"Do těchto soutěží jsem ale také nic neposílal, byli jsme prostě nominováni. Takže jsem se z toho již nemohl vyvléknout," směje se Pleskot.
Jelení příkop není jediný projekt veřejného prostranství. Také v Litomyšli jste se pustil do úpravy nábřeží řeky Loučné u panelového sídliště. Dáváte těmto projektům přednost před stavbou individuálních domů?
Záběr našeho ateliéru je široký a nedá se říci, zda dáváme přednost projektům pro bydlení, nebo komerčním či veřejným stavbám. Já bych to nijak nerozděloval. Vždyť veřejná prostranství s bydlením také úzce souvisí.
Lidé si pořád myslí, že se bydlí jen v bytech, ale ono se bydlí i na ulici, v parcích, v krajině. V širokém slova smyslu se bydlí všude.
Na čem v současné době pracujete?
Nyní pracujeme na projektu nového ústředí Československé obchodní banky, což je největší zakázka našeho ateliéru. Dále areál Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Ďáblicích, rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli. Z rodinných nebo bytových domů nyní neprojektujeme nic. Spoustu jsem jich musel vinou nedostatku času odmítnout. Ale přece, bytový dům Cibulka II v Praze 5 a právě stavěný obytný dům v Litomyšli.
I když jste jich celou řadu odmítl, přesto jste nějaké postavil. Kolik jich bylo?Zrovna mou první prací byl v roce 1978 rodinný dům. Dohromady jsem jich postavil možná deset. Ale kromě toho hodně radím i kamarádům. Říkám tomu nedělení aktivity, není to nic oficiálního. Přátelům, kteří si staví, maluji jednoduché skici, snažím se poradit.
Mají vaše domy nějaké společné prvky?
Stejně jako člověk stárne a mění se, i moje práce vypadá nyní jinak než před lety. Ale nějaké společné prvky tam určitě jsou. Mám rád přírodní materiály - hodně skla, dřevo, kámen... To je pro bydlení docela dost důležité už kvůli energii, kterou vydávají. Mé domy jsou obecně jednodušší, společná je pro ně i maximální snaha o souznění interiéru se zahradou, s krajinou.
Extravagance do architektury nepatří
Máte rád extravaganci?
Nemám. Myslím si, že do architektury vůbec nepatří. Sem patří originalita, nápaditost, chytrost, ale extravagance je za chvíli pryč. To je jako s módou.
Když za vámi přijde klient a má představu o stavbě domu, která se vám příliš nezdá. Co se stane?
Může se to vyvíjet různě. Buď se po nějaké době dokážeme sblížit, nebo ne. Pak je lepší se rozejít. Na každou individuální stavbu se snažím dívat hodně zeširoka. Chci vyloučit míru eventuální sobeckosti vůči okolí, která by ze strany klienta celkem logicky mohla přijít. Rodinné domy, které jsou příliš do sebe zavřené, nedávají nic celku, nedávají navenek pozitivní signál - a to mě znepokojuje.
Co vám říkají sytě barevné fasády, které se na domech stále více objevují?
V přírodě pod deštěm a pod sluncem všechny, pokud nejsou extra odolné, za krátký čas vyblednou. Hodně se teď objevují domy v barvě řepky olejky. Já si o tom myslím své a nakonec si vždycky řeknu - vždyť ono to dopadne spravedlivě.
Moderna do staré zástavby patří
Podle vaší stavby moderního ateliéru vedle starého domku v Praze-Krči se nebojíte spojení moderních a starých prvků.
Proč bych se toho měl bát? Naopak si myslím, že je to nutné. Je to obohacení prostředí. V tomhle domku se bydlí krásně, majitelé jsou tady spokojení, ale potřebovali někde pracovat. Tak proč na konci zahrady, která sousedí s panelákem, nevytvořit moderní stavbu. Současný architekt se má vyjadřovat soudobými prostředky. Musím říci, že si majitelé doslova užívají toho, co v malém starém domečku nemají. V ateliéru je například hodně oken, světla, schody...
Za bytový dům v Horažďovicích jste získal ocenění Grand Prix. Na první pohled zaujme dřevěnými laťkami před okny. Mají nějaký speciální účel?
Dřevěná mřížovina dům, který je postavený ve staré zástavbě, jakoby zpevnila, zvětšila ho, dala mu jednotu. Zároveň pomáhá zakrývat pavlače a nahrazuje zábradlí. Dá se také říci, že může evokovat původní plaňkové ploty.
Ve vašem seznamu prací je i rekonstrukce půdy ve starém činžovním domě na Vinohradech. Mají tyto stavby ještě budoucnost?
Určitě. Mají ovšem své výhody i nevýhody. Obydlování střech je veskrze zdravá záležitost, i když konstrukce půdních bytů bývají tenké. V létě se přehřívají a v zimě špatně vytápějí. Na druhou stranu je to krásné, prostorově bohaté bydlení s možností střešních teras. Vždyť jak současné staré neupravené půdy vypadají? Jsou plné holubího trusu.
 Za průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě získal architekt Evropskou cenu za architekturu. |
 Rodinný dům v Lipencích - individuální dům je pro Pleskota zajímavým úkolem především tehdy, má-li ambice pozitivně ovlivňovat své okolí. |
 Za průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě získal architekt Evropskou cenu za architekturu. |
 Bytový dům v Horažďovicích - projekt, za který získal Josef Pleskot cenu Grand Prix. |
 Jedním z projektů veřejných prostranství je i úprava nábřeží řeky Loučné v Litomyšli. |
 U starého domku v Krči vyprojektoval Josef Pleskot moderní ateliér. Jak sám říká - není potřeba se bát moderních prvků ve staré zástavbě. |
 Známý architekt Josef Pleskot získal řadu ocenění. |
 Bytový dům v Horažďovicích - projekt, za který získal Josef Pleskot cenu Grand Prix. |
