Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poklady z Prioru, po tatínkovi i z popelnice. Muži je milují

  1:00
Obdiv k funkčnosti a technickému provedení. To vše spojuje muže, kteří pečlivě opatrují staré spotřebiče a nedají na ně dopustit. A když je objeví v kontejneru, neváhají se do něj pro takovou trofej ponořit.

Bruska slouží bez jediné opravy už 40 let. I tak je "nejmladším" přístrojem, který se probojoval mezi historické spotřebiče. | foto: Jan Mouca

Do naší soutěže Pochlubte se svým historickým spotřebičem AEG přišly i příspěvky o přístrojích ryze technických. Nadšení milovníků starých pomocníků nezastaví ani to, že leží na dně popelnice.

Poznámka: pro velký počet soutěžících byly spojeny tři příspěvky. Každý samozřejmě soutěží za sebe! Protože 13. června, poslední den, kdy bylo možné zaslat podklady do soutěže, zaslali čtenáři větší množství  příspěvků, rozhodla se redakce po domluvě s partnerem soutěže, společností Electrolux, o prodloužení akce o jeden týden. Bližší informace a termíny najdete v boxu na konci článku. Děkujeme za pochopení!

Nesmrtelná pomocnice

V roce 1972 jsem v plzeňském Prioru zakoupil malou úhlovou brusku AEG WS 601. Byla to tehdy novinka na trhu, protože zdejší výrobce elektronářadí malé a lehké (jednoruční) brusky nevyráběl a ze Západu se zde věci objevovaly zřídka.

Bruska slouží bez jediné opravy už 40 let. I tak je "nejmladším"  přístrojem,
Bruska slouží bez jediné opravy už 40 let. I tak je "nejmladším"  přístrojem,

Bruska slouží bez jediné opravy už 40 let. I tak je "nejmladším" přístrojem, který se probojoval mezi historické spotřebiče.

Stála mě 2 200 Kčs, což bylo na tehdejší platy poměrně dost (nástupní plat vysokoškoláka býval někde kolem 1 400 korun, pozn. redakce). Používám brusku v domácí dílně, funguje bez problémů. Za čtyřicet let nebylo vůbec třeba měnit uhlíky nebo přívodní kabel, stejně tak ozubený převod a ložiska neutrpěla. Vypadá to, že mi ještě léta bude sloužit na broušení nebo řezání materiálu.

Jan Mouca

Vzpomínka na tatínka

Náhodou jsem na internetu narazil na informace o soutěži AEG.Po přečtení pravidel jsem se okamžitě zaměřil na svou "poličku slávy", kde mám umístěné na výstavě předměty, které jsou pro mě nějakým způsobem důležité.

Fotogalerie

Podíval jsem se postupně na každý z nich: je zde má první helma na kolo (ještě kožená), foukací harmonika, na kterou hrávala babička, když jsme se v létě sešli u ohně, stará brož po mamince, kterou si brala jen na významné události a proto jí říkala "hodobožová". Nakonec můj zrak spočinul na posledním z nich, na starém AEG galvanometru.

Otec od šedesátých let pracoval jako elektroinženýr ve Vojenském výzkumném ústavu, kde se používaly různé měřicí přístroje, které se po určité době nahrazovaly novějšími, výkonnějšími a citlivějšími. Staré se tedy vyřazovaly a otec si některé z nich ponechával. Přesně tak to bylo i s tímto AEG galvanometrem, který u mě pak nalezl využití ještě nesčetněkrát.

Zdědil jsem totiž po otci nejen tento měřicí přístroj, ale i zájem o elektromagnetiku. Jakmile jsem přišel ze školy, zamířil jsem do garáže, kde jsem prováděl různé fyzikální pokusy.

Měl jsem radost pokaždé, když proud procházející cívkou galvanometru vychýlil jeho ukazatel a ten ukázal velikost výchylky na stupnici. Táta mi říkával, že jsem jeho malej Galvani. Ale přesto, že mě to opravdu bavilo, v otcových stopách jsem nešel, jelikož teorie už byla o něco těžší.

Galvanometr po tatínkovi je stále funkční.

Galvanometr po tatínkovi je stále funkční.

Občas mě napadne galvanometr znovu použít, snad jen z nostalgie nebo proto, abych se přesvědčil, že je i po letech schopen změřit i slabé hodnoty proudu a napětí. Přeji firmě AEG k 125. výročí jen to nejlepší!

Vítězslav Doležal

Úlovek z popelnice

 Oproti ostatním přispěvatelům nemohu popsat historii a osudy fénu AEG z roku 1940. Není to památka na rodiče či prarodiče, ale i tento fén má samozřejmě svou minulost. Nejdřív ale musím ozřejmit, jak jsem k němu přišel.

