Když v roce 1978 navrhla architektka Zdeňka Maňáková kuchyni Aroma, nemohla tušit, že vznikl fenomén kvalitní české kuchyně. Z výrobních závodů v Koryčanech (dnes Koryna nábytek) odešlo v letech 1978 až 1996 neuvěřitelných 167 tisíc sestav.
Kuchyně AromaKuchyni Aroma navrhla architektka Zdeňka Maňáková pro firmu UP Bučovice, vyráběla se v koryčanském závodě (později Koryna nábytek). Více o slavné "retro" kuchyni a její autorce najdete zde. |
Do soutěže iDNES.cz se přihlásily stovky čtenářů. Tím, kdo vybíral nejzajímavější sestavu, byl nejen odborník, ale také syn autorky, architekt Hynek Maňák. Zdeňka Maňáková bohužel před několika lety podlehla těžké nemoci.
Architekt Maňák, který se specializuje na návrhy sériově vyráběného nábytku pro tuzemské i německé výrobce, dal svůj hlas 28 let staré kuchyni rodiny Teirlových (o této kuchyni více zde). Jim patří i první cena, sada nářadí Bosch.
Sestava ve tvaru písmene U je velmi praktická.
Proč vyhrála
Architekt Maňák své rozhodnutí pečlivě zdůvodnil. "Ačkoliv rodina použila kuchyni již v druhém bytě, je v perfektním stavu. Citlivě ji rozšířili o myčku se šířkou 45 cm, zasunutou pod pracovní plochu ve volném prostoru pod oknem. Stejně dobře dopadla výměna chladničky. Právě doplnění kuchyně o nové spotřebiče se ostatním soutěžícím podařilo jen sporadicky, protože chyběly skříňky pro vestavbu.
Sestavu v praktickém tvaru U majitelé doplnili předělovacím pultem s barovými židličkami. Opticky odděluje kuchyňskou část od navazujícího obytného prostoru a přitom provozně nebrání pohodlnému přístupu do kuchyně.
Nadčasová barevná i dezénová střízlivost odolala modním výkyvům. Kuchyně svým dispozičním řešením a uspořádáním spotřebičů splňuje současné provozní nároky a překonává i některé současné kuchyňské sestavy plné provozních chyb a pokleslého vzhledu."
Aroma se vystavovala na všech veletrzích v tehdejším Československu.
Stará i nová kuchyně Aroma
V době, kdy se Aroma vyráběla v Koryčanech, byl vedoucím výroby Miroslav Rumpela, dnes generální ředitel Koryna nábytek.
Jak je možné, že Aroma vydržela klidně třicet let náročného kuchyňského provozu? Byly na ni použity výjimečné materiály?
Ne, určitě ne. Na dřevotřísku o tloušťce 16 milimetrů byla zalisována mořená dubová arodýha od italské firmy firmy Alpi, která patřila již tehdy ke světové špičce. Tu jsme pak dokončili polyuretanovým lakem od rakouské firmy Adler, později od východoněmecké Wicolor.
Všechno ostatní už bylo ryze české. Třeba závěsy vyráběl TOKOZ ze Žďáru nad Sázavou, byly to ovšem první samouzavírací panty v plastu použité v kuchyních. Čtenáři tak chválené pracovní desky se zalisovaným bílým laminátem, kolečka u soklových zásuvek, drátěný program, to vše vyráběly české firmy nebo přímo my v Koryčanech.
Takže nic výjimečného?
Jedna věc ano: radost z práce na této kuchyni. Zdena Maňáková byla výborná architektka a skvělý člověk, rozuměla perfektně výrobě. Milovala svou práci. I proto byla práce na Aromě pro lidi z konstrukce i výroby výjimečná, Zdena vychovala možná stovky nábytkářů.
Hlavně měli radost zákazníci. Nechcete jim udělat další a vyrobit třeba skříňku s plnovýsuvy nebo pro vestavnou myčku, po nichž čtenáři "vzdychali"?
Ne, to by bylo jako dávat na starý automobil novou karosérii. Kuchyně není starožitný nábytek, je to užitková věc. Kuchyně i materiály za třicet let hodně pokročily.
Před několika lety se začala vyrábět "nová" Aroma.
Lze pomoci těm, kteří by potřebovali opravit jen dvířka?
Pokud se na nás vaši čtenáři obrátí, můžeme přijet, demontovat a přebrousit je, namořit a opět nalakovat. Arodýha má totiž tloušťku několik milimetrů, takže lze takovou úpravu provést.
Za roky používání se v každém polyuretanovém laku udělají mikropóry, jimiž se do dýhy dostává vlhkost i nečistota. Stejně jako dvířka lze opravit i úchytky z dubového masivu.
Ale upřímně: já bych to nedělal. Tehdejší Aroma měla 51 elementů včetně desek, dnešní Aroma jich má 520, můžete si vybrat různá barevná provedení, odolnější pracovní desky i vyšší spodní skříňky, což je pro uživatele důležité zejména u dřezu. Nemluvě o plnovýsuvech: komu se chce ohýbat a hledat nádobí ve spodních skříňkách?! Použiji opět přirovnání s autem: kdo by chtěl dnes starou škodovku, když může mít novou, lepší?
Jenže staré auto prodáte…
Tak dobře, uděláme to stejně jako v autobazarech. Výjimečně a pouze pro Aromu. Odkoupíme a odvezeme staré skříňky za cenu, za jakou si je vaši čtenáři před lety pořídili a tuto částku odečteme od ceny nových skříněk. A vy nás nebudete přesvědčovat, abychom vyráběli "náhradní díly" k původní Aromě…
Kuchyně Vistárie, návrh architektka Zdeňka Maňáková
Kuchyně Vistárie, návrh architektka Zdeňka Maňáková
Eurocucina 2010 - stejný nápad měla architektka Zdeňka Maňáková již před více než 20 lety.
Ceny pro vtipné nápady
Při pohledu na řešení, která předváděla Zdeňka Maňáková na veletrzích, je jasné, že viděla desítky let dopředu. Stačí porovnat třeba její návrh kuchyně Vistárie a loňské modely z milánského veletrhu Eurocucina…
Jenže podobně "progresivní" dokážou být i čtenáři iDNES.cz.
Proto další tři ceny, knihy či vstupenky na divadelní představení, poputují k dalším třem účastníkům soutěže, a to Daně Málkové, Štěpánce Tlusté a Evě Mikulášové.
Už před 23 lety si majitelka naplánovala kuchyni s ostrůvkem.
V nové kuchyni má majitleka dostatek pracovní plochy i úložného prostoru.
Dvířka skříněk jsou naprosto zachovalá.
Zatímco u první soutěžící ocenil architekt Maňák atypické prvky včetně ostrůvku použité již před více než 20 lety, u druhé a třetí soutěžící ocenila redakce odvahu a životní optimismus, jak přistoupily k zařízení vlastní kuchyně.
