Granátová jablka lze vypěstovat i doma

- Banány, pomeranče, mandarinky a citrony jsou dnes už běžnou součástí našeho jídelníčku. Středoevropan však vždy znovu v úžasu prohlíží exotické rostliny, z nichž zná dobře vlastně jenom jejich plody. Málokdo ví, že nejenom citrusy, ale i ostatní zajímavé druhy může pěstovat doma a nepotřebuje k tomu skleník. Těžko však počítat s tím, že se domácích banánů nebo granátových jablíček nasytí celá rodina. Jde spíš o radost z úspěchu a také o zajímavou živou dekoraci.
Banánovník není strom

"Přítel mi k Vánocům koupil půl metru vysoký banánovník. A protože jsem si myslela, že je to palma, bála jsem se, že nás statná rostlina brzy vystěhuje z garsonky," svěřuje Regina Škodová z Opavy. Banánovníky, přestože vypadají jako stromy, jsou obrovské tropické byliny, jejichž kmen nikdy nezdřevnatí. I mezi nimi lze najít mnoho kultivarů, které dorůstají maximálně jeden a půl metru výšky, a dají se proto pěstovat i v bytě. Potřebují však dostatečně veliký květináč a do něj pravidelně pořádnou porci živin. I spokojeným rostlinám začnou po nějaké době zasychat spodní listy. Není to volání o pomoc, ale obyčejný běh života. Listy pak stačí jen odstřihnout, aby rostlinu nehyzdily. Choulostivý banánovník raději na léto nevynášejte ven i občasný vítr nebo mírné ochlazení mu mohou ublížit.

Granátová jablka

"Marhaník granátový si můžete vypěstovat ze semínka, které najdete v granátovém jablku koupeném v obchodě s ovocem a zeleninou. Rostlina dobře klíčí a roste, ale květů, natož pak plodů, se nikdy nedočkáte. Pro pokojové pěstování se totiž vybírají úplně jiné odrůdy než pro zemědělské plantáže a sady. Platí to samozřejmě i pro další druhy, nejen pro marhaník," upozorňuje Pavel Beran. Zakrslé odrůdy v květináči obvykle rozkvetou už v prvním roce, ve druhém můžete sklidit první plody - nebo se jimi aspoň pokochat. "Marhaníku svědčí letní pobyt venku, na zimu jsem jej uklidil do chladné chodby, ale tam mu s koncem podzimu opadaly listy," stěžuje si Jan Richter z Příbrami. Opadání listů v chladné chodbě nebo ve sklepě v době vegetačního klidu není varovný příznak, ale známka pěstitelského úspěchu. Naopak neustálé nasazování nových lístků, ke kterému by rostlinu během zimy nutila pokojová teplota, je pro marhaník vysilující a škodlivé.

Kávovník jen na ozdobu

Kávovník arabský má domov ještě o něco blíže rovníku než vavřín nebo marhaník granátový. Po celý rok je mu nejlépe v bytě, i v zimě potřebuje pokojovou teplotu. Letní přímé slunce v zahradě mu rovněž může ublížit. Spokojí se s umístěním i v polostinném koutě pokoje, rozhodně však ne za oknem, kam praží slunce. V každém plodu jsou dvě zrnka - důvodem k jejich upražení však může být spíš zvědavost než kávové labužnictví - domácí sklizeň jemně připraveným kávovým směsím z pražíren sotva může konkurovat. "U kávovníku často zahnědnou konce lístků," varuje Pavel Beran. "Příčinou je obvykle přílišná, nebo naopak nedostatečná zálivka. Rostlina je částečně opadavá, takže pokud shodí část listů, není důvod k obavám."