Už asi 17 let chodím se svými dvěma kamarády pravidelně každý pátek probrat důležité mužské záležitosti do jednoho baru u nás ve městě. Je to taková tradice, kterou jen málokdy porušíme.

Abych si ale vycházku zasloužil, mám také s neúprosnou pravidelností před odchodem připravený pytel s odpadky, který cestou vyhazuji. Někdy před dvěma lety v pátek jsem opět vyrazil s pytlem odpadků v ruce a s vidinou příjemně stráveného večera s kamarády směrem ke kontejnerům na odpad.

Fén "přežil" 72 let i díky kovovým částem.

Fén "přežil" 72 let i díky kovovým částem.

Oproti jiným dnům byly nádoby skoro prázdné, takže jsem se musel trochu soustředit, abych viděl, co se na mě na dně zablesklo. Když jsem chromovanou věc identifikoval, dlouho jsem se nerozhodoval. Takovou krásu jsem nemohl nechat na pospas popelářům!

Zanořil jsem se skoro celý do kontejneru a vytáhl na světlo tento krásný kousek. Pokud mě viděl někdo ze sousedů, zřejmě se dobře bavil. Přívodní kabel asi není originální, ale jinak je fén "skoro" jako nový. Samozřejmě mi to nedalo a vrátil jsem se domů fén vyzkoušet. Po připojení do sítě kupodivu ihned fungoval. Nefunkční je pouze přepínač rychlosti foukání.

Když ale uvážíme, že podle ražby na těle fénu je vyrobený v roce 1940, závada je to naprosto pominutelná. Manželka má pochopení pro mou zálibu ve starých věcech, ale tento fén kupodivu používat odmítla.

Nevadí, uložil jsem ho a třeba se někdy nějaké využití najde. Do popelnice rozhodně nepatří! Na pravidelný sraz jsem přišel sice pozdě, ale příhoda s fénem byla dostatečnou omluvenkou.

Rok výroby: 1940

Rok výroby: 1940

Nefunguje pouze přepínač.

Nefunguje pouze přepínač.

A jaká asi byla minulost fénu vyrobeného za války? Bydlím v bývalých Sudetech, takže si fén zřejmě pořídila některá z německých rodin, která tu v době po vyhnání Čechů zůstala. Fén přežil válku, socialistické plastové výrobky jej nemohly ohrozit, nahradila ho až moderní foukátka, která zdaleka nevydrží ani desetinu jeho životnosti.

Zatím odpočívá v šuplíku, ale možná ještě někdy někomu poslouží. Už asi ne jako fén, ale jako ukázka poctivého řemesla a výrobku na celý život. Výrobku, který už nikdo nevyrábí.

Karel Žitňanský

Soutěž: Pochlubte se svým historickým spotřebičem

Jestliže vlastníte historický výrobek značky AEG pro byt, dům či zahradu, můžete vyhrát nové spotřebiče značky AEG v celkové hodnotě 50 tisíc korun .

Pokud se chcete soutěže zúčastnit, musíte:

Zaslat na e-mailovou adresu bydleni@idnes.cz co nejdříve minimálně 3 fotografie daného spotřebiče v odpovídající kvalitě a velikosti (stačí rozlišení 72 dpi).

Přidat informace o historii spotřebiče, tedy o jeho vlastnictví vaší rodinou, kdy a proč jste si jej pořídili vy nebo vaši rodiče či prarodiče, v rozsahu minimálně 30 řádků textu.

Nezapomeňte uvést vaše jméno a telefonní spojení.

Jestliže vlastníte historický výrobek značky AEG pro byt, dům či zahradu, můžete vyhrát nové spotřebiče značky AEG v celkové hodnotě 50 tisíc korun .

Do předmětu zprávy uveďte heslo "Spotřebiče AEG". Na vaše soutěžní příspěvky čekáme do 13. června. Ze zaslaných příspěvků vybere porota deset nejlepších a z nich čtenáři iDNES.cz zvolí tři vítěze. Ti si budou moci vybrat spotřebiče v hodnotě 25, 15 a 10 tisíc korun podle vlastního výběru z nabídky AEG. Hlasování proběhne 25.  června až 1. července 2012, s výsledky ankety se čtenáři seznámí nejpozději do 9. července 2012.

Upozornění: Příspěvky s nekvalitními fotografiemi či neúplnými podklady nemohou být zveřejněny, redakce si vyhrazuje i výběr příspěvků k zařazení. Bližší informace k soutěži zde.


Autoři:

Témata: Ložisko, Hesla, Plat


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.