BAŤŮV ZLÍN

BAŤŮV ZLÍN - BAŤŮV ZLÍN. Se stejným rozmachem, s jakým firma Baťa "sekala" boty pro celý svět, přední architekti "sekali" v prvorepublikovém Zlíně funkcionalistické a konstruktivistické stavby. V nezaměnitelných budovách s železobetonovým skeletem a cihlovými výplněmi lidé pracovali, nakupovali a bavili se. Styl zachovávaly i velkorysé kolonie rodinných domků pro zaměstnance obuvnického závodu. Šestnáctipatrová budova "mrakodrapu" byla nejvyšší v předválečném Československu. Baťův Zlín se zařadil mezi nejmodernější města v Evropě. | foto: Michal Růžička, MF DNES

Fenomén Baťa: nechal postavit první dělnické kolonie i první mrakodrap

  • 13
V celé Evropě neexistoval podnikatel, který by tak ovlivnil vzhled celého města, jež v mnohém předčilo i hlavní město. Tomáš Baťa a pak i jeho bratr Jan Antonín takoví byli. Proto o domcích jejich dělníků rozhodoval i Le Corbusier.

Řada originálních a často i nepublikovaných materiálů o historii Zlína je ode dneška k vidění v Praze. V pražském Veletržním paláci totiž začíná výstava Fenomén Baťa - Zlínská architektura 1910 až 1960.

Společný projekt Národní galerie v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je prvním akcí, která v takové šíři představí nejslavnější období Zlína: architekturu baťovské doby, baťovský systém výroby, sociální oblast, školství, umění, životní styl, dopravní plány i vize do budoucna.

Jan Antonín Baťa

Návštěvníci uvidí celou řadu původních i současných fotografií, plány, kresby, modely nejvýznamnějších staveb a urbanistických celků, propagační materiály firmy i nábytek. Výstava potrvá do 31. května.

Vizionář Baťa

Městys s necelými třemi tisíci obyvatel se začal díky obuvnické firmě, kterou založili v roce 1894 sourozenci Anna, Tomáš a Antonín, velmi rychle rozrůstat. I díky tomu, že Tomáš pozval do Zlína takového architekta, jakým byl Jan Kotěra, autor první dělnické kolonie Letná.

Po tragické smrti Tomáše pokračoval v jeho plánech a dále je rozvíjel bratr Jan Antonín. V porotě soutěže na rodinný domek v roce 1935, s níž přišel, zasedly takové osobnosti, jako Le Corbusier, Pavel Janák a Ladislav Fuchs.

Lze se pak divit, že každý týden kontrolovala komise stav předzahrádek, že se zde nesměly stavět žádné kůlny či chovat slepice? Dokonalý pořádek odpovídal "pravoúhlé" koncepci Zlína.

První mrakodrap u nás, slavnou "jedenadvacítku", správní budovu firmy, pak navrhl pro firmu Baťa další slavný český architekt, Vladimír Karfík. Dodnes je proslulá svou ředitelskou pracovnou, která jako výtah putovala jednotlivými podlažími. A nejen to – budova byla plně klimatizovaná, se sendvičovým pláštěm.

Výstavu, která potrvá do 31. května, doplní řada doprovodných akcí včetně mezinárodní konference, která se od 19. do 23. května uskuteční ve Zlíně i v Praze. Odborníci na architekturu, kulturu, sociologii a urbanismus budou o Zlínu hovořit na přednáškách, diskusích a při tematických prohlídkách města.

Organizátoři akce nyní jednají o reprízách výstavy v zahraničí. Na podzim by ji mohli vidět i lidé v mnichovském muzeu moderního umění.

,