a vodicí lištu.“ Někteří výrobci - například německá Hülsta nebo italská Mobilegno - je dodávají už jako součást knihoven, tuzemská produkce se většinou ještě musí spoléhat na zakázkovou výrobu u pasířů.
U nich takový žebřík přijde asi na pětadvacet tisíc.
Vedle žebříku doporučuje Zdena Maňáková nezapomenout také na osvětlení knihoven, aby bylo vidět dobře na hřbety: „To však neznamená, že necháte na knihy svítit příliš denní světlo, slunce by brzy ‘vyšisovalo’ jejich hřbety.“ Za největší chybu ovšem architektka Maňáková pokládá nezesílené police u širších knihoven. Police se takzvaně pronášejí a případná dvířka se jen těžko otevírají.
POLICE JSOU K NEZAPLACENĺ
Někteří lidé oceňují hlavně jednoduchost, a to i v případě ukládání knih. Těm může vyhovovat například policový systém tvořený nosným profilem z takzvaného vysokopevnostního hliníku a desek, které se vyrábějí z podýhované dřevotřísky, ale také ze skla. Různě tvarované desky - na výběr jsou rovné, vlnovité, ale také rohové či oválné - se zasunou do profilu, který se přišroubuje ke zdi pomocí hmoždinek. Za komplet desky, profilu a hmoždinek zaplatíte například u firmy Cento v případě police o velikosti 90 x 30 centimetrů ve skleněném provedení 995 až 1279 korun, rovná deska 100 x 30 centimetrů v bukové dýze vás přijde na 1199 korun, v černém provedení na 1015 korun.
Levnější je samozřejmě systém nástěnných kolejniček z galvanizovaného plechu a konzol, na nichž leží police na knihy. Kolejnička o délce 90 centimetrů stojí asi 45 korun, pár úhelníků neboli konzol vás přijde kolem 65 korun. Toto řešení oceňují hlavně studenti nebo lidé v pronajatých bytech, kteří nechtějí příliš investovat do vybavení
Někomu však nemusí jít ani tak o peníze jako o bezpečnost jeho potomků. Do dětských pokojů zasklené knihovny nepatří v žádném případě. V rodinách, kde se mohou malé děti volně pohybovat po celém bytě, je také lepší používat sklo jen omezeně. Prosklené knihovny od podlahy až ke stropu bývají sice efektní, ale nebezpečné. Nepozorné dítě do nich může snadno narazit tříkolkou, o běžném pádu nemluvě. O vtipy „byla to hlava otevřená, spravilo to pár stehů“ není co stát. Kvůli dětem je také třeba přichytit vyšší knihovny s hloubkou 30 centimetrů úhelníky ke zdi, aby je na sebe nestrhly. Vysvětlujte tříletému prťousovi, že knihovna není žebřík!
PRACH SE DOSTANE STEJNĚ VŠUDE
Pokud jde o prach, který bývá rozhodujícím argumentem při výběru hnihoven zejména u pečlivých hospodyněk, je to sporné. Většina zasklených knihoven totiž chrání svůj obsah před prachem jen „na půl úvazku“. Časem zde najdete stejné množství prachu jako na knihách v otevřených regálech. Tady se totiž prach sice ukládá rychleji, ale protože v místnosti se víří vzduch, prach zde jen „posedí“ a pak „pospíchá“ podívat se jinam.
Kdo chce své knihy chránit před prachem skutečně důsledně, měl by pro jejich uložení volit knihovny s horizontálními výklopnými skleněnými dvířky pro každou polici. Tyto typy vypadají jako vitríny do muzea, za jejichž skly se skrývají například vzácné minerály. Ceny těchto knihoven, které bývají většinou italské provenience, se ovšem řádově pohybují v desítkách tisíc korun.
Určitým kompromisem jsou knihovny opatřené velkými skleněnými posuvnými dveřmi. Část polic zůstává odkrytá, část uzavřená - a časem si to mohou prohodit. I tento trend přivezli na tuzemský trh zejména Italové, ale dnes jej nabízejí také tuzemští výrobci, zejména některá designérská studia. Zákazník zde ovšem platí nejen za funkčnost, ale také za design a zajímavé detaily včetně dovozového kování. Cena knihovny široké kolem 150 až 200 centimetrů a výškou kolem 180 centimetrů se pak pohybuje kolem 40 až 80 tisíc korun. Dovozové výrobky stojí běžně i dvojnásobek.
