náhledy
Salonky v duchu secese patří k nejzachovalejším památkám tohoto období v Praze.
Autor: Archiv Českých drah
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, zdobený strop v předsálí
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, celkový pohled
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Secesní výzdoba salonku je opravdovým šperkem.
Autor: Archiv Českých drah
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, bohatě intarzované dveře se znakem Prahy
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží. Zde původně stála socha amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží. Salonek je secesně vyzdobený, obrazy jsou od Václava Jansy a Viktora Strettiho.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží. Na obrazech jsou motivy Prahy, ale nechybí ani hrad Karlštejn.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, secesní štuková výzdoba stropu
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, moderní symbolika v podobě socialistické výzdoby předsálí
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, vestibul u salonku
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Salonky v duchu secese patří k nejzachovalejším památkám tohoto období v Praze.
Autor: Archiv Českých drah
Dnes se salonky pronajímají zejména na komerční akce, volně přístupné nejsou.
Autor: Archiv Českých drah
I těchto pět secesních děl najdete jako výzdobu v historické budově nádraží.
Autor: Jaroslav Kvíz
Rozsáhlá plátna ve velkém salonu, inspirovaná pražskými motivy, pocházejí z ateliérů malířů Václava Jansy a Viktora Strettiho.
Autor: Jaroslav Kvíz
Pražské hlavní nádraží začínalo v roce 1871 jako "nádraží císaře Františka Josefa". Bývala to konečná, odtud dál koleje nevedly. Komplex budov přibyl později.
Autor: Jaroslav Kvíz