Především je to jakýsi prvek bezpečnosti. Garážovaný vůz, případně jeho významná část, se nejen obtížněji odcizuje, ale také je chráněn před případným poškozením lépe než u auta volně parkujícího.
Dále jde o to, že zejména v takzvané teplé garáži je auto připraveno kdykoli v nejvyšší akční pohotovosti. Nehrozí nejen počasím způsobené extrémy v podobě zamrzlých oken v zimě či rozžhavené kabiny v létě, ale ani poněkud méně nepříjemné efekty "studeného" motoru nebo nepříjemně chladivých sedaček.
A konečně nejen z pocitového hlediska je automobil v garáži jaksi uklizen, neruší upravenost okolí domu, případně nepřekáží ve veřejném prostoru někde u vjezdu na pozemek.
Všechny uvedené okolnosti přispívají k tomu, že dodnes je garáž v rámci stavby rodinného domu vnímána jako záležitost velmi užitečná, ale úplnou samozřejmostí není.
Hlavně v souvislostech s domy koncipovanými úsporně ve smyslu nejen jejich stavby, ale také budoucího provozu bývá garáž nahrazována pouhým krytým nebo dokonce jen volným stáním.
Je třeba říci, že autům takové řešení vadí většinou méně než lidem kolem nich. Lze dokonce říci, že čím dokonalejší vůz, tím nižší nároky na parkovací komfort.
Zato u rodinných domů pojatých velmi velkoryse, domů s programově vyšší mírou obytného komfortu, se s garáží počítá často v doslova luxusní podobě, a to ve smyslu rozměrů i vybavenosti.
Většinou jde hned o několik parkovacích míst s bohatým zázemím dávajícím tomuto prostoru mnohem širší využití, než by bylo pouhé parkování aut.
Uvedená vyhraněnost, kdy mezi oběma extrémními polohami samozřejmě může oscilovat ještě množství kompromisních podob na téma rodinný dům a garáže, je dána mimo jiné i samotnými auty.
Lze pochopitelně vysledovat nijak překvapivou úměru ve vztahu nákladů na dům a nákladů na automobily u něho parkující.
S otázkou velikosti a stupně komfortu garáže úzce souvisí dilema, zda garáž vytápět či nikoli. Obě možnosti mají své zastánce i odpůrce a v praxi obvykle dochází ke kompromisu v podobě velmi lehkého temperování.
Ale i to v zimě stačí, aby se dokázalo postarat o vyplavení garáže slanou břečkou ze zbytků sněhu na podvozku auta. Už z tohoto důvodu vyplývá jeden ze základních požadavků na dobrou garáž - kvalitní povrch podlahy.
Víc než parkování
Za minimální vnitřní rozměry garáže bývají udávány 2,3 metru šířky a 5 metrů délky. Ovšem to je skutečně velmi omezený prostor.
Uvědomme si, že dnes i auta považovaná za takzvanou střední třídu mají zhruba 4,5 metru délky a jejich šířka činí kolem 1,8 metru.
Takže skutečně pohodlná garáž pro jedno auto, ale hlavně pro jeho uživatele by mohla mít rozměr minimálně 6x4 metry, raději však ještě o něco více.
Garáž by totiž měla splňovat stejné nároky, jaké jsou kladeny na celý rodinný dům, prvořadě tedy fakt, že bude sloužit po mnoho desítek roků několika generacím.
I když nás asi v důsledku docházejících zdrojů nafty nějaký další překotný rozvoj motorismu nečeká, měla by moderní garáž poskytnout přístřeší rovněž mechanizaci užívané pří údržbě okolí domu, bicyklům a dalšímu sportovnímu vybavení.
Garáž je často dobrým místem i k uskladnění zahradního nábytku a dalších předmětů, pro které se i ve velkém rodinném domě hledá často místo jen obtížně.
S širším využitím garáže narůstají také důvody, proč ji vytápět. Ve vytápěné garáži pak ovšem mají svoje opodstatnění dobře tepelně izolovaná vrata.
Pokud poskytneme autu dostatečnou plochu garáže, může těchto řekněme 25 čtverečních metrů činit až pětinu nebo i čtvrtinu celkových ploch domu. Už z toho vyplývá, že garáž rozhodně nebude lacinou záležitostí.
Na její situování v rámci konstrukce a dispozičního řešení rodinného domu má vliv více okolností. Nejvážnějšími z nich jsou velikost a tvar pozemku, místní terénní podmínky a orientace domu ke světovým stranám i k příjezdovým cestám.
Samozřejmě, že svůj vliv mají rovněž případné specifické potřeby stavebníka domu. Každý z možných způsobů vyřešení umístění garáže v rámci stavby rodinného domu bude mít vliv na konečnou podobu domu i jeho provozní fungování.
Co varianta, to většinou jisté přednosti i určité nevýhody, takže se u některých často opakovaných řešení zastavme podrobněji.
