Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Horská chaloupka v Krkonoších

  9:48aktualizováno  9:48
V jednom koutu Krkonoš jsem před nedávným časem postavil horskou chaloupku. Snad proto, že jsem duše tak trochu romantická, snad proto, že chaloupka vypadá, jak z pohádky, napsal jsem pro ní vlastní pohádku, která vypráví o jejím vzniku a o tom, jak chaloupka ke svému jménu přišla.

Článek je součástí rubriky
Nápady čtenářů.
Pošlete do konce srpna na e-mail svůj příspěvek na téma - prázdninové sídlo.
Třeba právě vy získáte 1000 nebo 500 korun!

Pohádka o sněženkové víle
Tenkrát, to byla na horách tuhá a dlouhá zima, ale jaro už bylo za dveřmi. Sníh pomalu tál pod hřejivými paprsky sluníčka, které bylo čím dál veselejší. Sněhulákům bylo stále hůř a z teplých krajin se vraceli skřivánci. Z ledového krunýře ve studánce pod lesem se prodral pramínek vody, který skotačil po hladkých kamenech a honem utíkal do rozpustilého potůčku tekoucího podél cesty.  Na louce pod lesem ještě ležela velká bílá sněhová peřina. Sluníčko natahovalo své paprsky, jak jen mohlo, ale za stromy u lesa ještě nedosáhlo. Tam dlouho zůstává stín a chlad. Tuhou zimou vyhladovělá srnka tu svými kopýtky odhrabala sníh, aby se dostala k zelené trávě a trochu se napásla. Ve sněhové přikrývce tak vznikla skulinka s kouskem zelené trávy. Tam smutně seděla malá sněženková víla. Snažila se probudit své sněženky, aby vylezly ze země ven. Každá pořádná sněženka se na jaře musí vyklubat ven. Ale sněženky na louce pod lesem nedělaly nic, jen se choulily v zemi pod sněhovým krunýřem. Sněženková víla by chtěla tančit a  přivítat jaro, ale nemohla, protože byla tuze slabá, a tak ani její sněženky nemohly vystrčit svá sněhobílá kvítka na odiv světu. Víla celá promrzlá seděla v trávě a jen vzdychala: "Tolik jsem se těšila na jarní sluníčko. A teď to vypadá, že ho propásnu. A co hůř, moje sněženky se nedostanou ven."  Rozplakala se.

Slunce už bylo vysoko na obloze, když uvidělo uplakanou sněženkovou vílu. Zašimralo ji svým paprskem a zeptalo se: "Copak se ti stalo, že pláčeš?" Víla si otřela slzy. "Moje sněženky se nemohou dostat zpod sněhové přikrývky", vzlykala. "A proč?" diví se sluníčko. Víla jen smutně zašeptala. „Zima byla dlouhá a studená. Nemám žádný domov, a tak jsem celá promrzlá a příliš slabá, abych mohla zatančit sněženkám a tím je všechny vytáhnout ze země ven“. „Jaro bez sněženek, to by na horách bylo moc smutno“, povídá sluníčko a zamyslelo se, jak to jen udělat. "Už to mám!" zaradovalo se sluníčko a začalo krásně hřát, jak se mu ten nápad zalíbil. „Postavím ti hezkou chaloupku, přímo tady u lesa. V ní se  ohřeješ a odpočineš si“. Jak sluníčko řeklo, tak i udělalo. Během chvilky na louce pod lesem vyrostla roubená chaloupka, jako z pohádky. „Ta je tak  moc krásná“, zaradovala se víla. Sotva stačila sluníčku poděkovat a honem utíkala do chaloupky, aby se ohřála a odpočinula si. Uvnitř bylo příjemné teplo, a tak sněženková víla hned usnula. Odpoledne, když byly paprsky sluníčka nejteplejší, se víla probudila a vyšla z chaloupky ven na louku. Skřivánci usedli na větve stromů a spustili takový koncert, že sněženková víla začala tančit. Tančila krásně a dlouho, jako na bále, až všechny sněženky vykoukly ven, aby se podívaly na tu krásu. Jejich drobné bílé zvonečky začaly slabě cinkat.

Chaloupka pod lesem dostala jméno Sněženka, protože v ní bydlí sněženková víla. Od té doby je tu každé jaro slyšet křehké zvonění sněženek. To když sněženková víla tančí,  aby probudila své sněženky, co rostou jen malý kousek dál na louce u lesa.

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Horská chaloupka v Krkonoších

Autor:




Nejčtenější

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti se však tohoto úkolu zhostili se ctí.  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Další z rubriky

Zastřešení terasy nejen umožňuje posedět venku i při lehkém dešti, ale má i...
Po čem Češi touží: vlastnit dům se zahradou a levným vytápěním

Dvě třetiny Čechů by chtěly bydlet ve vlastním domě se zahradou nebo blízko přírody. Jenže realita bývá jiná. I proto je v poslední takový zájem o byty s...  celý článek

Podlahu kryje bíle olejovaný katrovaný dub. Na přelakovaných oknech zůstaly...
Barevný dům se jim časem okoukal, teď si libují v přírodních odstínech

Život v bytě nepřipadal pro Šárku a Láďu v úvahu. Než si vybudovali vytoužený rodinný dům se zahradou na okraji lázeňského města v Čechách, bydleli střídavě u...  celý článek

Nový dům je, stejně jako ten původní, poloroubenka.
Na Šumavě koupili ruinu. Dům strhli a postavili jeho perfektní kopii

Na Šumavě, u železniční trati, stojí poloroubenka. Bývala tu již před mnoha lety, pamatovala, když kolem jezdil vlak s uhlákem a parní lokomotivou. Dnes tu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.