Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Extravaganci ne, originalitu ano

aktualizováno 
Známý architekt Josef Pleskot získal se svým AP ateliérem řadu ocenění Grand Prix. Přesto pro něj nejsou nijak důležitá - už čtyři roky žádnou svou práci do soutěže neposlal. Až na výjimku - tou byla cesta Jelením příkopem na Pražském hradě s tunelem pod valem Prašného mostu. Za ni dostal dvě významná evropská ocenění v soutěži Miese van der Rohe a hlavní cenu v soutěži Brick Award.

"Do těchto soutěží jsem ale také nic neposílal, byli jsme prostě nominováni. Takže jsem se z toho již nemohl vyvléknout," směje se Pleskot.

Jelení příkop není jediný projekt veřejného prostranství. Také v Litomyšli jste se pustil do úpravy nábřeží řeky Loučné u panelového sídliště. Dáváte těmto projektům přednost před stavbou individuálních domů?

Záběr našeho ateliéru je široký a nedá se říci, zda dáváme přednost projektům pro bydlení, nebo komerčním či veřejným stavbám. Já bych to nijak nerozděloval. Vždyť veřejná prostranství s bydlením také úzce souvisí.

Lidé si pořád myslí, že se bydlí jen v bytech, ale ono se bydlí i na ulici, v parcích, v krajině. V širokém slova smyslu se bydlí všude.

Na čem v současné době pracujete?
Nyní pracujeme na projektu nového ústředí Československé obchodní banky, což je největší zakázka našeho ateliéru. Dále areál Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Ďáblicích, rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli. Z rodinných nebo bytových domů nyní neprojektujeme nic. Spoustu jsem jich musel vinou nedostatku času odmítnout. Ale přece, bytový dům Cibulka II v Praze 5 a právě stavěný obytný dům v Litomyšli.

I když jste jich celou řadu odmítl, přesto jste nějaké postavil. Kolik jich bylo?Zrovna mou první prací byl v roce 1978 rodinný dům. Dohromady jsem jich postavil možná deset. Ale kromě toho hodně radím i kamarádům. Říkám tomu nedělení aktivity, není to nic oficiálního. Přátelům, kteří si staví, maluji jednoduché skici, snažím se poradit.

Mají vaše domy nějaké společné prvky?
Stejně jako člověk stárne a mění se, i moje práce vypadá nyní jinak než před lety. Ale nějaké společné prvky tam určitě jsou. Mám rád přírodní materiály - hodně skla, dřevo, kámen... To je pro bydlení docela dost důležité už kvůli energii, kterou vydávají. Mé domy jsou obecně jednodušší, společná je pro ně i maximální snaha o souznění interiéru se zahradou, s krajinou.

Extravagance do architektury nepatří

Máte rád extravaganci?
Nemám. Myslím si, že do architektury vůbec nepatří. Sem patří originalita, nápaditost, chytrost, ale extravagance je za chvíli pryč. To je jako s módou.

Když za vámi přijde klient a má představu o stavbě domu, která se vám příliš nezdá. Co se stane?
Může se to vyvíjet různě. Buď se po nějaké době dokážeme sblížit, nebo ne. Pak je lepší se rozejít. Na každou individuální stavbu se snažím dívat hodně zeširoka. Chci vyloučit míru eventuální sobeckosti vůči okolí, která by ze strany klienta celkem logicky mohla přijít. Rodinné domy, které jsou příliš do sebe zavřené, nedávají nic celku, nedávají navenek pozitivní signál - a to mě znepokojuje.

Co vám říkají sytě barevné fasády, které se na domech stále více objevují?
V přírodě pod deštěm a pod sluncem všechny, pokud nejsou extra odolné, za krátký čas vyblednou. Hodně se teď objevují domy v barvě řepky olejky. Já si o tom myslím své a nakonec si vždycky řeknu - vždyť ono to dopadne spravedlivě.

Moderna do staré zástavby patří

Podle vaší stavby moderního ateliéru vedle starého domku v Praze-Krči se nebojíte spojení moderních a starých prvků.
Proč bych se toho měl bát? Naopak si myslím, že je to nutné. Je to obohacení prostředí. V tomhle domku se bydlí krásně, majitelé jsou tady spokojení, ale potřebovali někde pracovat. Tak proč na konci zahrady, která sousedí s panelákem, nevytvořit moderní stavbu. Současný architekt se má vyjadřovat soudobými prostředky. Musím říci, že si majitelé doslova užívají toho, co v malém starém domečku nemají. V ateliéru je například hodně oken, světla, schody...

Za bytový dům v Horažďovicích jste získal ocenění Grand Prix. Na první pohled zaujme dřevěnými laťkami před okny. Mají nějaký speciální účel?
Dřevěná mřížovina dům, který je postavený ve staré zástavbě, jakoby zpevnila, zvětšila ho, dala mu jednotu. Zároveň pomáhá zakrývat pavlače a nahrazuje zábradlí. Dá se také říci, že může evokovat původní plaňkové ploty.

Ve vašem seznamu prací je i rekonstrukce půdy ve starém činžovním domě na Vinohradech. Mají tyto stavby ještě budoucnost?
Určitě. Mají ovšem své výhody i nevýhody. Obydlování střech je veskrze zdravá záležitost, i když konstrukce půdních bytů bývají tenké. V létě se přehřívají a v zimě špatně vytápějí. Na druhou stranu je to krásné, prostorově bohaté bydlení s možností střešních teras. Vždyť jak současné staré neupravené půdy vypadají? Jsou plné holubího trusu.

Za průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě získal architekt Evropskou cenu za architekturu.

Rodinný dům v Lipencích - individuální dům je pro Pleskota zajímavým úkolem především tehdy, má-li ambice pozitivně ovlivňovat své okolí.

Za průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě získal architekt Evropskou cenu za architekturu.

Bytový dům v Horažďovicích - projekt, za který získal Josef Pleskot cenu Grand Prix.

Jedním z projektů veřejných prostranství je i úprava nábřeží řeky Loučné v Litomyšli.

U starého domku v Krči vyprojektoval Josef Pleskot moderní ateliér. Jak sám říká - není potřeba se bát moderních prvků ve staré zástavbě.

Známý architekt Josef Pleskot získal řadu ocenění.

Bytový dům v Horažďovicích - projekt, za který získal Josef Pleskot cenu Grand Prix.

Autoři:




Nejčtenější

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Další z rubriky

Dominantu odpočivného prostoru tvoří nádherný dřevěný trámový strop ze starého...
Pořídili si k rodinnému domu wellness ze dřeva starého mlýna

Když si manželé pořídili typový dům nedaleko Hradce Králové, byli spokojeni. Ale jen na chvíli, zjistili, že by mohli bydlet lépe. A tak s architektem stavbu...  celý článek

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Vzorová individuální pasivní dřevostavba firmy Lucern v Levíně u Berouna má...
Konec zmatků v dřevostavbách aneb jednoduchá vysvětlení složitých pojmů

Chcete-li se něco dozvědět o technologii dřevostavby, která se vám líbí, zavalí vás lavina technických pojmů. Abyste se v ní neudusili, pomůže vám slovník těch...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.