Pod terén raději ne
Začněme tradičním umístěním garáže v suterénu rodinného domu. V dobách takřka automatického podsklepování jakýchkoli staveb určených k bydlení šlo o velmi oblíbené řešení, a to i přes fakt, že příliš argumentů hovořících o výhodách nenalezneme.
Obecně je tento přístup k problému drahý a uchyluje se k němu stále méně stavebníků. Když už však přece část či celý dům podsklepíme a v suterénu se rozhodneme pro garáž, musíme pamatovat na dostatečný prostor před vjezdem do ní.
Předpisy i uživatelská praxe vyžadují maximální sklon takového vjezdu 25 procent. To znamená, že při konstrukční výšce podzemního podlaží 250 cm budeme potřebovat plných deset metrů příjezdové komunikace jen k praktické rovince před vraty.
Ale ani toto řešení nezaručí, že každá nadílka sněhu před naší garáží okamžitě nezpůsobí krizový stav. Navíc v rámci snahy o dobré provozní funkce jednotlivých prostorů domu zřejmě narazíme na problém komunikace mezi garáží, případnou technickou místností a obytnou zónou, což všechno stavbu jen dále komplikuje a zdražuje.
Jakýmsi kompromisním řešením, dnes už však také překonaným, je umístění garáže v podlaží jen částečně zapuštěném pod terénem.
Zejména při řešení vjezdu do takového prostoru se dostaneme k příznivějším počtům, než je tomu u plně "zakopané" garáže, ale estetické vyznění stavby se většinou s tímto počinem vyrovnává velmi nesnadno. První nadzemní podlaží pak totiž ční nehezky nad terénem.
Přínosem však může být takové řešení při stavbě rodinného domu ve svahu. Tam mnohdy vystřídání plochy půdorysu ve dvou horizontálních úrovních posunutých o polovinu výšky podlaží přispěje k celkovému příznivému vyznění stavby a garáž se dostane do všestranně přijatelnějších parametrů.
Auto v prvním podlaží
Soudě nejen podle stovek typových projektů i desítek individuálních řešení rodinných domů je momentálně nejobvyklejším řešením situování garáže v rámci dispozice prvního nadzemního podlaží nepodsklepeného objektu.
Tento obvyklý postup ještě dostává dvojí podobu. Garáž v prvním nadzemním podlaží může být jednak součástí půdorysu, který pak svým tvarem sleduje i podlaží nad ním, nebo garáž stojí pouze v kontaktu s obvodovou zdí prvního nadzemního podlaží a jako přístavek je kryta vlastní střešní konstrukcí.
Nespornou výhodou obou řešení využívajících pro garáž prvního nadzemního podlaží rodinného domu je možnost bezprostředního spojení mezi garáží a vstupními prostory.
Také vjezd do takto postavené garáže bývá jen krátký, neubírá příliš z parcely a další přednost najdeme ve výhodném eventuálním vytápění garáže.
Jinou otázkou je, jak se projektant vyrovná s optikou často velmi rozlehlých objektů a fasádou stěny domu osazené garážovými vraty. Ta zabírají často podstatnou plochu, a mají tedy rozhodně působit decentně a nenápadně.
Právě v souvislosti s velkými rodinnými domy na odpovídajících parcelách stojí za úvahu stavba garáží zcela samostatných.
Objekt garáží, případně pod jednou střechou v kombinaci ještě se skladovacími prostory či třeba takzvanou letní kuchyní, nebo dokonce skromným apartmánem pro hosty může vedle hlavní stavby rodinného domu významně přispět k příznivému vyznění jeho celého širšího okolí.
Takový "druhý domek" může hlavní stavbu výhodně vizuálně i akusticky izolovat od rušné ulice, zejména pokud si oslunění pozemku vyžádá, aby okna obytných místností směřovala právě k onomu uličnímu ruchu.
Místní podmínky často dovolí umístit vjezd do samostatných garáží přímo z ulice, čímž se vlastně eliminuje ztráta pozemku obětovaného druhé stavbě.
A kromě toho všeho takové řešení garáží s eventuálními dalšími prostorami přímo vybízí k etapovému pojetí stavby domu, kdy garážový komplex z mnoha důvodů výhodně předchází hlavní stavbu.
Technické předpisy v souvislosti s garážemi vyžadují několik logických opatření. Žádoucí je zajistit před garážemi dvou- až tříprocentní mírný spád směrem od vrat v obraně proti vodnímu živlu.
Své nároky ve spojitosti s garážemi však má i vzduch, přesněji kvalitní ventilace. Přirozenou cirkulací by měla být zajištěna kompletní výměna veškerého vzduchu v garáži během hodiny. A ještě něco - dveře mezi garáží a dalšími prostory domu musejí být ohnivzdorné.
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 8/2008.
