Za záchranu, obnovu a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči získali manželé Prouzovi v září 2015 cenu od Národního památkového ústavu. Na snímku je architekt Pavel Prouza.
Autor: František Vlček, MAFRA
Při obnově kladli Prouzovi velký důraz na zachování autenticity pivovaru.
Autor: František Vlček, MAFRA
Pivovar vypadá zepředu úplně stejně jako v 19. století.
Autor: František Vlček, MAFRA
Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar památkou a v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH).
Autor: František Vlček, MAFRA
Podkroví čeká na vybudování čtyř apartmánů pro kokořínské turisty a cyklisty.
Autor: František Vlček, MAFRA
První písemná zmínka o pivovaru je z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600.
Autor: František Vlček, MAFRA
Některé budovy byly zdemolované a stavební materiál si lidé rozebrali.
Autor: Pavel Prouza
Manželé se do ruiny zamilovali na první pohled a za 600 tisíc korun ji koupili.
Autor: Národní památkový ústav
Komplex pivovaru byl v hrozném stavu. Bydlet se nedalo ani v jedné místnosti.
Autor: Národní památkový ústav
Opuštěný, bez dveří a oken, střechy byly děravé a vše se rozpadalo.
Autor: Jan Anderle
O nemovitost v havarijním stavu neměl nikdo zájem.
Autor: Pavel Prouza
Pivovar ve 20. letech 20. století
Autor: Archiv pivovaru
„Zalátali jsme největší díry, začali jsme vyměřovat, dělat průzkumy a projektovat. Stavební povolení na obnovu areálu jsme získali až v roce 2009,“ popisuje začátky Pavel Prouza.
Autor: Pavel Prouza
Budovy nabízejí plochu přes dva tisíce metrů čtverečních.
Autor: Pavel Prouza
Ve staré varně je výčep s prodejem piva a občerstvením.
Autor: František Vlček, MAFRA
V některých místnostech se zachovala část původního technického vybavení z konce 19. století.
Autor: František Vlček, MAFRA
Architekt Pavel Prouza má připravenou hodinovou komentovanou prohlídku pivovaru. Na snímku je kancelář sládka, jak by mohla vypadat na konci 19. století.
Autor: František Vlček, MAFRA
Na pracovním stole leží originál lobečské účetní knihy z 90. let 19. století.
Autor: František Vlček, MAFRA
Renesanční jádro z roku 1600 na opravu stále čeká. Jednou zde bude restaurace. Na snímku je namáčecí káď na ječmen.
Autor: František Vlček, MAFRA
Areál pivovaru Prouzovi zachraňují již devátým rokem.
Autor: František Vlček, MAFRA
Prostor někdejších sladovnických půd. Zde byla zásobárna ječmene. Nyní je prostor určen výstavám a expozicím.
Autor: František Vlček, MAFRA
V současné době se opravuje hospodářská budova s lednicemi a sklepy.
Autor: František Vlček, MAFRA
Hospodářská budova, kde byly dřív lednice a sklepy, bude po rekonstrukci sloužit kultuře.
Autor: František Vlček, MAFRA
Prouzovi bydlí dočasně v podkroví nad varnou.
Autor: František Vlček, MAFRA
V místnosti, kde se mlel slad, zůstaly zachovány vodní rezervoáry z 19. století. V jednom je ložnice manželů.
Autor: František Vlček, MAFRA
Ve druhé nádrži na vodu je dětský herní koutek.
Autor: František Vlček, MAFRA
Pivovar Lobeč tvoří čtyři lidé. Zleva sládek Tomáš Fencl, architektka Jana Prouzová Myšková, architekt Pavel Prouza a podsládek Karel Šafařík.
Autor: František Vlček, MAFRA
Sládek Tomáš Fencl začínal s vařením piva doma.
Autor: František Vlček, MAFRA