KNIHOVNY PRO NÁRUŽIVÉ ČTENÁŘE
Užitnou hodnotu knihovny zvyšuje možnost nastavit výšku polic tak, jak to odpovídá velikosti vašich knih. Dobrou knihovnu ovšem netvoří jen police. „Nejlepší knihovny jsou ty, které mají dole příjemný ‘schůdek’ na odkládání knih,“ tvrdí architektka Zdena Maňáková z brněnské firmy Maniac Interier.
Odkladní schůdek mohou tvořit také hluboké zásuvky s takzvaným plným výsuvem, což znamená, že je můžete otevřít až „nadoraz“, aniž by vám vypadly z vodicích lišt. Do těchto zásuvek lze ukládat časopisy, ale také knížky, na nichž už mohutně zahlodal zub času a nejsou tedy zrovna na „ukazování“ - a přitom jejich stav má na svědomí právě to, že je berete do rukou nejčastěji. Do zásuvek se tyto knihy ukládají samozřejmě hřbetem vzhůru, abyste svůj oblíbený titul nemuseli dlouho hledat.
Schůdek mohou případně nahradit i výsuvné desky, takové, jaké se používaly například u starých kancelářských registratur. Pro náruživé čtenáře bývá typické, že mívají knihy i ve dvou řadách. Pak je ovšem potřeba odkladní prostor. Architektka Maňáková však takto ukládané knížky nevidí ráda: „Když není kniha po ruce hned, jako kdyby nebyla. Abyste nemuseli mít knížky ve dvou řadách, bývá lepší pořídit si knihovny třeba až do stropu. Aby se pak z hledání jediné knížky nestal horolezecký výstup, bývá nejlepší pořídit si ke knihovně také pojízdný žebřík a vodicí lištu.“ Někteří výrobci - například německá Hülsta nebo italská Mobilegno - je dodávají už jako součást knihoven, tuzemská produkce se většinou ještě musí spoléhat na zakázkovou výrobu u pasířů.
U nich takový žebřík přijde asi na pětadvacet tisíc.
Vedle žebříku doporučuje Zdena Maňáková nezapomenout také na osvětlení knihoven, aby bylo vidět dobře na hřbety: „To však neznamená, že necháte na knihy svítit příliš denní světlo, slunce by brzy ‘vyšisovalo’ jejich hřbety.“ Za největší chybu ovšem architektka Maňáková pokládá nezesílené police u širších knihoven. Police se takzvaně pronášejí a případná dvířka se jen těžko otevírají.
POLICE JSOU K NEZAPLACENĺ
Někteří lidé oceňují hlavně jednoduchost, a to i v případě ukládání knih. Těm může vyhovovat například policový systém tvořený nosným profilem z takzvaného vysokopevnostního hliníku a desek, které se vyrábějí z podýhované dřevotřísky, ale také ze skla. Různě tvarované desky - na výběr jsou rovné, vlnovité, ale také rohové či oválné - se zasunou do profilu, který se přišroubuje ke zdi pomocí hmoždinek. Za komplet desky, profilu a hmoždinek zaplatíte například u firmy Cento v případě police o velikosti 90 x 30 centimetrů ve skleněném provedení 995 až 1279 korun, rovná deska 100 x 30 centimetrů v bukové dýze vás přijde na 1199 korun, v černém provedení na 1015 korun.
Levnější je samozřejmě systém nástěnných kolejniček z galvanizovaného plechu a konzol, na nichž leží police na knihy. Kolejnička o délce 90 centimetrů stojí asi 45 korun, pár úhelníků neboli konzol vás přijde kolem 65 korun. Toto řešení oceňují hlavně studenti nebo lidé v pronajatých bytech, kteří nechtějí příliš investovat do vybavení
 Kdo se rozhodne pro vysokou knihovnu a žebřík, má také jasno, zda si pořídí otevřené nebo zasklené regály. Žebřík patří pouze k otevřeným knihovnám. |