Růst omezí nůžky

Oliva, fíkovník nebo vavřín jsou ve své domovině robustní stromy. I když pro pokojové pěstování se vybírají méně vzrůstné druhy nebo odrůdy, přece jen zpočátku drobné stromky a keře mohou za pár let vyrůst do větší velikosti, než dovolují rozměry bytu. Proto potřebují pravidelný řez. Na rozdíl od zahradních jabloní a hrušní není jeho účelem ani tak co nejvyšší sklizeň jako spíš udržení rostliny v přijatelné výšce. Kýžená velikost a tvar jsou tedy to hlavní, co by měl mít pěstitel s nůžkami v ruce na paměti. "Nejvhodnější doba pro prořezání je těsně před začátkem rašení. Většinu subtropických dřevin - s výjimkou citrusů - však můžete mírně zastřihovat po celý rok," doporučuje Pavel Beran ze subtropického zahradnictví v Kruhu u Jilemnice. "Po výraznějším prořezání je třeba omezit zálivku, protože jinak rostlinám hrozí zahnívání kořenů." Řada těchto rostlin pochází ze subtropických oblastí. Mají tedy vesměs podobné nároky na podmínky a pěstování. Jako pro většinu ostatních pokojových rostlin je i pro plodící dřeviny ze subtropů v domácím prostředí příliš velké sucho. Pomůže jim časté mlžení - výjimkou jsou však druhy, které mají hustě chlupaté listy. Jemná "srst" na listech totiž funguje jako ochrana proti suchu. Kapky, které se v ní zachytí, by se mohly stát živným prostředím pro některou z plísňových chorob.

Venku, ale ne na slunci

I když jsou pěstovány jako pokojové, přece jen je těmto exotům přes léto nejlépe venku. Bezpečná chvíle pro vystěhování nastává po "ledových mužích", kdy by se zahradou už neměl potulovat mráz s nabroušenými ledovými zuby. Po vynesení postavte rostliny na několik dní do úplného stínu, aby si zvykly na náhle zvýšený příliv světla. Silné sluneční záření dokáže během jediného dne popálit listy a proměnit ozdobnou květinu v nevzhledného invalidu. Po aklimatizačním období rostlinám vyberte místo v polostínu, a ne na přímém slunci. Nyní, v březnu, nadchází nejvhodnější čas k přesazení pokojových exotů. Není však nutné přesazovat všechny - stačí této únavné proceduře podrobit jen ty, kterým už jejich květináč začíná být těsný. Většině subtropických rostlin vyhovuje běžný zahradnický substrát s přídavkem dlouhodobě účinkujících hnojiv typu Osmocote nebo Plantacote, z nichž se živiny uvolňují postupně a zásobují rostlinu po celou vegetační sezonu. Tekutým hnojivem je můžete přihnojit nejdříve až dva týdny po přesazení.

Tip pro začátečníky: martej

Tento stále zelený drobný keřík dobře roste v bytových podmínkách. Dorůstá výšky okolo jednoho metru, dobře snáší i přísný řez a na zimu jej nemusíte stěhovat z pokoje. Drobné plody se objevují už třetím rokem, dozrávají na podzim a v zimě - a chutnají dětem. Díky její nenáročnosti si mohou na martej troufnout i pěstitelé, kteří nemají velké zkušenosti.

Rostliny, které plodí i v bytě

acerola, "barbadoská třešeň" - chutné plody s vysokým obsahem vitaminu C dozrávají na jaře, vhodná i pro bonsaj

fejchoa - stále zelený keřík, snáší chlad, zelené bobule chutí připomínají jahody, jedlé jsou i dužnaté okvětní plátky, vhodná pro začínající pěstitele

fíkovník - bujně rostoucí keř, přes léto se pěstuje na zahradě, v zimě potřebuje klidové období

kávovník - stále zelený keřík, který třikrát ročně kvete, snáší ústřední topení, náročný na zálivku

marhaník granátový - pěstitelsky nenáročný keřík nebo stromek, jasně červené květy a plody - granátová jablka - se objeví v druhém až třetím roce

martej myrtolistá, "vánoční třešeň" - dekorativní rostlina i do bytů s ústředním topením, kvete třetím rokem, nenáročná, vhodná pro začínající pěstitele

rajčenka - vytrvalý polokeř, plody podobné rajčatům přináší druhý až třetí rok, přezimuje v teple


Banánovník může bohatě plodit, rostlina však po odplození zajde a z odnože vyroste nová.

Marhaník granátový (Punica grantum)

Kávovník (Coffea)