"Často jezdíme na návštěvy hodinářských firem ve Švýcarsku, které sídlí na horách. Vznikaly tam proto, že šikovní sedláci, když měli v zimě volno, dělali hodinky a v létě je prodávali," říká syn majitelky firmy Libor Vláha.
V Novém Městě má hodinářská výroba tradici mnoho desítek let a je spojená se značkou Prim. Podnikatelce se ale místo zalíbilo hlavně díky krásnému výhledu na Krkonoše.
"V zimě odtud dokonce vidíme, jak na Černé hoře lyžují," potvrzuje Vláha. Přímo z kanceláří je vidět i na Náchod a daleko do okolí.
Laciné to nebylo, ale je snad vystaráno
Nové sídlo začali Vláhovi budovat v roce 2007 a dva roky neměli čas na nic jiného.
"Nebyla to levná záležitost, ale máme zázemí vyřešené na řadu let dopředu a můžeme se na něj spolehnout," pochvaluje si Vláha. Prostory si upravili podle svých představ, a tak výsledek stojí za to.
Vnější podoba budovy s velkými okny a imitací kamenných kvádrů v kombinaci se dřevěným obložením zapadá do okolní přírody. V přízemí je kromě vstupní haly jídelna pro zaměstnance s výhledem do okolí.
Dílny hodinářů jsou na protější, východní straně. "Pracují tam od rána do tří čtyř hodin, a tak se maximálně využívá sluneční světlo. Proto jsou tam také velká okna," vysvětluje Vláha.
V dílnách se skládají třeba pozlacené hodinky Lacerta se švýcarskými strojky Ronda, je tam také servis. Druhou polovinu přízemí zabírají velké sklady.
Po budově se chodí podle hodin
Vláhovi si sami navrhli navigační systém po budově v podobě stylizovaných hodin. Nápaditý přístup Vláhovi uplatňují i při navrhování většiny svých hodinek.
"Mohli jsme použít nějaké běžné štítky, ale když si to uděláme po svém, něco se při tom naučíme. Každou věc se snažíme ovlivnit, protože nás to baví a v něčem nás to posune dál. Snažíme se nad vším přemýšlet," říká Vláha.
V patře budovy jsou kanceláře. Všechny chodby se sbíhají uprostřed v hale s částečně prosklenými stěnami, kde jsou vystaveny hodiny, takže je nemůže minout žádná návštěva.
Nábytek - černé židle tonetky a bílý stůl v kombinaci s nerezem - odkazuje na kombinaci tradice a současnosti.
"Jsou to věci normálně neslučitelné, ale pro nás i našeho architekta to byla zajímavá kombinace. Na tonetkách lidé sedávají už sto let, jsou vyzkoušené. Máme radši starší a vyzkoušené věci," vysvětluje Vláha. To je také důvod, proč jsou v kancelářích i sedací soupravy z padesátých let.
Prestižní adresu vyměnili za přírodu
To, že firma nesídlí na prestižní adrese, ale na okraji vesnice, Vláhovým nevadí. Naopak, jsou rádi v přírodě.
"Je nám tady dobře. Máme větší volnost a díky tomu i víc možností," tvrdí ředitel firmy. Tady prý nemusí řešit třeba problémy s parkováním jako v původním sídle v centru Nového Města, odkud se před dvěma lety na Přibyslav přestěhovali:
"Stoupala četnost dodávek, protože jsme prodávali stále víc zboží. Vykládat ho v centru bylo problematické. Sem je problém se dostat, jen když v zimě napadne přes metr sněhu. Že kamion nevyjel a museli jsme zboží složit jinde, se nám za dva roky, co tu jsme, stalo jen jednou."
Přestože budova je na návrší a základ je z původního kravína, podařilo se ji zateplit tak, že náklady na vytápění nejsou vysoké.
"Protopíme tady zhruba o polovinu méně než původně v centru Nového Města," dodává Vláha. Objekt má přitom zastavěné plochy 1 300 metrů čtverečních, což je víc jak 10 rodinných domů. Dřevěnými peletami ho vytápí samoobslužný kotel.
