Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Středa 3. září 2014. Bronislav

Za starý větrák můžete dostat i 70 tisíc. Historie je k nezaplacení

  1:00
Staré spotřebiče vydržely všechno, současné skoro nic. To si myslí řada lidí. Hodnota některých historických spotřebičů navíc neklesá, ale stále roste. To je vidět i v aukčních síních.

Autorem větráku byl Peter Behrens, první průmyslový designér.

Vysvětlení, proč přístroje staré desítky let fungují, je přitom docela jednoduché: všechno je to o penězích a kvalitě materiálů. "Když si lidé třeba po první světové válce pořizovali spotřebiče, bylo to na doživotí. Dokonce se dědily," vysvětluje Miroslav Vácha, pro něhož jsou staré sporáky či větráky doslova životní láskou.

A také koníčkem, historické přístroje sbírá desítky let. Zaměřil se na značku AEG. Ta letos slaví 125. výročí založení a některé spotřebiče, které k této příležitosti vystavila jako připomínku dlouhé historie, zapůjčil právě Miroslav Vácha.

Podle něho si spotřební společnost kope hrob právě tím, jak vyrábí stále nové a nové přístroje a nutí zákazníky měnit je každých pár let za nové. "Staré spotřebiče byly fortelné, dělníci je vyráběli velmi pečlivě, s důrazem na každý detail. Namáhané části byly z kovu, ne jako dnes z plastu. A kvalifikovaný dělník byl také dobře placený. Pořídit si takový výrobek nemohl jen tak někdo, byly pro bohaté nebo si na ně musela střední třída pečlivě šetřit, " vysvětluje Miroslav Vácha.

Název "fén" dala přístroji firma AEG, ujal se stejně jako pojem lux

Název "fén" dala přístroji firma AEG, ujal se stejně jako pojem lux (Elektrolux).

K drahým výrobkům se lidé také dobře chovali. A tak není divu, že mnohé fungují třeba i po sto letech. Jsou však cenné také díky svému vzhledu. Před třemi lety se třeba v aukční síň Sotheby's vydražil větrák AEG vyrobený někdy v letech 1907 až 1914, a to v přepočtu za 70 tisíc korun.

Autorem větráku byl Peter Behrens, první průmyslový designér.

Autorem větráku byl Peter Behrens, první průmyslový designér.

"Byl přitom nefunkční. Jeho autorem byl Peter Behrens, první průmyslový designér na světě, který nastoupil do AEG v roce 1907," říká Miroslav Vácha, který právě takový větrák získal před lety jako svůj první úlovek do sbírky. Byl sice ve zbědovaném stavu, ale dnes je díky pečlivé opravě jako nový. A funguje.

Osudy některých přístrojů jsou doslova spjaté s osudy svých majitelů, to je vidět i na soutěži iDNES.cz Pochlubte se svým historickým spotřebičem.

Vyhodit, nebo používat?

Pokud váháte, zda stále používat spotřebič po babičce či ne, stačí někdy řídit se zdravým rozumem. "Jezdíme často na dovolenou do Korutan, tam třeba v salaších dodnes používají kombinované sporáky AEG, které byly na elektrický proud a zároveň se v jedné části dalo topit dřevem," popisuje Miroslav Vácha.

Tyto sporáky, které se vyráběly už ve dvacátých letech minulého století (první vařiče už v roce 1910!) jsou tak stále v provozu. "Elektrické sporáky, s nimiž přišlo AEG v Evropě jako první, byly hodně vychytané. Třeba u trouby bylo možné ovládat dolní i horní spirálu. Kombinace s možností topení dřevem zase odpovídala tomu, že lidé přemýšleli o tom, co potřebují, co je funkční. Dnes bohužel vzniká spousta zbytečných věcí," konstatuje Miroslav Vácha.

S prvním elektrickým vařičem přišla značka AEG už v roce 1910.

S prvním elektrickým vařičem přišla značka AEG už v roce 1910.

Samozřejmě je nutné dát pozor na bezpečí, například větráky by dnes pod bedlivým okem Evropské unie neprošly, mezery u krytů jsou příliš široké, takže by do nich děti bez problémů mohly strčit prsty.

Fotogalerie

Pozor je třeba dát si také na přelámané šňůry, ale jinak jsou podle Miroslava Váchy bezpečnostní předpisy, s nimiž staří výrobci pracovali, hodně podobné současným.

Jinou kapitolou je spotřeba, ale tady by sběratel Vácha nebyl tak přísný. "Za prvé některé věci přežily svou dobu a jsou krásné i jako dekorace. To je třeba případ fénů nebo větráků. Pak jsou věci funkční, které mají ovšem vyšší spotřebu. Všiml jsem si, že se v diskusi pod prvním příspěvkem soutěže Pochlubte se svým historickým spotřebičem čtenáři u teplovzdušného konvektoru pohoršovali, že má velmi vysokou spotřebu. Ale vždyť třeba teplomety v panelákových koupelnách měly běžně příkon 2 000 wattů a mnohde ještě fungují. Teplo od nich bylo velmi rychle."

Šance, že dnešní spotřebiče budou mít za desítky let vysokou cenu, je malá. Masová výroba tuto cenu logicky snižuje.

"Určitá šance je třeba u limitovaných designérských sérií, ale větší příležitost bych viděl právě ve věcech, které se ještě dají občas v některých domácnostech objevit," říká Miroslav Vácha.Třeba i vy máte doma kousek, který může skončit i v aukční síni Sotheby's.

Historie sporáku

Cesta od otevřeného ohně ke sporáku trvala tisíce let. Vývoj sporáku pak trval poměrně dlouho. První navrhl Benjamin Franklin v roce 1740, byl však určen pouze pro ohřívání, nikoliv na vaření. Teprve v roce 1834 byl patentován v USA sporák (Oberlin stove) pro domácí využití.

Za třicet let se jej prodalo přes 90 000 kusů. Patent na první plynový sporák byl udělen v roce 1825, ale rozšíření muselo počkat až na plynofikací. Naštěstí města potřebovala světlo...

Vývoj sporáku ovlivnily zejména tři faktory: plynofikace, rozvoj vodovodní sítě a kanalizace a pak elektrifikace. A proč voda? Dokud se nosila voda ve džberech a použitá se musela vynášet ven, vaření se tak omezovalo na to nejjednodušší, s minimem nádobí. To platilo i ve městě. V roce 1876 bylo v Praze napojeno přímo na vodovod pouze dvacet domů! Plyn pomohl hodně, i když do domácností se nerozšířil kvůli pohodlnému vaření, ale díky potřebě veřejného osvětlení.

Do historie sporáků zasáhla značka AEG velmi významně. Byla první, která v Evropě použila elektrický proud pro přípravu jídla a má v tomto odvětví i řadu dalších prvenství:

1910 – první elektrický vařič AEG. Jeho funkce jsou testovány pomocí průzkumu trhu.
1922 – AEG otvírá v Norimberku továrnu specializovanou na výrobu vařičů a sporáků
1977 – první zcela elektronický sporák
1987 – první indukční plotna

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.