náhledy
Těšitelův mlýn neboli mlýn Dänemark stojí u Kutné Hory od roku 1491. V posledních letech chátral. Majitelé si stavbu u říčky Vrchlice vzali do parády a od základů vše zrekonstruovali. Vznikl tak hotýlek v romantickém skalnatém údolí s 20 lůžky a bazénem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
První zmínka o mlýnu Dänemark, který je památkově chráněný od roku 1958, pochází z roku 1491. Název je odvozen od osady dánských horníků, kteří pracovali v místních štolách při těžbě stříbra. Mlelo se tu až do roku 1936.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Současnou podobu mlýn získal v 17. století. Po většinu 19. století jej vlastnila rodina Těšitelova a v 70. letech minulého století se tu hrálo divadlo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Otec posledních majitelů býl známý televizní dramaturg, který sem zval řadu kulturních osobnosti své doby například Waldemara Matušku, Miloslava Švandrlíka, Rafaela Kubelíka, Jana Wericha či Miloše Kopeckého. V mlýně pobýval i skladatel Leonard Bernstein a letos v létě také americký spisovatel Robert Fulghum.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Současní majitelé koupili mlýn v roce 2014. Původní vlastníci se o mlýn starali, budovy měly novou střechu a byly v relativně dobrém stavu. „Vzhledem k lokaci u vody, stáří budovy a její velikosti však vyžaduje intenzivní, každodenní péči. Navíc je svou dispozicí příliš velký pro rodinné sídlo,“ říká majitelka.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Mlýn prošel pod dohledem nových majitelů proměnou a stal se z něj hotýlek. Intenzivní, ale velmi citlivá rekonstrukce trvala rok a půl. Pro veřejnost se mlýn otevřel v létě 2016.
Autor: Petr Topič, MAFRA
„Při rekonstrukci mlýna je největší otázkou voda a vlhkost. Jsme smířeni s tím, že s mlýnem koexistují již stovky let a na této symbióze nechceme nic měnit. Prostě k sobě patří. Výzvou je najít hranici mezi očekáváním moderního způsobu života a možnostmi staré budovy,“ vysvětluje majitelka.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V mlýně se podařilo zachránit velmi poničenou původní podlahu, kterou je nyní obložený sedm metrů vysoký strop v hlavní společenské hale.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Část dubových trámů využili majitelé v zahradě, téměř zničená vrata vrátili po vylouhování opět do provozu. Cílem bylo zachovat a oživit maximum dobových věci a prvků.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Mlýnské kolo zůstalo na původním místě, ale majitelé jej museli nahradit kolem novým. Kolo je funkční a jeho klapot dělá všem radost. Náhon bere vodu z říčky Vrchlice.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Interiérové prvky jsou z velké většiny od belgické značky Flamant nebo eklekticky kupovány majiteli. Koberce jsou z Maroka a doplňky od menších českých výrobců. Podlahy jsou dubového masivu a na galerii majitelé použili tzv. půdovky - ruční cihelnou dlažbu.
Autor: Petr Topič, MAFRA