Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hluk škodí zdraví. Jak se mu v bytě vyhnout

  1:00aktualizováno  1:00
Studie lékařů potvrzují, že lidé vystavení hluku silniční dopravy mívají dvakrát vyšší výskyt poruch spánku, bývají častěji v nemocnici, spolykají více léků proti depresi a úzkosti a mívají řadu potíží - třeba vysoký krevní tlak, který může mít vliv na cukrovku, způsobit infarkt či mozkovou mrtvici.

Spotřebiče dokážou výrazně zvýšit hladinu zvuku v místnosti. | foto: AEG Electrolux

Proti hluku z ulice se lze bránit výměnou oken. Při běžném provozu postačí standardní izolační dvojskla (s útlumem Rw = 31 dB, za oknem tak musíte mluvit hlasitě, aby vám uvnitř rozuměli), u rušných ulic a dálnic se používají protihluková skla se zvýšenou hodnotou vzduchové neprůzvučnosti o 5 až 10 dB.

U nejlepších zvukově izolačních oken se tak již přes zavřené okno nedomluvíte. Zvukově izolační zasklení má speciální skladbu dvojskla, mezeru mezi skly vyplňuje směs obsahující těžký plyn - SF6 - hexafluorid síry -, běžné sklo může být nahrazeno vrstveným.

Velmi důležité je i osazení dodatečného těsnění mezi rám a křídlo. Někdy totiž potřebuje snížit hluk pouze o pár decibelů. Hluk totiž nestoupá aritmeticky, ale lineárně. To znamená, že šest decibelů není "o něco" více, ale dvojnásobně!

Kvalitní zvukovou izolaci lze v nových domech pořídit za dvě až tři procenta stavebních nákladů, izolační technologie se však dostatečně nevyužívají.

Přitom z výsledků zahraničních testů vyplývá, že za účinnou zvukovou izolaci je 60 % obyvatel z vícepodlažních bytových domů ochotno platit až o 10 % vyšší nájemné.

Na sousedy platí panely
Jak se bránit zvukům od sousedů? Lze vyzkoušet sendvičové zvukoizolační panely z materiálů, které pohlcují zvuky a brání jejich pronikání.

Používají se i na zvýšení neprůzvučnosti sádrokartonů či jiných materiálů lehkých příček. Tvoří je speciální neprůzvučné a pohltivé vrstvy na bázi netkaných textilií, polyuretanových pěn, minerálních a skelných vláken a podobně.

Používají se dokonce pro snižování hlučnosti v interiérech umístěných nad restauracemi v bytové zástavbě.

Samozřejmě záleží i interiéru - velká prosklená okna, hladké podlahy z dřeva či laminátu, velké nerezové plochy a nábytek se spoustou skla a kovu zvuku také neprospívají. Chybí i knihy, jejichž hřbety pohltily spoustu hluku.

Největší nepřítel ticha: vysavač
Tradičním problémem zůstávají spotřebiče. Na pomyslném žebříčku dominuje zvuk vysavače. Ten vydává kolem 76 decibelů, za extrémně tiché se pokládají spotřebiče se 66 decibely. Tyčový mixer mívá hlučnost 56 decibelů.

Některé spotřebiče bývají ještě hlučnější, naštěstí se používají jen krátkou dobu - mlýnky, mixery či elektrické kráječe.

Velké spotřebiče jsou stále tišší – třeba myčky se ze 70 decibelů dostaly pod 45 decibelů. Například myčka od AEG vydává pouze 41 decibelů, takže ji můžete klidně nechat pracovat v noci.

Myčkám konkurují digestoře. Jejich hlučnost se zvýší i třikrát, pokud je necháte špatně nainstalovat. To znamená, že přidáte zbytečné ohyby u odtahového potrubí, případně jeho zúžení.

Trubky odtahového potrubí musí být uvnitř hladké, protože třecí odpor vzduchu bývá u tzv. flexo potrubí poměrně značný a zbytečně zvyšuje hluk.
Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.