V Koberovech v Českém ráji stojí skupina pasivních dřevostaveb. Jsou tak dobře zateplené, že se v nich téměř nemusí topit. Díky stejnému projektu firmy Atrea vypadají téměř identicky.
Jedna z nich se však liší. Je větší a velkou část střechy zabírají solární panely, které pokryjí veškerou spotřebu energie. Dům přitom nebyl drahý, stál asi 3,7 milionu korun. Stavba je dokonce zisková.
"Vytápění stojí ročně 3 900 korun, celkové náklady na elektřinu jsou 16 320 korun. Prodej elektřiny ze soláru přináší tržby 93 tisíc korun," počítá Petr Morávek, autor projektu a ředitel firmy Atrea. Roční zisk tak vychází téměř na 77 tisíc korun.
Koberovy, Česko. Podobnou dřevostavbu, kde solární kolektory a fotovoltaické panely zajistí dost energie na pokrytí spotřeby tepla, lze pořídit za cenu do čtyř milionů korun
Nulový dům do čtyř milionů
V domě se nebydlí, funguje jako školicí středisko. Za teplo se proto utratí méně než v rodinném domě. Kdyby se však uvnitř bydlelo, rozdíl by nebyl veliký. Teď je na střeše 64 solárních panelů.
Pro čtyřčlennou rodinu, která by utratila za vytápění a ohřev vody 10 až 12 tisíc korun ročně, by stačilo 34 panelů. Platí to pro případ, že by si rodina koupila pasivní dům Atrea o ploše 135 m2, který nabízí několik firem za ceny od 3,5 milionu. Solární systém by stál 380 tisíc korun.
Dům v Koberovech je první svého druhu v Česku, v Evropě však není výjimkou. Extrémně úsporné domy lákají stále více lidí navzdory všeobecnému přesvědčení, že jsou drahé a mohou stát jen v jižních krajích. Zatím jsou to experimenty, ale ukazují, že s nulovými náklady na vytápění se dá bydlet i v nepříznivých podmínkách.
Pasivní dřevostavba v Aarhusu v Dánsku. Plocha oken tvoří 40 procent podlahové plochy, běžně to bývá 20 až 25 procent
Chytrá stavba zalitá světlem
Příkladem je "aktivní dům" firmy Velux v dánském Aarhusu, kam se na rok nastěhovala rodina Simonseonových. Díky solárním panelům má podle výpočtů energetické přebytky, přitom Dánsko nepatří k zemím zalitým sluncem.
I proto se architekti snažili do interiéru přivést hodně denního světla. Navrhli prosluněný dům, kde jsou velkoformátová okna ve stěnách i střešní okna. Plocha oken dosahuje 40 procent podlahové plochy, na rozdíl od obvyklých 20 až 25 procent.
Dům je vybaven automatickým řízením stínění a větrání napojeným na domovní meteorologickou stanici. Když slunce svítí příliš, okna se sama zastíní. O přísun energie se starají také solární kolektory na ohřev vody a tepelné čerpadlo. V zimě se spouští řízené větrání s rekuperací, které pomáhá udržovat teplo.
Dům v Aarhusu v Dánsku je vybaven automatickým řízením stínění a větrání napojeným na domovní meteorologickou stanici
Dům postavený kolem zásobníku
Trochu jiný přístup k úsporám energie zvolil Jakob Lehner v německém Řezně, a to za pomoci odborníků ze Sonnenhaus-Institutu. Ke stavbě pasivního domu zvolil izolační cihly Porotherm plněné perlitem.
Vytápění a ohřev vody ho nestojí ani euro, spotřebu kryje systém solárních kolektorů. "Řezno je přitom známé mlhavým počasím," podotýká Corina Prutti ze Sonnenhaus-Institutu.
Řezno, Německo. "Sluneční dům" Lehnerových je obestavěný kolem obřího zásobníku na 38,5 kubíku vody, kterou ohřívají solární kolektory. Systém zajistí vytápění a ohřev vody pouze ze sluneční energie.
Kolektory zakrývají celou jižní stranu střechy a teplo dodávají do obrovského zásobníku. Ten je devět metrů vysoký, má průměr 2,4 metru a obsah 38,5 tisíce litrů. Dům je vlastně obestavěný kolem zásobníku, a pokud stěnami nádrže unikne teplo, pomáhá vytápět interiér.
Kromě toho má Lehner na střeše terasy solární panely, které vyrobí více elektřiny, než kolik se v domě spotřebuje. "Chtěli jsme být zcela nezávislí na jiných zdrojích energie," vysvětluje Jakob Lehner.
