Je rozšířený téměř po celé planetě. Oplozené samičky přezimují v jeskyních, sklepech či podobných úkrytech. Na jaře kladou vajíčka na hladinu stojatých vod - jsou spojeny v jakýsi člunek. Larvy dlouhé kolem centimetru můžete vidět, jak "visí" zavěšené zespodu na hladinu - nasávají vzduch trubičkou, kterou mají na posledním článku těla. Snadno se loví síťkou a chutnají akvarijním rybkám ale běda, když některou nestačí sníst a ona se spokojeně zakuklí a vylíhne v komára domácího. Larvy se živí drobným vodním planktonem. Dospělí komáři sají nektar z květů, samičky ale pro dozrání vajíček potřebují krev. Tu nasávají tenkým, velmi pevným bodavě sacím sosákem.
Ovád hovězí
Žije po celé Evropě, v severní Asii a Americe. Dříve byl hojnější, ale s ústupem dobytka z pastvin do kravínů se jeho stavy snížily. Samička zrovna tak jako komáří potřebuje kvůli dozrání vajíček krev. Saje obvykle na dobytku, ale když je nablízku člověk, nepohrdne. Larvy žijí ve vlhké půdě a loví larvy jiných druhů hmyzu.
Moucha domácí
Nebodá, ale její posedávání střídavě na výkalech a na jídle na stole nikoho nepotěší. Samička klade vajíčka do nejrůznějších tlejících organických látek na komposty, do popelnic či jímek. Najednou zvládne naklást až sto padesát vajíček a hned nato se znovu pářit - za dva měsíce tak může zvládnout až tisíc vajíček. Doba vývoje od vajíčka k dospělé mouše je neobvykle krátká - za jeden rok stihne moucha domácí pět generací. Může přenášet nakažlivé choroby, obzvláště střevní.
Masařka obecná
Žije v okolí lidských sídel, ve velké části Evropy a v Africe. Samička naklade během několika dní stovky vajíček na maso, nejlépe takové, které se již rozkládá. Během několika dní se vylíhnou larvy, jež se živí svalovinou. Za týden se zakuklí. Během roku se vylíhne několik generací. Masařky přenášejí řadu nakažlivých nemocí, mezi něž patří i mor.
Vosa útočná
Zahrady, lidská sídliště a světlé lesy jsou jejím oblíbeným místem snad po celém světě. Oplozená samička zakládá hnízdo často v opuštěné noře krtka či hraboše, staví ho ze starého zvětralého dřeva, starého papíru či hadrů. V několika prvních buňkách se narodí první generace dělnic, které pak mají na starosti rozšiřování hnízda, krmení larev a čištění buňek. Vosy loví jiný hmyz často i v letu. Kořist rozžvýkají a zformují do kuliček. Těmi pak dělnice krmí larvy a královnu.
Včela medonosná
Ve střední Evropě můžete najít ve volné přírodě většinou jen zalétnuté roje včel. Budoucí královny se vyvíjejí v úlu ve zvláštních buňkách. Ta, která se vylíhne první, pak usmrtí všechny ostatní. Poté vylétne z úlu na svůj svatební let společně s trubci, kteří se vylíhli už dříve v menších buňkách a jsou do té doby v úlu pouze trpěni a krmeni. Během svatebního letu je královna oplodněna a nashromáždí dostatek samčích pohlavních buněk, které jí vystačí po celý čtyř až pětiletý život a postačí k oplodnění více než 500 000 vajíček.
Ovád hovězí
Žije po celé Evropě, v severní Asii a Americe. Dříve byl hojnější, ale s ústupem dobytka z pastvin do kravínů se jeho stavy snížily. Samička zrovna tak jako komáří potřebuje kvůli dozrání vajíček krev. Saje obvykle na dobytku, ale když je nablízku člověk, nepohrdne. Larvy žijí ve vlhké půdě a loví larvy jiných druhů hmyzu.
Moucha domácí
Nebodá, ale její posedávání střídavě na výkalech a na jídle na stole nikoho nepotěší. Samička klade vajíčka do nejrůznějších tlejících organických látek na komposty, do popelnic či jímek. Najednou zvládne naklást až sto padesát vajíček a hned nato se znovu pářit - za dva měsíce tak může zvládnout až tisíc vajíček. Doba vývoje od vajíčka k dospělé mouše je neobvykle krátká - za jeden rok stihne moucha domácí pět generací. Může přenášet nakažlivé choroby, obzvláště střevní.
Masařka obecná
Žije v okolí lidských sídel, ve velké části Evropy a v Africe. Samička naklade během několika dní stovky vajíček na maso, nejlépe takové, které se již rozkládá. Během několika dní se vylíhnou larvy, jež se živí svalovinou. Za týden se zakuklí. Během roku se vylíhne několik generací. Masařky přenášejí řadu nakažlivých nemocí, mezi něž patří i mor.
Vosa útočná
Zahrady, lidská sídliště a světlé lesy jsou jejím oblíbeným místem snad po celém světě. Oplozená samička zakládá hnízdo často v opuštěné noře krtka či hraboše, staví ho ze starého zvětralého dřeva, starého papíru či hadrů. V několika prvních buňkách se narodí první generace dělnic, které pak mají na starosti rozšiřování hnízda, krmení larev a čištění buňek. Vosy loví jiný hmyz často i v letu. Kořist rozžvýkají a zformují do kuliček. Těmi pak dělnice krmí larvy a královnu.
Včela medonosná
Ve střední Evropě můžete najít ve volné přírodě většinou jen zalétnuté roje včel. Budoucí královny se vyvíjejí v úlu ve zvláštních buňkách. Ta, která se vylíhne první, pak usmrtí všechny ostatní. Poté vylétne z úlu na svůj svatební let společně s trubci, kteří se vylíhli už dříve v menších buňkách a jsou do té doby v úlu pouze trpěni a krmeni. Během svatebního letu je královna oplodněna a nashromáždí dostatek samčích pohlavních buněk, které jí vystačí po celý čtyř až pětiletý život a postačí k oplodnění více než 500 000 vajíček.
