Projekt vznikl spojením představ klienta a znalostí zkušených lodních architektů. Přáním investora bylo, aby se nemusel každý víkend stěhovat z města k vodě. Tím byla dána funkce objektu jako celoročně obyvatelného domu na vodě. Jeho hmotu tvoří dva vzájemně posunuté kvádry, které na jedné straně vytváří terasu a na straně druhé krytí spodní paluby se vstupem.
Vzhledem k blízkosti chráněné přírodní lokality bylo nutné minimalizovat dopad stavby a jejího provozu na životní prostředí. Objekt je proto navržený jako nízkoenergetická, montovaná dřevostavba s difuzně otevřenou konstrukcí a odvětranou fasádou. Jednoduchý tvar domu minimalizuje ztráty tepla, přičemž solární tepelné zisky přes významné prosklení je možno regulovat exteriérovými žaluziemi.
S ohledem na životní prostředí bylo nutné volit i použité materiály, myslet na bezúdržbovost objektu a, jelikož jde o plavidlo, brát ohled i na jejich hmotnost. Základy v tomto případě představuje železobetonový ponton s polystyrenovým jádrem, který disponuje vysokou pevností a stabilitou, je nepotopitelný a bezúdržbový po desítky let.
Dnešní moderní, sofistikované materiály a technologie umožňují stavět na vodě se stejným komfortem, jakým disponuje dům na pevnině.
„Nosná konstrukce je ze smrkových KVH profilů, střecha Steico, nosný plášť OSB. Na fasádě, palubě a terasách je použita tepelně upravená borovice. Na obklady a terasy používáme také sibiřský smrk a akát,“ vysvětluje lodní projektant Peter Mandl.
Elektřina je jako jediná přivedená ze břehu, ale je samozřejmě možné napojit ji na solární i fotovoltaické panely. Vše ostatní, respektive související s provozem domu už běží výhradně „na palubě“: nucené větrání s rekuperací, běh tepelného čerpadla vzduch-voda, čerpání a filtraci vody z řeky na mytí, praní a vaření i biologická čistička odpadních vod.
„Vzhledem k tomu, že dům nestojí na pevné zemi, je potřeba počítat s hmotností jednotlivých prvků, jejich těžištěm a správně spočítat stabilitu plovoucího tělesa, aby byl bezpečný. Stejně důležitý je návrh kotvení, aby dům za nepříznivých povětrnostních a hydrologických podmínek neopustil svoji polohu. Právě proto je třeba se obrátit na lodního architekta. Stavební zajímavostí je skutečnost, že při výstavbě přímo na vodě nelze používat vodováhu, protože objekt neustále mění náklon,“ říká Peter Mandl.
Pokud se musí dům přestěhovat, je k tomu třeba vlečný člun.
Existuje několik možností, jak zajistit domu stabilitu vůči břehu a zároveň mu nechat volnost pohybu v synchronizaci s hladinou. Patrně nejrozšířenější je kombinace mostku a vzpěry s vyvazovacími lany. Sofistikovanějším způsobem je tak zvaná dalba: skupina vzájemně spojených pilot, případně masivní konstrukce. Nejflexibilnější je ukotvení řetězy nebo systémem Seaflex k betonovým blokům na dně řeky.
Plovoucí dům je zatím na Slovensku i v Česku klasifikovaný jako plavidlo. Vztahují se na něj předpisy a povolení pro plovoucí zařízení.
Žádat o povolení stavební úřad není potřeba. Projektovou dokumentaci schvaluje Státní plavební správa. Není nutné kupovat pozemek, na správě povodí či přístavu stačí zažádat o povolení ke kotvení. Kolaudace není potřeba, ale za určitých parametrů musí dům projít „technickou“ kontrolou Státní plavební správy.
Vzhledem k tomu, že dům jako plovoucí zařízení je považován za věc movitou, neplatí se daň z nemovitosti, ale kvůli tomu nelze získat v domě na vodě trvalý pobyt.
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický, typ PNED108
- Zastavěná plocha: 131 m2
- Užitná plocha: 99 m2
- Konstrukční systém: dřevěná sloupková konstrukce
- Teplo: suché teplovodní podlahové vytápění, zdroj tepla a chladu - tepelné čerpadlo vzduch/voda + fan coil jednotky, nucené větrání
- Užitková voda: čerpaná z řeky a filtrovaná přes písek a aktivní uhlí + chlorování
- Odpadní voda: biologická čistička zabudovaná v pontonu
- Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,14 W/m2K
- Projekt: Peter a Jiří Mandlovi, MANDL - Living on Water
- Interiér: Sabina Baštrnák
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby.
