Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sousedské války: mladík dělá hluk dnem i nocí a policie nic nezmůže

  1:00aktualizováno  1:00
V bytovém domě mám za souseda mladíka, který si v bytě celý den a noc pouští velmi hlasitou hudbu. Nemohu spát a jsem s nervy pryč. Policii volám jen já, ostatní se bojí, ale nikdy se nic nevyřeší kvůli tomu, že dotyčný nemá občanku, píše Jitka v dalším příspěvku seriálu Sousedské války.

Soused dělá celou noc strašný hluk. Policie nic neřeší, píše čtenářka. | foto: Profimedia.cz

Policie není schopná problém řešit. Hlučný soused jim otevře a řekne, že nemá občanský průkaz, kvůli tomu se nemůže prokázat, a oni odejdou, aniž by cokoliv zapsali či začali řešit. Sousedé navíc zjistili, že nemá na naší adrese trvalý pobyt. Má jej hlášený na obecním úřadě, ačkoliv je majitelem bytu. Je takový postup vůbec možný? Co mám dělat?

Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:

Dle popisu okolností jde o klasický sousedský spor. V tomto případě se soused musí zdržet všeho, co působí nepřiměřené obtíže druhého souseda s přihlédnutím k místním poměrům. Jde zejména o vnikání hluku, otřesů ale i kouře, prachu, světla, pachů, vibrací a jiných účinků. Pokud jsou tyto podmínky splněny, jak se domoci spravedlnosti? Nabízí se dvě varianty:

  • Odpovědnost občanskoprávní a civilní žaloba
    Vlastník bytu by v daném případě mohl využít negatorní (vlastnické) žaloby. Podle ustanovení o ochraně vlastnického práva však musí žalobce prokázat, že jsou jeho práva narušována. Lze tak učinit například kontrolním měřením hluku provedeného certifikovaným pracovníkem, zvukovým či obrazovým záznamem nebo písemným vyjádřením sousedů, kteří nepochybně musejí rovněž rušení zaznamenat.
  • Existuje samozřejmě i druhá varianta, která naopak přehrává odpovědnost za přestupek na postup správních orgánů. V tomto případě orgány veřejné moci (pravděpodobně obecní policie) nepostupovala v souladu se zákonem. Podle přestupkového zákona správní orgán musí stíhat přestupky z úřední povinnosti. Obdrží-li správní orgán podnět k prověření určité skutečnosti, která by mohla naplňovat určitou skutkovou podstatu přestupku, je úřední povinností tuto skutečnost na místě prověřit a popřípadě zjistit pachatele. Dojde-li strážník k závěru, že ke spáchání přestupku došlo, za určitých okolností udělí blokovou pokutu (někdy je přípustná i pouhá domluva), nebo jej musí poté předložit příslušné přestupkové komisi či příslušnému odboru obecního úřadu k projednání. To, že nemá dotyčná osoba hlášený trvalý pobyt na adrese, kde skutečně bydlí, v tomto případě nehraje žádnou roli.

Michal Klusák, Katastr365.cz

Jde o situaci, kdy se ochrany práv tazatele lze domáhat jednak v rovině takzvaných sousedských sporů a pak také dle zákona o přestupcích.

Co se týče vlastního sousedského sporu, pak je třeba vycházet z § 1013 občanského zákoníku. Ten uvádí, že se vlastník bytu zdrží všeho, co působí, že hluk (v tomto případě hlasitá hudba) vniká do bytu jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání bytu. Podle uvedeného zákona je možné podat takzvanou negatorní žalobu k příslušnému soudu.

Pošlete příběh

sousedé

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Taková žaloba má však svá úskalí. V první řadě musí soud zjistit, jaký je v dané lokalitě přiměřený hluk a následně rozhodnout, zda intenzita hluku způsobená hlasitou hudbou tuto hranici překračuje, či nikoli. Pokud soud dopadne ve prospěch stěžovatele, je pak na sousedovi, jaké opatření zvolí k tomu, aby splnil takovou povinnosti uloženou soudním rozhodnutím. Nelze se tedy domáhat toho, aby sousedovi bylo uloženo konkrétně něco vykonat (například aby úplně přestal pouštět hudbu).

Další možností řešení, které bych upřednostnil před soudním sporem, je využití zákona o přestupcích. Přestupku se dopouští ten, kdo ruší noční klid (§ 47 odstavec 1 písmene b) zákona o přestupcích).

Dobou nočního klidu se přitom rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin. Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 5 tisíc korun. Tazatelka tedy může situaci řešit také tak, že podá na souseda oznámení pro přestupek na místní obecní úřad, který by měl zahájit řízení o projednání přestupku. Je zapotřebí opět poznamenat, že bude záležet na tom, jak se podaří prokázat, že v době nočního klidu dochází k jeho rušení. Lze doporučit audio nahrávky, výpovědi sousedů apod.

K uvedenému postupu policie musím bohužel konstatovat, že podobné chování není v pořádku. Zákon přímo uvádí: „Odmítne-li osoba uvedená prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti.“ Zákon toho uvádí ještě více, nicméně chci upozornit, že policie má dostatečné oprávnění k tomu, aby zjistila totožnost souseda a pokud policisté nepostupují v souladu se zákonem, lze doporučit podat na jejich postup stížnost.

Trápí vás sousedé hlukem?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 6. prosince 2015. Anketa je uzavřena.

ANO 2338
NE 1181
Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.